Libris_Na_Ex přečtené 194

Nasterea 2021, Petra Stehlíková

** spoiler alert ** 11.5. hned po dočtení 5/5✨ A jo, zase mě to zničilo. Úplně totálně. A pětadvacítka je pořád lepší, komplexnější a zajímavější. Miluju svět, který je sice strašně komplikovaný, ale neskutečně fascinující. I tak ale musím říct, že prvních 150 stránek mě bavilo míň, protože hromad nových informací a málo pětadvacítky. Ale i tak to zbožňuju a nic kloudnějšího ze mě teď, hned po přečtení, nedostanete. Edit 16.5. Po tom, co jsem si knihu nechala uležet v hlavě, musím svoje hodnocení o hvězdičku snížit. Jeden z důvodů je již zmíněných prvních 150 stránek, které jsou prostě velká nálož informací (ač strašně zajímavých) a je těžké se v nich orientovat. To, že se z Ilan stává něco jako „vyvolená" taky není úplně top strop a víc mi sedělo, když byla sklenář, který zná svůj lid, ale putuje s Pětadvacítkou a umí klást otázky, takže si zvládne pospojovat informace, kteří jiní ne. Ilan je v tom to díle pro mnohé kámen úrazu, ale mě pořád jako hlavní vypravěčka příběhu baví a nějaký posun za ty tři díly vidím. Hlavním tahounem příběhu je pro mě pořád Pětadvacítka. Baví mě její příběh, jednotlivý členové jejich vztahy, rozpad skupiny a to, kam autorka směřuje jejich příběh. Svět mě baví čím dál víc, hlavně Nasterei, které jsou strašně fascinující a chci vidět víc, jak jejich společnost funguje. Ale musím říct, že knize by hodně pomohli věci jako mapa, seznam postav (aspoň Pětadvacítky), ideálně třeba se stručným popisem, dějová osa atd. Začíná být opravdu těžké se v knize orientovat, i když jsem všechny tři díly četla hned po sobě. Takže už teď je mi jasné, že před vydáním čtyřky si celou sérii přečtu znova. Musím al přiznat, že mi to vůbec nevadí :)... celý text

Plíseň 2017, Siri Pettersen

** spoiler alert ** Recenze bude obsahovat SPOILERY na první díl. A i nu druhý, když už jsme v tom SPILEROVÁNÍ, že ;) Jsem asi jedna z mála, co si myslí, že dvojka je lepší, než první díl a že prolínaní našeho světa a Ymslandy byl boží. Líbilo se mi, jak autorka využívala odlišností a možností toho druhého světa. A navíc Hirky pohled na náš svět mě hodně bavil a řekla bych, že až nastavoval zrcadlo naší společnosti. I nové postavy, které nám tady autorka představuje mi sedly a celkově to, že nikdo není černobílé a čtenář si na celou situaci musí udělat vlastní obrázek, knize přidalo další plusové body. Co mě ale naštvalo to "něco" mezi Hirkou a Stefanem, protože to bylo totálně zbytečný. A Rimeho linka mě místy dost nudila, i když byla pro celé vyústění příběhu důležitá.... celý text

Hvězdopravec 2021, Martin Bečan

3,5/5 Musím říct, že z knihy nejsem tak nadšená, jak jsem doufala, že budu. Hlavním důvodem byl styl psaní, který mi prostě nesedl. Nedokázala jsem se začíst. Už jsem s tím, měla problém u Kaziměstů, ale tam mě bavilo zkoumat svět a postavy a kam směřují, že jsem to zvládla. Tady jsem měla i problém s akcí, které hlavně ve snovém světě bylo hodně, což mě úplně nesedí. Proto mě víc bavily části z reálného světa a zjišťovat co se Mikulášovi vlastně děje. Těch to kapitol ale bylo míň, což mi moc nepomohlo. Vedlejší postavy mi tu navíc oproti Kaziměstům přišly mnohem méně propracované. Myšlenka, svět a všechno kolem toho bylo ale naprosto úžasné. S utíkáním do snových světů před tím reálným jsem se dokázala ztotožnit (i když ty moje nejsou tak živé). A poslední kapitola byla naprosto perfektní! Celkově mi to vyzvedlo knihu, víš, než kdybych to soudila jenom podle výše zmíněného.... celý text

