laura přečtené 1168

Siréna 2017, Kiera Cass

Koruna 2017, Kiera Cass

Kniha mě zklamala.. Sice chápu, proč to tak autorka napsala, ale ... To, jak to celé nakonec vygradovalo, mě neuchvátilo, dokonce mě to vyloženě naštvalo... Dočetla jsem jen proto, že knihy dočítám... A že jsem pořád tak trošku doufala, že to bude jinak. No, nebylo. Od romantické knihy čekáte romantiku a ne to, že se hrdinka prostě jednoho dne probudí a uvědomí si, že se zamilovala... Do člověka, který v ději od počátku stojí spíš stranou, takže si pro něj nevytvoříte žádnou sympatii, ne, tohle mi prostě nesedlo...... celý text

Elita 2015, Kiera Cass

Dcera 2016, Kiera Cass

Lekce lásky 2006, Suzanne Enoch

Ačkoli téměř všechny komentáře nejsou tak příznivé jako u dalšího dílu (Půlnoční setkání), mě tahle kniha bavila víc než 2 díl... Hlavně tím, jak byla vtipná, nebo spíš jak vtipné komentáře a sarkastické poznámky trousil Lucien Balfour :) "Ještě jsem kvůli nikomu neztratila rozum..." - "Nemůže ztratit něco, co nevlastníte..." Nebo: "Co se děje? Skoro to vypadá, jako by mě někdo unášel?" - "Takové štěstí bohužel nemáme...." Prostě, romance okořeněná skvělým humorem autorky, kterou právě z tohoto důvodu mám ráda. Některé její knihy jsou horší, a některé lepší. Tahle patří rozhodně k těm lepším...... celý text

Co přede mnou tajíš? 2017, Linda S. Howington

Falešný polibek 2017, Mary E. Pearson

Překvapuje mě, že většina se autorkou dala zmást v odhalení identit prince a vraha. Protože mě připadalo téměř od začátku jasné, kdo je kdo - stačilo pozorně sledovat popis jejich postav, to, jak se chovali, jací byli... Ale to je možná tím, že už jsem toho přečetla fakt hodně, a málokdy mě kniha překvapí a zaskočí. Přiznám se, že knihu jsem si vybrala kvůli obálce - je úchvatná!!! Ale i to, co skrývá, se mi moc líbilo. Čekala jsem romanci - byla tam, nenásilná, nevtíravá, čistá a nenaplněná, čekala jsem napětí, odhalování tajemna, boj o moc, to vše tam najdete - i když znám plno knih, které jsou daleko napínavější, i tajemnější. Jenže tady se přemíra napětí tak nějak ani nehodila. Je to spíš pohádkový příběh. Bohužel ne všechny pohádky končívají šťastně. A tak jsem i já dostala tzv facku, ale to tu nebudu prozrazovat. Snad jen, že tahle kniha čtenáře i překvapí. A budete brečet. Já jsem tedy brečela, a bolelo mě srdce. Zejména pro malého chlapce, který je vychováván k tomu, aby byl vrah, ale v jeho srdci je stále stín nemilovaného a opuštěného dítěte, kterým kdysi byl... To mě asi dostalo nejvíc - a pak ten konec. Chvíle, kdy Lia konečně pochopí....... celý text

Dřív než ti řeknu sbohem 2005, Mary Higgins Clark

Zajímavý příběh, od kterého jsem asi čekala trošku víc. Čtivé, ale hodně předvídatelné. I tak se mi to ale líbilo.

Melodie stále zní 2017, Mary Higgins Clark

... co říct. Přečteno za dva večery, tahle autorka se prostě dobře čte. Nicméně jsem jediná, kdo si všiml nápadné podobnosti s knihou "Kdo musí jít z kola ven"?

