Maguša
přečtené 120
Tři přání
2016,
Liane Moriarty
Knížka se mi líbila. Dobrý nápad, reálné postavy s reálnými starostmi všedního života, někdy dost vtipné situace, u kterých se čtenář minimálně pousměje. Skvělá knížka pro nenáročné čtení, u kterého si hlavně odpočinete. Nutno podotknout, že autorce jdou spíše příběhy zabalené do tajemství, jež se postupně odhalují, příběh graduje a spěje do hořkého, případně hořkosladkého konce. Tohle byl zase jeden z těch sladkých konců. Ale když se člověk zamyslí nad tím, že to má být primárně odpočinkové čtení, a nijak extra převratná zápletka tam nebyla, tak proč ne. :) Bylo to, jakobyste četli příběh o docela nevšední a přesto úplně všední rodině. ;)... celý text
Úplně cizí lidé
2019,
Liane Moriarty
Jak už je u Liane Moriarty zvykem, přišla se zajímavým námětem a kromě toho zkrátka spolehlivě umí čtenáře vtáhnout do děje. Postavy jsou skvěle propracované, to je taky zvykem. Jen jsem asi doufala v o trochu hořko-sladší konec. U knihy tohoto typu, mi tam ta hořkost chyběla. Na konci to bylo až moc šťastnéba sladké. Nemůžu uvěřit, že zrovna já si stěžuju na příliš sladký konec, když si na ně dost potrpím. :D Asi to zní divně, vždyť v téhle době by člověk za šťastné konce měl být rád. Jenomže tady jde o to, že se to k tomu předešlému jemně napínavému ději příliš nehodilo. Konec působil až naivně. Aspoň co se týče Máši, chtěla bych se dočkat nějaké spravedlivé odplaty, představovala jsem si ji v blázinci, připásanou k posteli (vždyť ona se vlastně prakticky zbláznila). Protože po jejích životních zkušenostech by to bylo pravděpodobnější a pochopitelnější, než že se ještě proslaví, vydá knihu, a bude hostem v televizních talkshow. Tohle mě dokonce trochu namíchlo. Jinak ale skvělé čtení, Liane Moriarty doporučuju kudy chodím. Zvlášť někomu, kdo chce při čtení vypnout mozek a přesměrovat myšlenky k zajímavým a skvěle vykresleným postavám, neotřelému ději a tak akorát napínavým pasážím. Uděluju 4*, ale přiznávám, že trochu přidávám za naprosto nečekaný wow moment, když Heather položila Máše otázku: "Nenamíchala jste nám do toho nějaké prášky?" - do té doby mě to totiž vůbec nenapadlo. No, tak trochu jiné lázně... :D... celý text
Na co Alice zapomněla
2015,
Liane Moriarty
Moc se mi ten námět líbí! Je to vážně k zamyšlení a člověk začne trochu vzpomínat a taky si představovat, jak by asi reagoval, kdyby ztratil z paměti posledních deset let života. Já se při představě mojí případné reakce fakt musím smát. :-D Na co Alice zapomněla je příjemné oddechové čtení, které někomu, kdo to čtení normálně moc nestíhá a dostane se k tomu jen zřídka, udělá fakt velkou radost, protože kniha čtenáře rychle vtáhne do děje a jen tak ho nepustí. Takového čtenáře to po přečtení knihy samozřejmě donutí místopřísežně prohlašovat, že už se v tom čtení "fakt polepší", že "to stojí za to" a že si "v žádném případě nebude rozkoukávat nový seriál, protože to by zas nebyl čas na čtení". Takže já jsem spokojená a pořád se přesvědčuju, že se na Liane Moriarty můžu spolehnout. Dávám jí za Alice 4* a to jen proto, že jsem už bohužel (nebo bohudík) poznamenaná lepší knihou z její dílny a to Manželovým tajemstvím (to je teda zatím nepřekonatelné). Doporučuju. :)... celý text
Sama sebou
2018,
Jojo Moyes
KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY Tak jsem Jojo odpustila tu divnou a nevyzpytatelnou DVOJKU. Konec mě tehdy fakt naštval (viz muj komentář ke knize Život po tobě). Řekla jsem si tehdy: "Ne, ta tvoje zadní vrátka, které sis koncem druhé knihy otevřela jen proto, abys na tom vydělala, nebudu podporovat. A třetí knihu série nekoupím. Basta." - No, slib jsem dodržela... Nekoupila. V knihotéce ji taky nemám. Teda aspoň v té normální, s voňavýma knihama... Elektronická se nepočítá ne? :-D Tam ji totiž mám, mršku. Nějak se mi tam zatoulala a čekala hrozně dlouho na to, abych se do ní pustila. A jo... Nakonec jsem ráda. Sice to dopadlo tak, jak dle mého měla dopadnout dvojka, ale je to nakonec vlastně ještě lepší. Je tam zřetelný vývoj postav a moc, moc, moc mě to celé bavilo. Jako jo, trochu kýčovitosti to v sobě mělo. Ale stejně je člověk s tím jak dočítá knihu, která ho bavila, divně nalomený, takže proč ne. Cyniky a pragmatiky to asi bavit nebude a z té romantiky na konci si budou rvát vlasy... Ale... který cynik čte knihy Jojo Moyesové? Pro romantiky a takové ty obyčejné citlivky, je to čtivá záležitost nad jejíž koncem se budete blaženě usmívat... A zvlášť, pokud jste četli jedničku a zamilovali jste si Willa a jeho poselství v dopise pro Louisu, možná budete mít na konci téhle knihy v krku knedlík dojetí, protože Will by byl na Lou nesmírně pyšný. Ta holka to dala! :))... celý text
