Lokina přečtené 406

Problém tří těles 2017, Liou Cch'-sin

Vůbec jsem nevěděla, co vlastně budu číst. Připadala jsem si jak Alenka. Mě samou překvapilo, jak rychle kniha dokázala zaujmout a pohltit. Velkým pomocníkem byl seznam jmen, za to palec nahoru. Co se týče samotných fyzických a matematických problémů, řešení v příběhu, s tím jsem měla menší problém, to pochopit. Někdy to byla občas hádanka, jestli si autor vymýšlel nebo jestli ve světě fyziky takové pojmy existují. Žádný fyzik nejsem, to je jenom můj osobní problém. Přes tyto překážky, se mi kniha zdála velmi čtivá, zajímavá a přitom zvláštně tajemná. Nejvíc mě bavila postava detektiva Ta'Š a jeho přímé jednání a surový humor. Na druhý díl se těším, protože to bude ještě větší výzva.... celý text

Bílá Voda 2022, Kateřina Tučková

Moc jsem nevěřila, že se mi bude kniha líbit. Měla jsem to tak i u Žítkovských bohyň a nakonec se mi to líbilo. Ze začátku jsem si říkala, co jsem to koupila, ale po pár stránkách mě příběh pohltil. Rozhodně jde o dílo, kde je na místě většího soustředění, protože je tam plno informací, které potom nakonec zapadnou do sebe. Rozhodně to bylo čtivé, plné emocí a nejednoho překvapení. Oceňuji kapitoly, kde postavy vypráví, jak se dostaly do Bílé Vody. Byly i pasáže, které tak čtivé nebyly a děj se zdál pomalejší. Autorka je velmi nadaná a jsem ráda, že jsem se rozhodla Bílou Vodu přečíst.... celý text

Dokonalé léto 2022, Kasie West

Na začátek roku jsem chtěla něco nenáročného a knihy od Kasie West jsou jasnou volbou. U jejích knih se krásně relaxuje. Knížka je odpočinkové čtení, sice příběh je naivní a předvídatelný, ale zato velmi čtivý a chytlavý. Hlavní hrdinové jsou typičtí, sympatičtí teenageři, kteří řeší jako obvykle první lásky a problémy s rodiči. Pokud hledáte jednoduchou, příjemnou četbu, tak doporučuji.... celý text

Světlo v plameni 2023, Jennifer L. Armentrout

Přiznám se, že první díl se mi líbil o něco více. Nějak mě to nedokázalo zaujmout, abych se pořádně začetla. Děj jako takový se rozvine až za půlkou knihy. Do té doby to bylo utahané a nespravily to ani erotické pasáže, které mi nijak nevadily, ale měla jsem pocit, že slouží jenom jako vatová výplň. Jak mě Nyktos v prvním díle přišel zajímavý, tak v tomto díle začal být nepříjemně majetnický a posedlý Serou. Jediný, jehož postava mě upoutala, byl Nektas. Přála bych si, aby dostal více prostoru. Když už se tam odehrála nějaká akční scéna, aspoň ty byly čtivé a celkem i nápadité. Ale ani ty nezaručily, že se děj nějak posunul dále. Za hodně povedenou část považuji návštěvu Kolisova dvoru. Bylo to opulentní a zvrácené, šokující. Co mě i vadilo, bylo plno nevyřešených záležitostí, které mohly trochu hýbnout dějem. Další díl určitě nebudu urputně vyhlížet, ale přečtu si ho, přeci jenom to skončilo překvapivě zajímavě.... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Knihu mám v seznamu již delší dobu a nějak na ni pořád nepřišel správný čas. Přiznám se, že až se seriálem na Netflixu, konečně nadešla chvíle k přečtení knihy. A kdyby se mi seriál nelíbil, jedno vím jistě. Kniha je velmi zdařilé dílo, moc se mi líbila. Příběh vyprávěný vícero postavami dává prostor k tomu, aby jsem je lépe poznali. Četlo se to dobře, krátké kapitoly k tomu také přispěly. Příběh má od začátku do konce ponurou, smutnou atmosféru. Neřekla bych, že jsem si knihu užila, to by ani nebylo vhodné. Prostě a jednoduše mě dokázala dojmout tak krásným a citlivým příběhem.... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Ze začátku knihy jsem byla mírně rozčarovaná a říkala si, že tohle nebude můj šálek kávy. Start knihy působil hodně rozvlekle, nemohla jsem se zkrátka začíst. Ani ne před půlkou knihy nastal zlom a začala jsem příběh opravdu vnímat, kde Dora odkrývá pravdu o bohyních, ale i o své rodině. Jak se postupně dostávala k pravdě, tím víc to začalo být čtivější, zamotanější a napínavější. Téma Žítkovských bohyň mě opravdu zaujalo, donedávna jsem o tom nic nevěděla. Hlavní hrdinka mi moc k srdci nepřirostla, zdála se mi odtažitá, trochu nesympatická, ale svou roli zde i hrálo, že měla těžké jak dětství tak i dospívání. Pokud vás zajímá český folklor, určitě si knihu přečtěte.... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Od autorky jsem četla Hanu a tu řadím mezi nejlepší knihy, které jsem přečetla. Když okolo knihy začal být velký humbuk, chtěla jsem vědět proč. A nechtěně jsem se dozvěděla, o čem kniha pojednává. Nějakou dobu jsem neměla nutkání si ji přečíst. Ale zvědavost přeci zvítězila. Les jsem měla odjakživa spjatý s poklidem, relaxem a příjemnými procházkami. Po nějaký čas se na něj nebudu dívat stejnýma očima. Kniha je hodně depresivní, ponurá s velmi citlivým tématem. Součástí knih je i umění vyvolat emoce. To tady rozhodně nechybí. U prarodičů to byl vztek, zloba a odpudivost, stejně jako u matky, ale u té nakonec vyšlo najevo, proč se chovala odcizeně ke své dceři. U hlavní hrdinky to byla na prvním místě lítost a postupem i nepochopení a trochu nedůvěra. Autorčin styl psaní je srozumitelný, svižný a tak se to četlo dobře a rychle. A nechybělo ani překvapivě šokující odhalení poslední kapitoly, které už tak dovršilo otevřený konec.... celý text

