lord-artoo
přečtené 392
Božská invaze
2008,
Philip K. Dick
Snad je to dáno tím, že jsem teolog, ale Božská invaze mě prostě nechytla. Už při čtení prvního dílu trilogie jsem bojoval s tím, že jsou to prostě žvásty, ale Valis je uchopitelný a zajímavý jakožto zpověď blázna/vizionáře, s nímž se člověk sžije, jemuž uvěří a spolu s ním nenachází pevnou půdu pod nohama. Božská invaze se čte snadněji, což je v diskurzu o božských věcech paradoxně na škodu. Teologie by měla mít trochu apofatický ráz (a nebo bláznivý ráz, který funguje vlastně dost podobně), protože jinak hrozí, že je božské/transcendentální tajemství olupováno o ono tajemné. Rudolf Otto kdysi definoval posvátno jako něco velkého, co člověka přesahuje, čeho se člověk obává, před čím se třese, a současně něco, co jej přitahuje a vábí. Dick v Božské invazi odebral posvátnu velikost, schopnost fascinovat a v posledku i působit obavu. Jím odvyprávěný příběh činí z božských věcí housku na krámě; strhává roušku tajemství a odhaluje za ní dobře promazaný božský stroj bez špetky proměnného "lidského". Chápu, je to beletrie, ale! Takový C. S. Lewis v rámci své kosmické trilogie boží tajemství ukočírovat dokázal, je škoda, že se to Dickovi (dle mého názoru) příliš nepovedlo.... celý text
Indiáni z Větrova
1986,
Markéta Zinnerová
Tajemství proutěného košíku se táhne jak sopel z nosu, ale Indiáni, to je zcela jiný holub! Vynikající, dětsky naivní kniha napsaná jednoduchým jazykem, která je plná emocí, jež zbourají i dospělého. Aj slza ukápla!... celý text