Navždycky 2020, Nofreeusernames (p)

Stejně jako u Instant karmy, i tady chci na začátek říct, že nejsem cílová skupina. Feel goog contemporary mě nebaví, nevidím moc smysl číst knihy, u kterých od začátku vím, jak skončí a kde nejde o nic jiného, než o romantickou linku (až na pár výjimek, samozřejmě). Nečtu Kasie West ani Marianu Zapatu, což jsou i dost oblíbené autorky Oly, takže je asi jasné, že se ve vkusu na knihy míjíme. Vzhledem k tomu, že mě skolila nemoc, nemám energii (ani mozkové buňky) na nic komplikovanějšího a náročnějšího, než právě feel good contemporary (corona made me do this). I proto chápu, proč některé lidi tenhle typ knih baví. Zastávám názor, že u čtení si má člověk odpočinout a nemusí to být nutně dílo s děsně hlubokou myšlenkou. A pokud to takhle někdo má i s Navždycky, nevidím v tom problém. I tak si ale svoje výtky k tomu neodpustím. Ještě chci dodat, že nemám problém s Olou ani Humbookem a moje hodnocení to neovlivňuje. Myslím, že dělají svou práci dobře a pokud Ola někdy zkusí i jiný žánr, ráda tomu dám šanci. Začni tedy s klady: + čtivost. Kniha se čte dobře (když nepočítám, to že se vlastně nedá otevřít), ubíhá rychle, děj nestojí na místě. I proto jsem jí teď začala číst. Něco takového jsem chtěla, a i jsem to dostala. Dokazuje to i fakt, že jsem knihu přečetla během jednoho dne +Grafická stránka se vážně povedla. Jak obálka, tak vnitřek knihy. Mno, a teď ty zápory (kterých bude víc): - Humor. Tohle úplně neberu jako výtku, protože humor je prostě subjektivní a každému z nác přijde vtipné něco jiného. Navíc nejsem zarytým Harryho Pottera (ani žádného jiného filmu, který tu byl), takže spoustu narážek mi uniklo anebo mi prostě nepřišli vtipné. - Postavy. Většina lidí kritizuje Mei. Nemůžu říct, že by to byla perfektní postava, ale spíš mi byla jedno. Nedokázala jsem s ní soucítit a její rozhodnutí jsem úplně nechápala. Pro mě byl ale horší Travis. Kluk, co hned všechno chce řešit rvačkou není úplně můj typ a jako kamaráda bych ho fakt nechtěla. - Romantická linka. To, že podle mě se podle pusy nedá určit, jestli někoho vážně milujeme nebo ne tu už padlo mnohokrát, takže to asi nemá moc cenu dál rozebírat. Mě víc zarazily další věci po tom. 1) Nemyslím si, že se ze zamilování dá takhle rychle dostat. Prostě jsem neuvěřila tomu, že by se tomu hned někdo zasmál a v pohodě by šlo všechno jako předtím. 2) Když teda někde kolem 100. stránky přišel ten velký zvrat, že si dali s Travisem pusu, zjistili, že do sebe nejsou zamilovaní a zasmáli se tomu, čekala jsem, že zbytek knihy budeme sledovat, jak se Mei postupně sbližuje s Liamem. Chyba lávky. Mei se s ním začne líbat hned ten večer. Nejvíc mě na tom mrzí, že nápad s tím, že první kluk, do kterého se zamilujeme, nemusí být tak skvělý, jak si ho vysníme, mi přijde skvělý. Kdyby Mei s Travisem nějaký čas chodila a postupně by zjišťovala, že ten vztah není, podle jejích snů a postupně by se začala zamilovávat do Liama, líbilo by se mi to mnohem víc. I tak si ale nemyslím, že je kniha úplný odpad. Svoji cílovku má, a i mě teď vlastně přišla vhod. Rozhodně mě ale nepřesvědčil, že tenhle žánr je něco skvělého, co musím číst a do druhého dílu se určitě nepustím.... celý text

