kallisto
přečtené 194
Kde zpívají raci
2020,
Delia Owens
Skvele popsane prostredi a atmosfera, rada zivych scen a disneyovsky vykreslenych charakteru. Vlastne ta knizka dost pripomina scenar a nedivim se, ze to zahy po vydani nekdo natocil. A asi se na to i rada podivam, pokud dokazali ve filmu prostredi zobrazit tak zive a laskyplne, jako v romanu. Ale mesic po docteni tak nejak zustal po samotnem pribehu jenom pach naftalinu a prachu a vzpominky na popsanou prirodu. Asi to na me bylo prilis pateticke.... celý text
Noční oceán
2018,
Paul La Farge
Rozporuplne, achjo.. nechala jsem si to par dni rozlezet, misto abych reagovala hned.. presto porad setrvavam v ambivalentnim poli nejistoty.. na jednu stranu kvituji atraktivni pouziti faktu, smele vmixovanych do koktejlu fikce v prvnich dvou tretinach knihy.. ani me, jakozto Lovecraftova priznivce, nijak nepohorsuje lomeny uhel pohledu, aby to do sebe zapadlo.. ono to totiz o Lovecraftovi ve skutecnosti vubec neni.. posledni tretina ovsem preklapi roman do zcela jine polohy.. a tam jsem zakopla o nekolik zbytecnych zkratek.. jako by si autor prestal byt jisty, jak by vlastne mela kniha pokracovat.. trochu mi to pripomina scenu z knihy samotne, kdy jedna z postav po mesicich psani da sve dilo precist jine, ta ji proskrta, zmeni konec, zabije hlavniho hrdinu, spolecne knihu spali a jdou se opit.. tady uz byl autor s pribehem tak daleko, ze mu asi prislo lito podobne radikalni krok podniknout.. a misto toho se ufunene dosopli do psychologicky mystickeho konce, ktery teoreticky dava moznost ctenari domyslet si nekolik omezenych variant, jak by to tedy mohlo po posledni strance pokracovat, ale ty zajimavejsi, logicke, nebo cynicke vylouci, aby snad neposramotil americkou dusicku obecenstva. Jop, je to knizka psana primarne pro americany, sarkasticky nahravajici troubum, kteri prehlednou nebo odignoruji fakt, ze se jedna o umne vytvorenou fikci, s oddechovymi checkpointy v mistech, kdy uz hrozi, ze by se ctenar pohorsil natolik, ze by knihu odlozil. Celkove se da shrnout pocity hrdinu na "seckojenaho***", ale ten pocit je dost umne popsany a upevneny v pribehu, a popravde, kdokoliv, kdo se v zivote nikdy nepotykal s krizi kazdodenni reality, ma moznost se v tom bahynku povalet, aby zjistil, jake to je.. Celkove to neni spatne. Neni to "to" co jsem od toho ocekavala, ale to "jine", co jsem v knize nasla, nebylo zas tak zle.. a samozrejme big kudos umne zpracovanemu Burroughsovi, ten byl pravdepodobne nejuveritelnejsi postavou celeho romanu, i kdyz se objevi sotva na par strankach :) Ctyri hvezdy za vhled do historie sci-fi US fanzinu (vcetne nalezeni nekolika souvislosti, ktere jsem ani neznala), jinak by to bylo za tri.... celý text
Šťastný Jim
1992,
Kingsley Amis
Po přečtení této humoristické knihy jsem byla uvržena do temného hloubání nad mírou daru humoru, kterého se mi dostalo. Z povinnosti jsem knihu dočetla, je to přeci jen "legenda". Ale ještě jednou v nějaké knize narazím na variaci na "hlavní hrdina dělá ksichty, podrobně Vám je popíšu, milý čtenáři, to se z toho popukáte" a příště už nedočtu, vážně ne.. časem budu tuhle recenzi asi editovat, teď jsem pořád ještě namíchnutá jak po mizerném rande.... celý text
Sedmikostelí
1999,
Miloš Urban
Moje náctileté Já by bylo z téhle knihy na větvi. Žehubol jsem na ni narazila až ve věku, kdy už od příběhu očekávám jakous takous konzistenci, klišé mi skřípe mezi zuby jako písek a patos čpí zatuchlinou šatny v posilovně. A ten konec? Tedy, když ho člověk nevezme doslovně a omluvně jej přijme třeba jako popis zhroucení psýché hlavního hrdiny, který má indikativně už od počátku pár kuliček v ložiscích navolno, tak to jde.... celý text
Paměti gejši
2001,
Kiharu Nakamura
