LudvíkPíza přečtené 40
Pěna dní
2005,
Boris Vian
Ve svém jádru velice chytrá kniha, jež se v mém případě zcela minula účinkem. Vianův rozpustilý, avantgardní styl mě upoutal jen v rozsahu několika úvodních stránek, kde jsem se ještě mylně domníval, že se jedná čistě o ódu na lásku. Nedlouho na sebe však dalo čekat autorovo socialistické já, zhmotňující se v silné kritice kapitalismu, která tak děj posunula docela odlišným směrem. Příběh je přitom vystavěn důmyslně, v prvním případě vede aristokratický Colin těžký boj sám se sebou pro záchranu své lásky, druhý naopak odkrývá hlubiny nemocné závislosti a zdeformovaných životních hodnot. Tak či onak, přes nepopiratelnou výpovědní hodnotu toho na mě bylo přespříliš. Věřím ale, že se k Pěně dozajista vrátím, a to za docela jiných okolností.... celý text
Rybí krev
2012,
Jiří Hájíček
Jen pár dní uběhlo od doby, co jsem přečtenou knihu odložil na stůl, nikoli do knihovny. Snad proto, že se do Hájíčkova světa plného vzpomínání a malebné jihočeské krajiny kolem Vltavy hodlám znovu brzy vrátit. Tenhle iluzivní román mě zasáhl s nečekanou silou. České Budějovice znám spolu s tamním okolím od raného dětství, a i když jsem Hanina studentská léta nezažil, mám pocit, že se od té doby vlastně tolik nezměnilo. Čas plyne na venkově svévolně, pasáže polehávání u vody, snění o budoucnosti a výprav do lesů mi evokovaly vlastní zkušenost, kdy člověk nevnímá nic než roj vlastních myšlenek a tekoucí řeku opodál. Rybí krev je napsána s velkým citem a pochopením pro lidské slabosti, stejně jako oběti, a nese značnou výpovědní hodnotu jedné kulturní i politické etapy, již pociťujeme dodnes.... celý text
Proces
2003,
Franz Kafka
Proces je mystériem nesčetných otázek i spektrem různorodých interpretací, jež se nejčastěji odvolávají na odsudek byrokracie, v jejímž soukolí jedinec strádá, až zcela rezignuje. Přesto se ptám: je skutečně Josef K. nevinný? Autor nám, krom prokuristovy obhajoby, neposkytuje pražádné indicie. Finančníkova osobnost nám do jisté míry zůstává zastřena jako proces sám. Taktéž nesouhlasím s názorem, že by K. bezpodmínečně rezignoval. Jistě, nuance mezi rezignací a smířením je těžko uchopitelná, přesto vnímám Kafkův proces jako podobenství, jež se odvíjí především v rovině lidské, a až pak společenské. Vždyť veškeré dění zde zaštiťuje zcela neviditelná síla, kterou není v lidské moci poznat, a která nemá nic společného s justičním systémem jakékoli společnosti. Josefu K. byla udělena výstraha, snad jen přistoupil ke svému procesu ze špatného konce.... celý text