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins

Sérii Hunger Games mám velmi ráda, převažovaly ale obavy, jestli bude návrat do tohoto světa mnou vnímán pozitivně. Musím uznat, že kniha mě zaujala, už jenom myšlenkou na lidštějšího Snowa. Nechtělo se mi věřit, že Coriolanus může být hodný. A on vskutku měl dobré srdce, ale výchova Kapitolského režimu takové chování potlačila a mohli jsme sledovat pomalý přerod v prezidenta tyrana. Co se budu rozepisovat, knížka se četla skvěle. Zvláště část věnovaná samotným Hrám, které byly ještě v "plínkách", tudíž jim chyběla pompéznost a mediální popularita. Jen mě mrzí, že příběh je vyprávěn jen z pohledu Coriolanuse. Zajímaly by mě osobní postřehy Lucy Gray nejen během Her, ale i její pocity ke Coriolanusovi. Poslední část knihy se zdála být trochu utahaná. Za mě to byla ale vynikající část, plná nedůvěry, paranoi a strachu. Kde tyto aspekty pomalu utvářely charakter Snowa, jak ho známe. A teď počkat na filmové zpracování.... celý text

Královna povětří a temnoty 2019, Cassandra Clare (p)

Z knihy mám rozporuplné pocity. Autorčin svět se mi velmi zalíbil, ale nestačilo to, abych z knihy byla nadšená. Atmosféra knihy se měnila každou chvíli. Najde se tam napětí, akce, děj je i plynulý, ale převažují nudné konverzace, nepochopitelná rozhodnutí a postavy, které příběh neumějí utáhnout. Linka Emma a Juliána mě nijak nezaujala a nebavila, jejich části se neskutečně vlekly. I když v závěrečné bitvě se to trochu vykompenzovalo a bylo to čtivější, ale v úplném závěru to zase sklouzlo do teenagerského klišé. Závěr knihy je sám o sobě jedno velké zdlouhavé klišé a mohl být kratší. Jediným světlým bodem byla kupodivu část odehrávající se v Thule a na to, že tam vystupovali Emma a Julián, tak to byla nejzáživnější část. Vůbec nic nemám proti transgenger lidem a gayům, ale autorka docílila jen toho, že mi to přišlo až moc vlezlé. Epilog sice otevírá cestu dalšímu pokračování, ale asi se bez něj obejdu. Radši si přečtu Nástroje smrti.... celý text

Pán stínů 2018, Cassandra Clare (p)