Moc hezky se to cetlo. A samozrejme, jako kazda autobiografie, jsou nektere useky zabarveny skrz optiku autorcinych emoci. Musela to byt kazdopadne nezlomna zenska s neskutecnou vuli k zivotu a silnou intuici. Uz jen to, ze sama od sebe nemela ambice psat, ale presto tuto utlou knizku sepsala, je obdivuhodne. Nezastavila se pred prekazkami, a to by v dnesni ufnukane, zamindrakovane dobe mohlo byt vzorem nejedne ctenarce a ctenari. Jen prekladatelka a korektor by zaslouzili kolektivne mokrym hadrem, minimalne pres ruce.. Na IKAR prekvapive bidne odvedena prace.... celý text
Šest čtyři
2018,
Hideo Yokoyama
Strasne zajimave a zvlastni cteni. Je v nem koncentrovany duch Japonska. Ne toho tajemneho prastareho, ne toho cyber-tech moderniho. Japonska civilniho, s emocemi zapasiciho, s fragmenty tradic, ktere ulpivaji jako vysisle poslapane konfety na mokrych botach izolovanych jedincu. Je to ponure, ale ne tim modnim, skandinavskym zpusobem. Je to zasedle unavou a obavami a nejistotou. Je to velmi osobni vhled do mysli hlavni postavy, tolik cizi mentalite nas Evropanu. A ackoliv se detektivni linie propleta knihou v podstate jen jako tenke nitky, ktere se az teprve na konci spletou v silne lano a odhali prekvapive rozuzleni, ten pribeh stoji na betonovych nohach popisu kazdodennosti, stovek malych spolecenskych bitev, absence nadhledu a posleze objevene sebereflexe hlavniho hrdiny. Budu se opakovat, je to strasne zvlastni a ma to atmosferu starych filmovych italskych a francouzskych detektivek.... celý text
Nonstop
1989,
Brian Wilson Aldiss
Nepopiram, ze se mi pribeh pred ocima odvijel perspektivou sci-fi filmu z 90. let.. nepopiram ani, ze neco malo scen melo v me predstavivosti atmosferu prvniho dilu serie kultovnich Vetrelcu.. nepopiram dokonce, ze jedna scena na me vyplazla Gaimanovsky jazyk. Nepopiram, ze pribeh nahlizeny divakem po prevychove modernimi sci-fi filmy (kde cynismus vladnich rozhodnuti uprednostnujici narod pred jednotlivci drti nadeje hrdinu) vyznival misty detsky naivne. Nepopiram, ze by si kniha zaslouzila novejsi, modernejsi preklad.. ale ksakru, byl to navrat do let dospivani, kdy jsem podobne pribehy skrmovala po desitkach. A byl to navrat nezne sentimentalni a bylo to bakelitove mile. A jeste k prekladu, trvalo mi jeste dva (sic!) dny, nez mi doslo, z ceho pochazi nazev lokalni flory.. takze se timto hluboce omlouvam prekladateli; ac je v konstrukci jazyk teto knihy trochu zapraseny, neni na nem pranic odbyteho.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2011,
Stieg Larsson
Mantra do budoucna: Už nikdy, NIKDY, nebudu koukat na film dřív, než přečtu knihu. Vždycky je lepší, akorát se mi pak ve fantazii mydlí představy charakterů s herci.. hodně let jsem si musela díky tomu počkat, než se do série pustím.. a stejně to bylo málo.. stejně pět hvězd.... celý text
Dívka, která kopla do vosího hnízda
2010,
Stieg Larsson
Zatraceně nakrmený nášup, dramatické a uvěřitelné zakončení legendární skandinávské série. Jen jsem se ani po těch třech dílech nedokázala srovnat s těmi "chlebíčky".. Smörgås je prostě obložený chleba, díky překladu jsem se každou chvíli propadla do pražských pasáží kolem Václaváku, holt jsem prostě neurotik, co se týká překladů..... celý text
Opět dobře zpracované. Větší fokus na samotné vyšetřování, v podstatě se přede mnou tentokrát příbéh rozvinul jako běhoun v dlouhé chodbě bez zbytečných dveří, které by odváděly pozornost od kriminální zápletky.. Ještě jsem ale pořád nějak nestrávila fakt, že v období hltání závěru této knihy jsem zjistila, že autorka zemřela, a tudíž že mě čekají už jen dva díly, z nichž skrze jeden jsem vlastně sérii objevila, a že ten poslední je v elektronické verzi už nedostupný. Chjo..... celý text