Robin Druhý a jeho rodina 1999, Zdena Frýbová

... tahle kniha je pro mne zklamání, a to velké. Robin - knížka, kterou jsem četla tolikrát, že už bych nespočítala, měl prostě zůstat samostatným majákem v moři psích příběhů... Příběh, který v této knize pokračuje, se mi zdál jako nastavovaná kaše, hrdinové - zvláště obě holčičky, silně přehrávají, prostě, tuhle knihu znovu už asi číst nebudu, ačkoli jinak se ke knihám této autorky opakovaně a nespočetně krát vracím...... celý text

Připravte operační sál 2002, Zdena Frýbová

Za mě nejspíš druhá nejlepší kniha Zdeny Frýbové. Napínavá, strašidelná, překvapivá, bolestná. A tak moc čtivá! Zdena Frýbová umí zpracovat snad jakékoli téma tak nenásilně, že vás to baví a zároveň se dozvíte věci, se kterýma byste třeba jinak ani do styku nepřišli... A tady mě to bavilo opravdu hodně, od samého začátku až do konce. Ani nevíte jak a jedete na vlně adrenalinu, dokud vás to na konci celé zmatené a udivené nevyplivne. A pak na tu bezva jízdu ještě dlouho vzpomínáte...... celý text

Polda 2003, Zdena Frýbová

Když jsem ji četla poprvé, zdála se mi průměrná. Ale stejně jako s Mafií, čím častěji ji čtu, tím víc mě baví. Stačí mi otevřít knihu na jakémkoli místě a hned mě pohltí. Četla jsem ji vážně už mockrát - ani nevím přesně, kolikrát. Je čtivá, vtipná, napínavá, je překvapivá. Pokaždé ji vidím trošku jinak a pokaždé i malinko jinak vnímám postavy. Pokaždé mi o trošku víc zarostou pod kůži a já vím, že až tuhle knihu znovu otevřu, budu mít důvěrně známý pocit, že vcházím do světa, který už znám, kde se cítím dobře a kde na mě čekají ti, které znám možná líp než sama sebe. A přesto se tam budu těšit. Protože je fajn nechat tenhle svět znovu ožít a dovolit mu, aby vás pohltil do své náruče...... celý text

Otcem i matkou proti své vůli 2000, Zdena Frýbová

Bože, už nikdy víc. Tohle mě tak nehorázně štvalo! To, co mě zřejmě mělo pobavit, mi vtipné vůbec nepřipadalo - a to děti mám. Ale pro to, co vyváděly děti v této knize jsem zkrátka nenašla pochopení a vtipné mi to vůbec nepřipadalo. Možná špatná doba pro četbu této knihy, fakt nevím, ale prostě mi to nesedlo. Zdenu Frýbovou miluju, je to má srdcová autorka. Ale tohle ne. Knihu jsem si dokonce ani nenechala, protože vím, že znovu ji číst nebudu.... celý text

Neděle jako stvořená pro vraždu 2002, Zdena Frýbová

Četla jsem jen jednou, už dávno. Nebyla špatná, ale jako by kouzlo prvních knih Zdeny Frýbové vyprchalo, jako by najednou už neměla tolik co nabídnout - nebo jsem už příliš zhýčkaná jejími nejlepšími romány, že mi připadá, jako by to prostě už nebylo ono? Jako by tomu zkrátka něco chybělo? Možná si tuhle knihu jednou znovu přečtu a třeba přehodnotím svůj názor na ni. Třeba zjistím, že to ono stále je - jen jsem to prostě neviděla. Třeba si uvědomím, že je boží stejně jako většina knih této autorky. Zatím to však je z mého pohledu prostě průměr. Ale jednou - možná ;) Uvidíme...... celý text

Milostí prezidenta 2007, Zdena Frýbová

Začátek se mi líbil moc, vtipný, čtivý, napínavý, četlo se to super a já si říkala, jo, to je přesně ono - proto tuhle autorku miluju! Pak se to někde zvrtlo a už to nebylo tak skvělé. Nadšení pohasínalo, adrenalin vyprchával, a já se tou škytající károu drkotala vpřed už jen tak tak. Dočetla jsem, ale neměla jsem už stejný pocit, jako když jsem tu knihu začala číst. A dojem? Vybledl, vyprchal, v podstatě už si nepamatuju, o čem to bylo. Na rozdíl od ostatních knih, které ve mě zanechaly nesmazatelné vzpomínky marně přemýšlím, co se mi na téhle knize líbilo. Ale pro ten skvělý rozjezd dávám tři hvězdičky. Začátek za to rozhodně stál. Škoda, že následoval sešup dolů...... celý text

