knizni_tulak knizni_tulak přečtené 178

☰ menu

Studie kouzel

Studie kouzel 2021, Maria V. Snyder
3 z 5

Na knihu jsem se po prvním díle hodně těšila, ale bohužel mě v ní zklamaly spousty věcí. Nějak jsem v ní nemohla najít to, díky čemu se mi líbila právě první kniha. Jako bych četla skokově něco odlišného. V tomto díle se měla Jelena poznat se svojí rodinou a učit se od ostatních mágů, jak ovládat svoji kouzelnou moc, aby jí jednou nepřetekla a neohrozila tak celou magii. Už v těchto základních věcech byl velký problém. Rodina mi v příběhu přišla účelově nastrčená, jen aby se vědělo, že Jelena nějakou rodinu má, ale kromě bratra, který ji celou dobu nesnáší, tam rodina nehraje žádnou roli. Vyskytne se tam jen na minimální dobu, kromě toho, čím se rodiče živí, se o nich nedozvíte nic jiného, nic osobního, skoro jako by neměli žádné povahové rysy. Přišlo mi, že tam jsou jen od toho, když Jelena potřebuje něco získat, tak aby sloužili jako postavy, které jí to dají. Potřebuješ protijed? Tady je… Jdeš do nebezpečné akce? Jasně, jen běž holčičko, my tě podporujeme… Prostě plytké, bez ducha, hrozně osekané. Jediná příbuzná, která měla nějakou osobitost byla její sestřenice Líska, ale bohužel v příběhu nedostala moc prostoru. Co se týče studie kouzel, tomu byly vyhrazené asi tak dva dny?! Následně byla celá kniha o tom, jak se všichni honí za místním zloduchem, který unáší dívky, znásilňuje je a bere jim duši. Na učení najednou už nebyl čas. Štvalo mě to proto, protože celou první knihu je nad Jelenou hrozba, že když se nezačne učit svoji magii zvládat, tak to nedopadne dobře. V druhé knize se nic neučí a všechno je jí dáno tak nějak zadarmo. Najednou všechno zvládá sama a nejlíp. Má kolem sebe mistry mágů, ale i tak je ve všem lepší než oni. Což mě přivádí k problému, který mě rozčiloval na celé knize ze všeho nejvíce. Jelena, jakožto nedotknutelná a dokonalá osoba. Do jakéhokoliv problému, do kterého se Jelena dostane, z toho se zvládne celkem lehce vysekat a to vždy sama. Vrcholem pro mě byla situace, kdy je Jelena spoutaná ve stodole a když ji přijdou zachránit přátelé, tak je pošle pryč, že se z té situace zvládne dostat sama, že potřebuje tomu únosci ukázat, že si s ní nemá zahrávat… a… ti přátelé prostě odejdou jen tak pryč… (?) Jelena samozřejmě jako po celou knihu zvládne všechno sama bez mrknutí oka. Stejně tak vyjednávání s vedlejším klanem s Písečňáky, kam vyrazí nejvyšší kouzelnice, která už má zkušenosti, umí diplomacii, zná tuhle zemi a tyhle lidi… neuspěje. Pak přijde Jelena, která neměla ani jednu hodinu diplomacie, nic o těch lidech neví a přitom všechno vyřeší. Tenhle protiklad mocných nejvyšších kouzelníků, kteří jsou vedle Jeleny naprostý hlupáci, kteří bez ní nic nezvládnou vyřešit, mi strašně vadil. Nejvíce jsem se těšila na vývoj vztahu Jeleny s Valekem. Sice víte, že Jelena cestuje do jiné země, takže se tam Valek dlouho dobu neukáže. Nakonec se objeví kolem strany 300. Popravdě mi tam dlouhou dobu chyběl a přála jsem si, aby se objevil už tak o 100 stran dříve, tohle bylo opravdu moc dlouhé čekání. Jenže, když už se Valek konečně objevil, nastal stejný problém jako s rodinou Jeleny. Valek nedostal žádný prostor, komunikace mezi ním a Jelenou byla velmi strohá, velmi plytká. Vše opět ve stylu, potřebuješ mojí moc? Ok, tady ji máš. Moji imunitu, moje oblečení, jo, tak si to vezmi. Ale aby spolu zabředli do nějakého duchaplnějšího rozhovoru, aby se spolu bavili o problémech, které zažívají, to ne. Ani o romantice se tady moc mluvit nedá. Valek se objeví u Jeleny v pokoji, víte, že spolu stráví noc a on zas odejde. Ale ta noc ani není popsaná, prostě to jen víte. Autorka umí v příběhu na mě až moc zbytečně a nechutně popisovat znásilnění, ale popsat nějaký přirozený vývoj vztahu nebo romantiku mezi Jelenou a Valekem, to ji bohužel nejde. Hvězdičky dávám za to, že i přes věci, které mi na knize vadily, umí autorka prostě psát příběh čtivě. Knihu jsem během dvou dní přelouskala. I když mi vadilo, že příběh hrozně skáče od jedné události k jiné, tak byl nějakým způsobem čtivý. Dále se mi hodně líbilo zakomponování komunikace s koňmi. V tomhle díle byla Kiki – klisna, jediná nová postava, která si mě získala, které jsem věřila její hlubší přátelský vztah s Jelenou. První díl jsem hodnotila 5z5, druhý díl hodnotím 3z5, protože jsem stále ještě zvědavá na pokračování. Neodradilo mě to natolik, abych se na celou sérii úplně vykašlala, ale už k ní budu hodně obezřetná. A pokud bude i pokračování stejné ne-li horší, zvažuji, že si doma ponechám pouze první díl, který se mi líbil a v budoucnu ho budu číst už jen jako samostatnou knihu.... celý text