LenkaK666
přečtené 197
Říkali mi Leni
2001,
Zdeňka Bezděková
Knížku jsem přečetla za jediný den, nemohla jsem se odtrhnout. Mám ji půjčenou od mojí maminky, která ji dostala jako dítě. Asi proto, že je, stejně jako já, také „Leni“. Pokukovala jsem po ní už hodně let, ale díky čtenářské výzvě jsem se do toho konečně pustila a musím říci, že mě nadchla. Je to neskutečně silný příběh, ke kterému se v myšlenkách budu vracet ještě opravdu dlouho. Dokonce jsem si na konci i trochu pofňukala :-) Jediné, co bylo trochu divné bylo to, co tu píše malpet – někdy se Leni chová jako malé dítě a někdy má zase myšlení vysokého intelektuála. Ale což, to se dá, alespoň u mě, snadno přehlédnout :-)... celý text
To by se zvěrolékaři stát nemělo
1999,
James Herriot (p)
O Herriotových knížkách jsem slýchala, asi jako všichni, dlouhou dobu a pak jsem se do jedné také pustila. Kniha je psaná takovým tím milým, něžným, upřímným a vzpomínkovým stylem, který si mě získal. Četla jsem ji celkem dlouho, většinou kapitolku, dvě, před spaním a musím se přiznat, že jsem si ji takhle možná i úmyslně šetřila. Teď jsem začala číst další jeho knihu (Zvěrolékař a jeho přátelé) a je stejně prima, uff :-D Myslím, že jsem skrz tuto knihu získala nového oblíbeného autora a zaplať pánbůh, knih napsal celkem dost, tak mám zase něco „do zásoby“ :-)... celý text
Můj psí život
2015,
Martin Čáp
Knížku jsem dostala darem, protože máme doma také bígla. Je to takové hodně jednoduché čtení, fajn třeba na kapitolu před spaním, ale už teď vím, že na knížku brzy zapomenu – není ničím výjimečná, zvláštní a nebýt v hlavní roli bígl, asi bych ji ani nečetla. Asi bych ji doporučila spíš dětem, které by ji možná ocenily více – vadily mně tam vymyšlená a rádobyvtipná slova a průpovídky jako „to vám štěknu“ (které se opakovalo do zblbnutí), to, že když psi mluví, je písmeno „r“ napsáno několikrát (asi jakože vrčení???) a spousta dalších pitominek. Co mi vadilo nejvíc je nestoudně okatá reklama na dámský časopis, zmiňovaný několikrát v textu – který, jak jsem si potom všimla na záhybu obálky, je něco jako sponzorem této knihy. Reklama je fajn, ale do knih, podle mě, a ještě takto okatě opravdu nepatří… Ocenit ovšem musím skvělé ilustrace ♥... celý text
Máří, chci tě pozvat na víno
2007,
Pavla Boučková
Na poezii moc nejsem – i proto jsem se do této knihy v rámci čtenářské výzvy (Kniha žánru, který běžně nečtete) pustila. Některé básně se mi nelíbily a přišly mně takové divné, jiné byly zase moc hezké, procítěné takovým tím přirozeným způsobem. Jak jsem psala, na básničky mě moc neužije, takže si netroufám dílo ani hodnotit, nebylo by to objektivní a musím se přiznat, že vlastně ani nevím, kolik hvězd bych měla udělit – nemám moc s čím porovnávat.... celý text
Tajemný hrad Svojanov
1969,
Bohuslav Březovský
O této knížce jsem, jelikož bydlíme nedaleko Svojanova, slýchala od dětství, ale nikdy jsem ji nečetla. Teď mě k tomu poňoukla čtenářská výzva a musím říci, že rozhodně nelituji. Kniha se krásně čte, vše je vylíčeno moc pěkným jazykem (občas mi připomínal Poláčkovu knihu Bylo nás pět). Děj má spád (i když konec mě překvapil -???-) a moc se mi líbilo vylíčení prostředí, které je mi tak blízké - je pěkný pocit číst v knize názvy okolních vesnic a míst, které člověk dobře zná. Na hrad Svojanov občas chodíme a nyní, po přečtení této knížky, dostane má příští návštěva zase jiný rozměr :-)... celý text
Denisa: z deníku čtrnáctileté dívky
2001,
Barbora Černá
I s přihlédnutím k tomu, že knihu psala velmi mladá autorka, je to totální katastrofa. Knížku jsem četla pak už jen ze srandy, většinou nahlas pro pobavení ostatních nad její absurditou. Je to neskutečný paskvil. Nechápu, jak tohle mohl někdo skutečně vydat...... celý text
