lampernaqui
přečtené 2611
Malpertuis
1995,
Jean Ray
Každý má nějakou tu knížku, ke které se rád vrací. Tohle je ta moje. Kdysi dávno jsem ji dostal jako dárek, nic jsem od ní neočekával. Přece jenom obálka čtenáře nějak nenalákala,spíš jako kdyby patřila k nějakému céčkovému braku. Jenže to není případ Malpertuis. Přečetl jsem ji zatím asi pětkrát, ani jednou nezklamala, pořád objevuji něco nového. A co nejhoršího může čtenář před prvním čtením udělat? Přečíst si idiotskou (jiné slovo nejde) anotaci vydavatele, kde se během jedné jediné věty prozradí celý děj i s hlavní zápletkou, na kterou by měl člověk postupně přijít. Procházky po starobylém domě, plném temných nikam nevedoucích chodeb, podivní obyvatelé, tajemná závěť. Filmové zpracování je také dobré (když si odmyslíme herce v hlavní blonďaté roli), ale román je román. Úžasná atmosféra, která se zatím asi nikde jinde (pro mě) neopakovala.... celý text
