kazetko
přečtené 155
Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději
2021,
Aleš Palán
Těžké příběhy. Některý rozhovor mě nebavil, některý mě až iritoval, jiný opravdu zajímaly (a když jsme se o knize bavili v rodině, každý z nás to tak měl a každý to cítil jinak u jiného rozhovoru). A přijde mi to tak vlastně v pořádku, vždyť tak to je i v reálném životě. A to mi právě přijde na Palánových knihách tak důležité - že dokáže nabídnout pohled na život a způsob života svých "postav" nám čtenářům - seznámí nás tak s příběhy, které bychom jinak nepoznali, nemohli pochopit a ani si snad nemohli představit. Podle mne to umí udělat do hloubky a citlivě. Akorát jsem teda někdy tu naději z názvu v rozhovoru a v životě některých zpovídaných nemohla najít...... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Kniha mě vtáhla a já ji četla furt. Moc dobře napsaná, skvěle vystavěný příběh.
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Kniha mne moc nebavila, nebo takhle - už po pár kapitolách mne nebavila... Což jsem zatím u Soukupové nezažila. Pořád jsem si říkala, jestli náhodou nečtu Hartla... jako taková oddechovka, kterou bych brala vždy o pár desítek stran kratší. Věci, na které nastal čas neřeší žádné hluboké téma, nebo teda nic hlubšího než prostý život. Rozhodně jsem tam našla spoustu námětů k zamyšlení. Ale nějak jsem se nechytla - ani jedna z postav mi nebyla sympatická, nelíbilo se mi, co dělaly a vlastně jsem celou dobu čekala, že přijde ta Věc, na kterou nastane čas.... a nějak nepřišla (nebo aspoň ne tak, jak jsem si představovala).... celý text
Foukneš do pěny
2020,
Radka Třeštíková
Z téhle knihy mám ambivalentní pocity - stylisticky mi přijde fakt skvělá, od autorky taková -jak to říct?- nejdál. Ale nejsem tým Vladěny, ta mi byla protivná a vlastně při čtení jsem si pořád říkala - co řeší? Přiznám se, že jsem musela knihu na čas odložit, a možná proto se mi linky dostatečně nespojily, ale děj mne prostě moc nenadchnul. Jako terapie dobrý (pro Vladěnu? pro autorku? ...), ale na mě to bylo hodně těžké, beznadějné, hysterické, možná jsem prostě zrovna jinde. Stejně ale dám 4*, váhám mezi 3 a 4, jelikož se mi styl knihy a vyprávění opravdu líbil, přikláním se k 4.... celý text
Zamilovaná hypnotizérka
2016,
Liane Moriarty
Lehkej podprůměr. Vidím tam ale potenciál (je to moje první kniha autorky, takže ji asi ještě zkusím). Jenže autorka to podle mne přehání a natahuje - již dobře vyjasněné a popsané situace, myšlenky, zápletky popisuje stále znovu a dál jinými slovy. To mě dost nudilo. Posledních cca 20 stránek v mých očích knize ubralo na hodnocení a dojmu. Příliš kýčovitý happy end. Vtipné je, že v knihovně jsem omylem sáhla po knize "Manželské lži" v domnění, že ji napsala "ta od sedmilhářek" (reálně ji napsala Kimberly Belle). Tato omylem vybraná kniha mne bavila mnohem víc než opravdová Moriarty.... celý text
Sto roků samoty
2006,
Gabriel García Márquez
Nějak jsem se s knihou minula. Vlastně ani nevím, co k tomu víc dodat. První půlku knihy mi přišlo, že se pořád objevovaly nové a nové postavy. Autor vypraví k postavám minipříběhy, kde jen těžko hledám souvislosti, nebo nějaký "hlubší smysl"... A tak to je vlastně až do konce knihy, akorát pak už nepřibývá tolik nových postav. Ale po dočtení jsem na knihu vzpomínala. Rozhodně nelituju, že jsem ji četla. Jen nějak nechápu, že je tak ceněná.... celý text