Před dávnými časy jsem přečetla první díl této série. A najednou jsem si vzpomněla, že bych ji mohla i dočíst. Pamatuji si, že první díl se mi velmi líbil. S odstupem času už to vnímám trochu jinak. Stále se jedná ale o kvalitní četbu, jen už nejsem cílová skupina. Autorčin svět je vážně krásný, neuvěřitelný a tajemný. To platí i pro styl psaní, knížka se četla sama, až na nějaké výjimky, děj byl svižný s překvapivými momenty. Nechyběla ani romantická linka, kde už to trochu pokulhává. Vztah Juliana a Emmy není až tak špatný, aby to kazilo dojem z celé knihy. Jejich pasáže či kapitoly ale byly za mě nejméně čtivé. Přispěly k tomu hlavně stále se opakující citové výlevy. Zato jsem byla zvědavá, jak to dopadne, když měli společné scény Cristina a Mark. Co rozhodně musím vyzdvihnout je vyprávění z pohledu více postav. Příběh byl o to víc záživnější. Nyní už zbývá přečíst si poslední díl.... celý text

Ve stínu popela 2023, Jennifer L. Armentrout

Rozhodně se mi tato série líbila více. Ale nebudu ji řadit mezi moje nejoblíbenější. Nápad je to vskutku dobrý, vzít nás do doby, kde všechno začalo. Kniha sama o sobě je poutavě napsaná, akční. Sem tam je příběh protkán erotickými pasážemi, které byly fajn, hlavně pro to, že aktéři se muchlování věnovali ve vhodných situacích. Nyktos se mi zamlouvá více než Casteel, už jenom proto, že není tak majetnický a arogantní. Sera taky není špatná, ale stejně jako Poppy umí být protivná a tvrdohlavá. Více mě bavili drakenové a vedlejší postavy jako Ektor nebo Bele. I zde konverzace nejsou na takové úrovni, jakou byste čekali od bohů, kdy ji musí shodit nemístnou poznámkou nebo rozhovor vypadá na úrovni pubertálních výrostků. Knihu vnímám jako oddychové, letní čtení. Díky existenci knihoven, nemusím pak litovat nákupu těchto sérií.... celý text

Válka dvou královen 2023, Jennifer L. Armentrout

Bohužel ani s tímto dílem nejsem spokojená. Co se musí ale autorce pochválit, je styl psaní, když už příběhově to nestojí za nic, aspoň se to četlo rychle. Ano, sice se to četlo dobře, ale už z donucení, abych to měla za sebou. Z knížky nemám moc radostné pocity ani žádný velký zážitek. Převažují spíš smíšené a negativní pocity. Drakenové jsou jediným velkým plusem knihy. Tento díl je vyprávěn z pohledu dvou postav - Poppy a Casteela. Jak by mi to mělo udělat radost, tak jsem spíše trochu zklamaná. Na Poppy už jsem si tak nějak zvykla, trochu hysterka ukňouraná a otravná, která se pořád hledá v sebe samé. Casteela nemám ráda, panovačný, majetnický, arogantní a nadržený jeliman. Kieran byl zajímavá postava a už začíná být otravně posedlý Poppy jako Casteel. V knihách mi erotika nevadí, ale zde jsem měla nutkání to přeskakovat. Zvlášť když se milostné hrátky odehrávaly na nevhodných místech a čase. Tohle bylo laciné a nepatřičné. Postavy, které by se mohly vyskytovat častěji jsou Tawny, Millie a Malik, Reaver. Je hrozná škoda, že autorka nevyužila potenciálu vyprávění z jejich pohledu a raději vsadila na Casteela. Koncem lze trochu vykompenzovat chudší a nudnější děj knihy, za mě byl trochu chaotický, nepřehledný. Takže mě nemine čtení Ve stínu popela, abych měla příběh ucelený. S to chutí mám nutkání nepřečíst si další díl, ale já prostě nemám ráda rozečtené série.... celý text

Podzimní republika 2016, Brian McClellan

Dočteno a já jsem nadmíru spokojena. Příběh je velmi záživný a čtivý, zvlášť když je vyprávěn vícero postavami. Závěr knihy se nese v akčním módu a některé scény jsou opulentní a skvěle by se vyjímaly na filmovém plátně. Nechybí ani silné emoce, které prožívají hrdinové, a i díky tomu je příběh lidštější a lépe se tak sympatizuje s postavami. Mám menší výtku k vyvrcholení vztahu Taniela a Ka-Poel. Líbí se mi, že to není typické romantické klišé, na druhou stranu, jsem ale věřila v šťastnější a uzavřený konec. A díky neuzavřenému konci, budu rozčítat novou sérii Bohové krve a prachu, doufám, že se tam objeví :-) Tamás je bravurně vystavěný silný charakter. O to víc, mě mrzel jeho konec, v hloubi duše jsem ale čekala, že se to neobejde bez obětí.... celý text