Instant karma 2021, Marissa Meyer

3,5/5 Na úvod chci říct, že žánr feel good contemporary není pro mě. Do Instant Karmu jsem se pustila, protože mám ráda Marissu Meyer a chtěla jsem vědět jak se s tím popasuje. A teď jsem po ní šáhla, protože jsem nemocná a nemám energii na nic složitějšího. V tomto ohledu kniha zafungovala skvěle. Navíc prostředí záchraného střediska mě hodně bavilo. Prudence mi úplně sympatická nebyla, ale myslím, že to byl cíl a oceňuji, že nebyla popsaná jako šedá myška, která je ve skutečnosti krásná, ale jako holka, která nemá perfektní postavu, je si toho vědoma, ale zároveň jí to nebrání ve vztahu s klukem. Kniha se ale nevyhla typické šabloně (nesnáší se, sbližují se, dají se dohromady, pohádají se a zase se usmíří), takže plný počet dát nemůžu. Ale jako nenáročná oddechovka dobrý.... celý text

Otrávená 2021, Jennifer Donnelly

Zklamání. Skvělé Nevlastní sestře, bylo tohle obrovské zklamání. První, co se mi úplně nepozdávalo, byly věci, co jiným neříkáme, protože je chceme ochránit, ale vlastně to tenhle účel vůbec nesplňuje – když nechcete, aby někam někdo chodil, řekněte mu proč atd. Milosrdná lež je jedna věc, kterou jsem schopná pochopit. Tohle do kategorie ‚Milosrdná lež‘ nespadá a fakt to nemám ráda. Tempo děje tu na mě je příliš rychlé, nestíhám si všimnout vznikajícího vztahu mezi hrdiny, třeba 7 bratrů a Sophie, kdy navzájem popisují, jak jim na tom druhém záleží, ale jí to tam prostě nevidím. Sophie. Je mi jasné, že autorka záměrně napsala Sophii jako naivní hrdinku a záměrně nám dávala indicie, že to nedopadne tak jak si Sophie myslí. Mě se tím, ale vytrácel moment překvapení a Sophie mě tím jenom štvala. Je to jedna z těch hlavních, které nebudou perfektní, já jsem si jí ale nedokázala oblíbit. Abych knize jenom nekřivdila, krátké kapitoly a autorčin styl psaní vás provedou příběhem velmi rychle. Navíc ostatní postavy vůbec nebyly ploché. Pohádková temná atmosféra knihy je taky velmi vydařená. Nevlastní sestra byla mnohem lepší. Až si říkám, jestli si to nepamatuju jinak. Ale doufám, že ne, protože předchozí kniha od autorky se mi hooodně líbila. Tohle fakt ne.... celý text

Ostrov žije 2021, Veronika Opatřilová

Tahle knížka má úžasné prostředí, zajímavé myšlenky a skvělé hlavní hrdiny. Bohužel jsem si nesedla s autorčiným stylem psaní. Ač postavy znám dobře, nedokázala jsem se do nich vžít. Přišlo mi, že autorka pouze popisuje, ale neukazuje. Navíc jsem se nedokázala začíst a momenty typu: "jak ji viděl, věděl, že je speciální" nebo "věděla, že tohle byla důležitá chvíle" mě vyloženě vytáčely. Moc mě to mrzí, protože jsem se na knihu fakt těšila a bylo tam spoustu věcí co mě bavilo, ale ten styl psaní m těžce nesedl.... celý text

Ve stínu hladiny 2019, Siren (p)

