loskatos
přečtené 233
Noční vraždy
2008,
John Lutz
Několikátá kniha ze serie s detektivem Quinnem mě nijak nepřekvapila, ani nepotěšila. Pachatele i motiv známe od začátku, malý twist v úplném závěru knihy není nijak dramatický, jen doplňuje kousek souběžného děje k původnímu. Za zásadní ale považuju chybu už v základním pachatelově "obchodním modelu", který by nemohl takto fungovat a hlavně je ve svých důsledcích úplně zbytečný. Aniž bych věděl "jak to doopravdy chodí", nedomnívám se, že by byli zločinci takhle hloupí. Přestože firmy specializující se na tento obor určitě budou existovat. Ale vraždit a čtvrtit lidi jen proto, aby zmizeli, je opravdu kontraproduktivní konina. No nic, těším se na jiného spisovatele, Lutze na chvíli vynechám.... celý text
Platnéř
2012,
František Niedl
Moje první setkání se spisovatelem Niedlem a zcela určitě ne poslední. Takhle čtivou knížku jsem dlouho neměl v ruce. Přímočarý děj, který nezabíhá do zbytečných kliček, ale za to poučí o mnohých historických řemeslech, o běžném životě ve středověké Praze. Jako rodilý Pražan jsem ta místa v duchu všechna viděl a moc rád bych se do té doby na chvíli přenesl. Jdu na další díl.... celý text
Skočný příliv
2013,
Rolf Börjlind
Čtivé, skvěle napsané figury, spoustu z nich jsem si oblíbil a těším se na další díl. Jen těch náhod a propojení tam ve výsledku bylo na mě až moc.
Saturnin
2008,
Zdeněk Jirotka
Kniha, kterou jsem v životě přečetl asi nejvíckrát. Až mě štve, že ji znám v podstatě nazpaměť :-) Kdybych tak mohl utrpět selektivní amnezii na knihy, které jsem kdy četl, to by byla paráda. Tak skvěle napsané postavy, to se vídá málokde. Bývají - jedna, dvě, čtyři hlavní, ale v této úžasné knížce jsou skvělé všechny. Pro mě jedna z mála 5 hvězdičkových knih. Díky pane Jirotko!... celý text
Muž, který hledal svůj stín
2017,
David Lagercrantz
Bohuzel jeste slabsi, nez predchozi pokus o navazani na Larsona. Tam se aspoň jeste autor snazil napodobit styl prvnich tri dilu, tady na to uz uplne rezignoval. Slaby pribeh, stavba deje, ale i slov ve vetach, primitivni, az odflaknuta. Docetl jsem bez nejakeho silnejsiho pocitu (kladneho). Ale nejvic mi na knize vadily vysvetlujici pasaze, takove dejove zkratky, kterymi si autor zkracoval cestu k cili/konci. Ne, dalsi dil uz nebudu pokouset. Po teto knize jsem sahnul pro jednu z detektivek mistra Wallace. Po par strankach jsem se pristihl, jak se pri cteni usmivam. Ne deji, ale diky krasnemu jazyku, vetam, krasne forme a uvedomil jsem si ten propastny rozdil, byt chapu, ze se jedna o uplne rozdilne styly knih.... celý text