Krvavé tažení 2016, Brian McClellan

Velké očekávání přišlo s dalším dílem ze série Prachmistři. A zklamaná rozhodně nejsem. Jsem velice spokojena s tímto pokračováním a takto si představuji navazující díly u mnoha fantasy sérií. Jedná se o velmi povedené čtení. Příběh je strhující, přímo až pohlcující, akční s nečekanými zvraty. Postava Tamáse se mi zamlouvá čím dál více a nejednou si celou scénu, kde figuroval, si ukradl pro sebe. V tomto světě plném krutosti a válek není pro velkou lásku moc místa, ale to, co je mezi Tanielem a Ka-Poel, jistým způsobem mění dynamiku příběhu, ale nenarušuje hlavní příběh a romantická linka tak nepadá do klišovitého patosu. Sérii doporučuji :-) A těším se na připravovaný seriál.... celý text

Příslib krve 2016, Brian McClellan

Moc jsem od knihy neočekávala, ale od prvních stránek jsem měla tušení, že s knihou budeme velké kamarádky. Kniha obsahuje mapy a ty mi nejednou byly užitečné. Zaujal mě rozmanitý, zajímavý a složitý svět a s tím spjatí i prachmistři, privililegovaní a jejich odlišné fungování magie. Nad příběhem se celou dobu vznášela atmosféra strachu, špíny, krutosti bojů a válek, neustálé zrady. I přes to všechno, se kniha četla velmi dobře. Byla napínavá, akční, uměla překvapit a neustálé se měnící nápaditá prostředí, byla působivá, že bych knihu nemohla nazvat nudnou. Oddychla jsem si, že zde není žádná výraznější milostná linka, náznak tu je, ale nezasahuje do děje a zbytečně neodvádí pozornost od hlavního příběhu. Jsem i spokojená se stylem vyprávění, kdy byl příběh vyprávěn více postavami. Neztrácela jsem se v ději, poskytlo mi to přehled o postavách a jejich záměrech. Přičemž na druhou stranu chápu, aby to bylo poutavější, že některé postavy byly tajemné, tudíž nic jsem o nich nevěděla. Tamás jako hlavní hrdina na mě velmi zapůsobil. Jde o charakterově silnou postavu, nebojí se jít přes mrtvoly a čiší z něj respekt. Jsem moc ráda, že sérii mám ve své knihovně a už se těším na druhý díl.... celý text

S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje 2022, Tom Felton

Jakožto milovnice HP jsem si nemohla nechat uniknout knihu od Toma Feltona. Už v mládí jsem měla ráda Harryho, ale více mě to táhlo ke Zmijozelu, zvlášť pak k Dracovi. Už ze začátku knihy jsem byla nadšená, protože na mě vykoukla koláž fotografií z Tomova života na vazbě knihy, jak zepředu i ze zezadu. Fota nejen z jeho života, ale i z natáčení různých filmů najdete i uprostřed knihy a to už jsem byla v sedmém nebi. Za mě se jedná o velmi povedenou biografii zobrazující život mladého, talentovaného herce, ale i odvrácenou stranu slávy. Velmi překvapující a znepokojující byla část o jeho působení v LA. Tom se vskutku v něčem podobá Dracovi, ale na rozdíl od něho, on vyrůstal v rodině která ho miluje a podporuje. A i to se odráží v jeho stylu psaní. Kniha se četla velmi dobře, srozumitelně, je to napsané s citem, pokorou, lidskostí a humorem. Každému fanouškovi vřele tuto knihu doporučuji. Já jsem si ji vskutku užila.... celý text

Koruna z kostí a zlata 2022, Jennifer L. Armentrout

Dalo by se říci, že tento díl byl pro mě více snesitelněji čtivý, uvidíme, co přinesou další díly, třeba mě to ještě více překvapí. Ale i přes to, že tento díl shledávám jako dobrý, nenašla jsem v něm stále nic, aby se tato knižní série stala jednou z mých nejoblíbenějších. Musím ale uznat, že mytologie světa mi přijde zajímavější, propracovanější, ale i paradoxně více zmatečná. Ale vypořádala jsem se s tím a více zapojila mozek. Moc mě zaujali Renevanti a drakenové a ti speciálně si našli ke mě cestu. Moc se těším na jejich další působení v příběhu. Jako u předchozích dílů mi vadilo, že příběh není vyprávěn z pohledu více postav. Takové vyprávění Iana nebo Tawny (u které jsem ráda, že se vrátila), by příběh velice obohatilo, věděli by jsme, co si myslí ostatní, podívali se na jiná místa. U Malika musím uznat, že autorka asi věděla, proč by nebylo vyprávěno z jeho pohledu, protože mohla čtenáře nechat hádat, zda je živý nebo se má čile k světu. Snad se u dalšího dílu třeba tento styl vyprávění objeví. Asi nikdy nebudu mít v oblibě vztah Casiena a Poppy, někdy se chovali opět nevhodně nebo z úst jim vypadávali takové věty nehodící se na danou situaci. Nebo Casienovo majetnické chování vůči Poppy, jednou ji má za svobodně myslící ženu, může si dělat, co chce a v další situaci jí nemůže nikdo zkřivit ani vlásek a to jenom, že se na ni špatně podíváte, či řeknete svůj názor v její přítomnosti. Zato vtipkování mezi ní a Kieranem mi vůbec nevadilo a i jsem se zasmála. A vůbec jeho rodina byla velmi prima. Poppy ze začátku byla nejistá, naivní, protivná. Ke konci už se z ní konečně začala stávat žena hodná svého titulu a doufám, že ji to dlouho vydrží. A stejně tak jsem byla překvapená z odhalením jejího původu. Celkově, konec knihy nabitý akcí, napětí a emocí, byl pro mě nejlepší, protože dějově je to chabé, nebýt konce, tak se tam nic podstatného nestalo.... celý text

