MaaaR@
přečtené 347
Bavil mě na tom právě ten ještě trochu neotesaný styl psaní, trochu mi vadilo jedině poněkud kostrbaté rozuzlení.
Snídaně u Tiffanyho
2009,
Truman Capote
Svým způsobem smutný příběh o jedné vcelku nesnesitelné zmatené holce. Nicméně knížka se těžko hodnotí, neboť první jsem viděl film, který Audrey učinila nezapomenutelným a postavu Holly ztvárnila dost odlišně od předlohy.... celý text
Nesnesitelná lehkost bytí
2006,
Milan Kundera
Skvělé myšlenky, hezky napsané, musí se ale člověku trefit do rozpoložení.
Puls
2006,
Stephen King
Nuda to určitě není, ale na Kinga je to trochu slabší. Co mi hodně chybělo byl způsob, jakým King líčí podobné "průsery" v jiných knížkách (např. Svědectví, Pod kupolí...), a to je popis událostí i z jiného pohledu. Jedna skupinka lidí v knize na tohle téma je podle mě málo.... celý text
Síla vzdoru
2011,
Suzanne Collins
Poslední díl se dost liší od předchozích, celkově působí tak nějak beznadějněji. Přiznám se, že jsem nečekal, že revoluce nabere takovýhle směr a ke Třináctému kraji (a hlavně prezidentce) jsem pojal těžkou nenávist prakticky od začátku. To mělo za důsledek, že jsem nefandil ani jedné straně a doufal jsem, že okolo Katniss se zformuje nějaká třetí, vítězná strana. No, nestalo se, a i když úplný konec se snaží evokovat určitou formu happy endu, já jsem tedy knihu zaklapl s hodně stísněným pocitem. Co mi na druhou stranu hodně vadilo byla spousta nevysvětlených a nedořešených věcí, stejně tak jako malý prostor pro některé postavy.... celý text
Lunapark
2013,
Stephen King
Nedokážu přesně popsat, čím to bylo, ale nedokázal jsem se odtrhnout od stránek a užíval jsem si to od začátku do konce.
Mluvčí za mrtvé
2002,
Orson Scott Card
Diametrálně odlišné od prvního dílu, ale z mého pohledu to není vůbec na škodu. Chápu, že někoho to po Enderově hře nemusí bavit, mně se ale Card trefil do noty.
Proces
2005,
Franz Kafka
Říkal jsem si, že se ničím nebudu prokousávat tak těžce jako Zločinem a trestem, ale bohužel. Rád bych hodnotil jinak, jenže zhruba po čtyřiceti stránkách jsem propadl totální averzi k téhle knize, k hlavní postavě i k těm ostatním. Kdyby to bylo kratší, byl by to dobrý námět, ale roztahat příběh, kde nic nevíme a nic se nedozvíme, do 200 stran, to je trest pro čtenáře. Kafku a jeho tvorbu neodsuzuji, jen se mi bohužel nepodařilo mu porozumět.... celý text