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

I po pěti letech jsem knize úplně propadla. Příběh vyprávěný z pohledu třináctileté zvědavé Ilan je strašně kouzelný, fascinující, zároveň krutý a na některých místech i děsivý. Pocitů se mi při čtení vystřídalo mnoho a nemohla jsem se odtrhnout. Svět, který nám tu autorka představuje je komplexní propracovaný a baví mě, že to není jenom prostě prostě-jsou-to-kouzla-a-víc-to-neřeš, ale pohlíží na něj až vědecky. Naslouchač je kniha, která má potenciál zaujmout širokou škálu čtenářů a já doufám, že se k ní dostane co nejvíc lidí.... celý text

Pokojovky od jara do zimy 2021, Aneta Vachová

Ač už jsem několik knih o pokojovkách četla (včetně "prvního" dílu této), tak jsem se zde dozvěděla nové věci a určitě jí někdy otevřu znova.

Ódinovo dítě 2016, Siri Pettersen

Dobrý to určitě bylo. Ale na zadek jsem si z toho nesedla. Hlavně měna některých místech nudil děj. Zápletky nejsou špatné, ale prostě to není nic převratného a celou dobu tak nějak víte kam se to ubírá. A já rozhodně nepotřebuju aby v každé druhé straně byl nějaký velký zvrat. Ale abych měla pořád co objevovat. A tady se děj spíše točí v kruhu. Samotný motiv knihy je ale určité skvělý - Dívka, která hledá svoje místo a vláda, která není perfektní. Co ale za mě bylo nejlepší, byla atmosféra. Popsala bych jí asi jako zemitou – hodně lesů, rostlin, bylinek, hor a k tomu Síla, která tohle všechno propojuje. To je něco pro mě a odstavce, kde je toto popisované jsem si maximálně užívala. Takže do dalších dílu se asi pustím, nejlepší kniha mého života to ale nebyla.... celý text

Krev a med 2021, Shelby Mahurin

Krev a med se od prvního dílu dost výrazně liší. Už to není sladká romaňtárna, ale náraz s realitou. Lou a Reid se vypořádávají s událostmi z Holubice a Hada a pro ani jednoho z nich to není lehké. K tomu hledají spojence proti Morgan, v čemž jim ale nepomáhá Reidova minulost. Všechno tohle dost často ústí v hádku a k uvědomění, že jejich vztah nebude lehké udržet. Navíc Lou začne hodně používat magii, a to jí nedělá úplně dobře. Zároveň víc objevujeme svět, jeho obyvatele, magii a její pravidla. Zdaleka to nekončí jenom u čarodějnic. Všechno víše zmíněné beru jako klady. Přijde mi logické, že se se budou hádat. Pro mnoho lidí to asi bude spíš zápor, ale mě to spíš ukázala, že autorka se nad jejich vztahem zamyslela a uvědomila si, že je to pro jejich vztah důležité. Někdo možná řekne, že je to „typický vycpávkový druhý díl“. Já s tím ale hluboce nesouhlasím. Jednu hvězdičku jsem ale stejně strhnout musela. První díl mě rozhodně chytil víc a cca na 300. stránce jsem měla docela krizi a už mě to nebavilo. A druhý zápor – některé hádky byly fakt zbytečné a vznikaly jenom protože Lou Reidovi něco neřekla. A to já fakt nerada. No ale pak přišel konec. A ten mě totálně rozsekal. Takže… Kde je další díl?... celý text

Další kvítka v bytě: Ruce od hlíny 2021, Veronika Ježková

Už první díl jsem milovala a tohle si mě opět získalo. Pokud chcete knihu, která bude nádherná vizuálně, pobaví vás a i vám vysvětlí, co se v rostlině děje a proč potřebuje podmínky jaké potřebuje, zamilujete si jí úplně stejně jako já.... celý text