Malinkatý kretén 1993, Zdena Frýbová

...no, tohle mě moc nebavilo. Četla jsem už před léty, fakt moc dávno na to, abych si pamatovala, co ve mě příběh zanechal. Jen vím, že jsem byla zklamaná. Zhýčkaná skvělými knihami, které jsem dosud od autorky četla, jsem se s nadšením vrhla na její novou knihu - a následně jsem se prokousávala velmi nudným, politicky laděným začátkem, který mě spíš odradil, než navnadil v touze číst dál. Prostě, tohle se moc nepovedlo. Ale pár vtipných scén (například autoškola) se i tady našlo, takže tu knihu úplně nezatracuji a třeba jí někdy v budoucnu dám druhou šanci. Třeba to s odstupem let budu vidět zase jinak...... celý text

Den jako stvořený pro vážnou známost 1989, Zdena Frýbová

Ano, také nemám ráda povídkové knihy - víceméně je prostě vůbec nečtu. Tentokrát musím přiznat, že tuto knihu jsem četla snad nejčastěji ze všech knih Zdeny Frýbové. Povídky, které už znám víceméně zpaměti, mě snad nikdy nepřestanou bavit. Repete jsem si dala nedávno (cca asi 2 roky) a vím, že to nebylo naposledy...... celý text

Mafie po listopadu, aneb, Ryba páchne od hlavy 1992, Zdena Frýbová

První díl byl lepší, o tom žádná. Taky jsem ho četla víckrát a postavy mi tím pádem jsou jaksi bližší. Druhému dílu jsem tolik šancí nedala. Už napoprvé jsem měla spíš pocit hnusu, když jsem to četla. Nějak jsem nedokázala mít ty lidi v tomhle příběhu ráda. Nedokázala jsem je pochopit, nedokázala jsem se do nich vžít. Prostě mi to připadalo přes míru. Ale takový svět je. A i když ho nechápeme, i když se nám hnusí - žijeme v něm. A někdy je potřeba vidět i tu odvrácenou, zjizvenou tvář, vidět všechnu tu špínu, hnus, vidět dno lidské duše v celé jeho obnažené nahotě. Není to hezký pohled. A není lehké se na to dívat (v tomhle případě o tom číst). Ale dokud to lidi nepochopí, dokud proti tomu nezačnou bojovat, je potřeba takové knihy psát. A je potřeba je číst...... celý text

Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky 1992, Zdena Frýbová

Poprvé jsem tuhle knihu četla krátce po maturitě a trošku jsem byla zklamaná, čekala jsem víc, možná i něco jiného, příběh mě do svých spárů nedostal. Ale s odstupem let, pokaždé, když tuhle knihu znovu čtu, zjišťuji, že mě víc a víc baví. Postavy jsem si zamilovala a nakonec mi bylo líto i těch, kteří si svůj osud zcela jistě zasloužili. A všechna ta důvěrně známá setkání jsou něco jako cesty domů. Vracíte se někam, kde už jste mockrát byli, ale pokaždé tam vidíte něco nového. I něco stokrát okoukaného. Něco, na co se těšíte - a co vám chybí. Něco, kvůli čemu se tam budete vracet dokud to půjde... Prostě mi přirostli k srdci.... celý text

Hrůzy lásky a nenávisti 2008, Zdena Frýbová

Kniha, která je až děsivá tím, jak je uvěřitelná. Kniha, která nenabízí žádnou sladkou naději na dobrý konec - ale přesto vás bude lákat k opětovnému setkání a čtení. Kniha, která je sice děsivá, ale zároveň tak dobrá, že prostě čtete - pořád znovu a znovu a znovu...... celý text