kap66
přečtené 2799
Učitelské elegie
2014,
Karel Johana
Holky jedny! Nejdřív nám Hanka s Lindou tvrdí, že Rukopisy jsou fakticky, ale fakticky pravé, teď zas jakási Johana vydává svůj deník za umění. Tak zaprvé s tatínkem Svěrákem volám: „Neschovávejte se za ženský, zbabělci!“ A zadruhé konstatuji, že je to sice opravdu dost obyčejně napsané, že to obsahuje až dost opakovaných banálních detailů, ale že jsem se často uchichtla a občas nahlas zasmála. A to se cení – tedy v mém pojetí četby určitě. Ke konci školního roku obzvlášť. :-)... celý text
Kukačka
2023,
Camilla Läckberg
V závěru je, ale jen lehký. Moje hvězdy udělené před lety této sérii: 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5. Uplynulo pár roků, vyšly poslední dva díly: 2+2 hvězdy. Něco je špatně, se mnou nebo s Camillou L. Postavy vedou jevištní dialogy (a to křivdím jevišti). Vypouštějí z úst někdy až patetická, knižní češtinou podaná prohlášení. (Až mám mindrák z toho, že se takhle nebavím s manželem – viz Eričina promluva s Patrickem.) „Tvoje pozorovací schopnosti, ač trochu předpojaté, nejsou tak úplně mimo,“ řekla potichu Erika. „To jsou Louisini rodiče, Lussan a Pierre. On je dědicem jednoho z největších dvorců ve Skåne, se vším, co to obnáší, a s Lussan byli manželé už od mládí.“ (Možná je to i věcí překladu, to neposoudím. Tam patří třeba i to, že všem postavám se postupně „zvedá žaludek“ a hodně z nich z různých důvodů občas „zasténá“.) Další dvě moje výhrady jdou ale na vrub autorky. Pluje na přehnaně korektní vlně 21. století. Vyšetřuje se kriminální případ, propánajána, ale Erika se po této sestřině výtce zastydí (a čtenář by měl zřejmě taky): „Když sama mluvíš o Lole, především se zmíníš, že byla trans žena. Proč neřekneš jenom žena?“ No proč asi, říkám já?! Třeba proto, že to mohlo být pro motiv vraždy důležité? A nakonec - postava vraha: další z továrny na roboty, žádný člověk. Na to nemůžu přistoupit. Třeba se mnou není nic špatně, možná jsem se jen pročetla lepšími thrillery a detektivkami k větší kritičnosti.... celý text