Veru Dietzovú si láskavo nevšímajte 2020, A. S. King

Jestli čekáte přeslazený romantický příběh, u kterého si pobrečíte, u Very se žádného slazení nedočkáte. Za to slz budete mít až nadbytek. Už dlouho ve mně žádná kniha nevyvolala tolik pocitů jako Vera. Při některých kapitolách se mi stáhnul žaludek, jak se mě text dotkl. Hlavní téma této knihy je změnit svůj osud, který automaticky přebíráme a ani o tom nevíme. A i když se snažíme stejně do toho aspoň částečně sklouzneme. Navíc se kniha zabírá vztahy s rodiči, domácím násilí a tom, kdy bychom měli přestat ignorovat těžké situace a kdy do nich už zasáhnout. Vera Dietz ve mně bude ještě dlouho rezonovat, protože surovost toho dle příběhu, je až znepokojivě realistická.... celý text

Tesáky 2021, Sarah Andersen

Já to miluju ❤️ Až budu mít pochmurnou náladu, tohle bude můj ultimátní zlepšovák nálady!

Ve stínu Hvozdu 2019, Naomi Novik

Kniha ve mě zanechala hodně rozporuplných pocitů. Můj největší problém byl tempo. Na jednu stranu děj plyne strašně rychle. Je to jako by jste sledovali film v dvojnásobné rychlosti. K tomu tam máte ale šíleně dlouhé odstavce plné popisů. Mnoho z těch popisů se mi ale líbilo, například popisy přírody a kouzel a i díky tomu mě první půlka fakt bavila. Pak se děj přesunul do hlavního města a to mě fakt hodně nebavilo. Konec byl dobře udělaný a vztah Agniesky s Drakem mě fakt bavil a věřila jsem mu. Navíc Hvozd jako záporák byl něco nezapomenutelného. Jen kdyby to nemělo to tempo, protože s tím jsme si fakt nesedly. Kdyby to bylo napsáno trochu jinak, knihu bych si užila mnohem víc. Na konci jsem z toho byla už jenom unavená a chtěla jsem to co nejdřív dočíst. I tak dám ještě šanci V zajetí zimy, protože magie, kterou tady autorka vymyslela a to jak jí popisuje je něco neskutečného.... celý text

Havran a jiné básně (33 básní) 2014, Edgar Allan Poe

Milovník čaje 2020, Fabio Petroni

Zima čarodějnice 2020, Katherine Arden

Já nemám slov. Bylo to nádherný!!!! Historie Ruska oblečená do pohádkového kabátu. Navíc ta romantická linka, úžasná hlavní hrdinka, která není perfektní a ta nádherné popisy krajiny. Není to série pro každého, ale mě zůstane v hlavě ještě hodně dlouho.... celý text

Dědictví krve 2021, Amélie Wen Zhao

Já si asi procházím nějakou přelomovou fází knižního života. Knihy, které bych předtím nečetla, teď miluju a ty které by mě předtím bavily, jsou pro mě spíš nudné. Což je bohužel i případ Krvavé dědičky/Dědictví krve. Proč musí být každá hrdinka impulzivní? Tohle je něco, co mě u Any hodně štvalo, protože pak vznikaly zbytečné situace. Ale vzhledem k tomu, že autorka to chtěla mít hodně akční, to chápu. Na druhou stranu už mi to přijde ohrané. Tempo knihy pro mě byl další problém. Bylo to pořád jenom akce, akce a zase akce. Přišlo mi ale, že to bylo na úkor nějaké citové vazby mezi hlavními hrdiny, protože já jsem tam žádnou chemii neviděla a lásku jim nevěřila. Ani já jsem si ale k postavám nestihla vybudovat vztah. Já je chci poznat, chci mezi nimi dialogy. A to mi v té rychlosti děje prostě nešlo. Celkově jsem z knihy měla podobné pocity jako ze Studie jedu – průměrná fantasy, která mi nic nového nepřinesla, ale není vyloženě špatná. Spíš už jsem přehlcená youngadultovkama. Tady ale musím dát ještě další mínus za to extrémně rychlé tempo. I tak si ale nemyslím, že je to špatná kniha, pokud chcete akční youngadultovku, prosím. Tohle je kniha pro vás. Pro mě to ale bohužel nebylo.... celý text