Poslední výročí
2017,
Liane Moriarty
Mnohem pozitivnější záležitost než jiné Lianiny knihy, které jsem četla. Děj nebyl tak temný a depresivní, jako v jiných knihách a kupodivu mi to vůbec nevadilo. Dobře, bylo tam zase nějaké to tajemství, ale v knize k němu bylo přistupováno celkem s nadhledem, takže jsem to tak brala taky. :) Příjemná oddechovka.... celý text
Šílené výčitky
2017,
Liane Moriarty
Čirá radost z toho, že jsem po DLOUHÉ době přečetla knihu (vlastně mi ji přečetl robot! - DÍKY za možnost "Číst nahlas") trochu zastínila fakt, že to není zrovna nejlepší Lianino dílo. Je to samozřejmě skvělý příběh, postavy jsou geniálně vykreslené (tak jak to u Liane Moriarty známe), tajemství je taky super a všechno je tak nějak správně, ale mně tam něco schází. Znáte ten pocit, když chcete něco vyjádřit a máte už to slovo na jazyku, ale nejde to říct? Tak takový mám pocit z téhle knihy. Říkám - je opravdu dobrá, ale... a tady chybí mi slova. Takže hodnocení knihy má štěstí, že je to první "přečtená" kniha po dlouhé době, takže dávám 4*. Jinak bych to viděla na 3*. Tak či tak, je to příjemná oddechovka, která vás donutí přemýšlet nad tím, CO se krindapána mohlo stát na tom podělaném grilování?!... celý text
A každé ráno je cesta domů delší a delší
2018,
Fredrik Backman
Je to krásná kniha s poselstvím a mnohým lidem to zřejmě otevře oči. Je tam tolik úžasných dialogů a myšlenek, které stojí za citování (viz komentáře). Je to citlivé, srdečné, pravdivé, občas popletené, smířené a přitom nesmířené. Má to všechny vlastnosti, které mají stáří lidé a hlavně ti, které pomalu opouští paměť a síla. Já jsem jen trošku zklamaná z délky. Tématika si totiž zaslouží mnohem rozsáhlejší zpracování. I když autor uvádí, že neměl v úmyslu příběh knižně vydávat, podle mě si s tím mohl více pohrát, když už pak věděl, že se vydá (i kdyby to znamenalo původní příběh trochu rozšířit) . Propracovat postavy a celý příběh. Postavy mi kvůli délce nestačily přirůst k srdci. Byl to pouhý vhled do určité situace a bohužel z toho nebylo patrné, že tato situace se zhoršuje a trvá po dobu několika dlouhých, dlouhých, dlouhých let. Chyběl mi propracovanější pohled ostatních postav. Na druhou stranu velmi kladně hodnotím rozhovory a vzpomínky s manželkou v představách... Byl to výjimečný pohled do mysli takto nemocných lidí, protože to, co se jim odehrává v hlavě bohužel nevidíme. Byla to tedy hezká ukázka toho, jak to může být. Přesto hodnotím příběh 4* za to, s jakým citem je odvyprávěn a také kvůli jeho účelu. :) Doporučuji.... celý text
Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová
2018,
Jessica Townsend
ANO! Konečně je to tady. Jessica Townsend má slušně našlápnuto k tomu, aby vytvořila světový kult podobný příběhům o Harry Potterovi. Myslela jsem, že mě v tomto ohledu už nikdo takto příjemně nepřekvapí (Harrymu se přece nic nevyrovná)... Díky Nikdyuši mi ale svitla naděje. Opravdu svižným a uvolněným "jakoby nic" způsobem autorka čtenáře vtáhne do úplně nového a jiného světa, plného zvláštností, kouzel, napětí a zázraků. Ačkoli se Harrymu v určitých znacích převelice podobá, příběh o Morrigan si neustále zachovává svou tvář, která je v mnoha ohledech jiná, než je tomu u kouzelníka z Bradavic. Na první díl to bylo opravdu povedené počtení a bavilo mě od začátku do konce. Nemůžu se dočkat dalších dílů a doufám, že budu svědkem další knižní (a možná i filmové) horečky, kterou může tento příběh vyvolat po celém světě. Vřele doporučuju! :)... celý text
Manželovo tajemství
2014,
Liane Moriarty
Je to už nějaký čas, co jsem knihu četla, ale byla jsem z ní nadšená. Z postav, z atmosféry, z děje, ze stylu, kterým je napsaná. Děj se odehrává o Velikonocích a já ji o Velikonocích četla, takže jsem byla s knihou ve zvláštní symbióze. V blízké době se k ní určitě vrátím. První kniha od Moriarty, kterou jsem četla (po zhlédnutí seriálových Sedmilhářek).... celý text