Království těla a ohně 2022, Jennifer L. Armentrout

Doufala jsem, že druhý díl bude o něco lepší než první, ale zatím mě to nijak neoslovilo ani nepřesvědčilo, že se jedná o nadprůměrnou YA fantasy. Zase jsem měla problém se vcítit do autorčina světa, ve kterém se to celé odehrává. A už vůbec mě nebavil vztah mezi Poppy a Casteelem. Unavovalo mě neustálé rozhodování Poppy jestli ho miluje, nenávidí nebo ho chce probodnout. Nevnímala jsem mezi nimi žádnou chemii, přesvědčování o velké lásce, ničemu jsem jim nevěřila. A to neustálé erotické dusno, ničemu taky nepomáhalo a příběh tak neustále stál na místě nebo to bylo až nepatřičně nevhodné (scéna v kočáře). To už více si mě získalo škádlení mezi Poppy a Kieranem. Jednou z postav, co si mě získala a byla zajímavá, byl Alistir. Ano, je to postava, kterou hned prokouknete, ale díky němu se věci daly trochu do pohybu a chtěla jsem to dočíst do konce. Konec je jednou z dobrých věcí na knize, díky tomu se příběh posouvá dál, ale hrozně pozdě. Snad třetí díl nebude dalším zklamáním.... celý text

Z krve a popela 2021, Jennifer L. Armentrout

Kniha mě nezklamala, ale ani jsem z ní nebyla nadšená. Bohužel autorka nedokázala dost barvitě popsat svět, ve kterém se to odehrává, aby mě to dostatečně zaujalo. Kniha je srovnávána s díly od Maasové, nepřijde mi to jako vhodné přirovnání. Maasová umí velmi barvitě a záživně popsat svoje světy. Sice u jejích knih mám také výtky, ale její tvorba je přeci o level výše. Začátek pro někoho mohl být zdlouhavý, ale mě nejvíce bavil. Sem tam se to proložilo akční krvavou scénou, aby čtenář zůstal bdělý. Škoda některých postav, které jsem si oblíbila a musely zemřít. Hawke už od začátku působil tajemně a tak mazaný knihomol to neměl těžké zjistit, kdo to je. Vztah s Poppy jsem za sebe shledala ze začátku takový hravý, nevinný, ale jak přicházel konec a odhalení Hawka, tak už autorka tlačila moc na pilu a veškerá chemie mezi nimi vyprchala. Jednou ho Poppy strašně miluje, pak nenávidí. Hašteří se mezi sebou, ale mě to vůbec nebaví. Sérii určitě dočtu, nemám ráda rozečtené příběhy a mozek by mě svědil od fantazírování, jak to vůbec všechno dopadlo.... celý text

Podbrdské ženy 2018, Jana Poncarová

Od knihy jsem očekávala hodně a až na pár výtek mě nezklamala. Ocenila bych kdyby na začátku kapitol bylo časové rozmezí, někdy jsem se ztrácela (ale rok osvobození a rok okupace sověty jsem poznala). Občas kvůli těžkopádnému stylu psaní se mi kniha nelehko četla. Příběh je smutný, melancholický a provází ho pochmurná atmosféra. Je škoda, že nerozvinula osudy dalších ženských postav, protože by mě to velmi zajímalo. Ženské protagonistky to vůbec neměly lehké, obdivuji je, že to dokázaly zvládnout. Měla jsem nutkání skoro všechny muže přetáhnout lopatou po hlavě! Neřekla bych, že se mi líbila, ale jsem ráda za příležitost, si ji přečíst.... celý text