Maguša
přečtené 120
Malý princ
1994,
Antoine de Saint-Exupéry
Četla jsem ji poprvé až teď. V dětství se mi vyhnula obloukem, což mě mrzí. Chtěla bych si pamatovat, jak jsem knihu vnímala kdysi, abych to porovnala s dneškem, protože asi každý čtenář různého věku si z ní vezme něco jiného. Ale přesto si myslím, že si z ní mnozí z nás vezmou to, co právě hledají. Je to jako kouzlo.:)... celý text
Máj
2002,
Karel Hynek Mácha
Přečteno jedním dechem, je to nádherné dílo. Mrzí mě, že mnohé lidi neosloví, přestanou číst a spíše se obrátí k filmu. Film jsem viděla dřív a připadalo mi, že je v celku dobrý, ale po přečtení si říkám, kam se hrabe na knihu. Je jasné, že někomu prostě vyhovuje lehčí ztvárnění, ale je to veliká škoda a mrhání krásnem. Máj tím přichází o obdivovatele a myslím, že už to bude jenom horší a horší. V dnešní době povrchních keců zvaných romantická story je pochopitelné, že si lidi vyberou knihu, která se čte lehce a u které nemusí přemýšlet. Lidi si všechno zjednodušují. Za chvíli tu zůstane jen hrstka těch, kteří se nechají unášet všemi těmi verši ale naopak těch, kteří si koupí nějakou zjednodušenou verzi Máje, aby měli v kapse povinnou četbu, bude více.... celý text
Romeo a Julie
2008,
William Shakespeare
No, ačkoli je to dost naivní, je to zatraceně krásné. Nejde hodnotit jinak, než pěti hvězdami, protože jsem to přečetla jedním dechem. Když budu mít možnost, tak vyrazím i na divadelní ztvárnění.... celý text
Romeo, Julie a tma
1959,
Jan Otčenášek
Příběh odehrávající se v krutých časech, ale zároveň je prosycen neskutečně čistou láskou. Ten kontrast je obrovský, ale stejně se nějakým neznámým způsobem strana děsu a lásky doplňuje. Jedna strana jakoby pokládala otázky a odpovídala té druhé a naopak. Úžasné dílo!... celý text
Kulička (3 povídky)
1956,
Guy de Maupassant
I malá knížečka se zároveň může stát velkou knihou popisující krutou pravdu, a to, že každý v sobě má tu vadu, pohrdat druhými.
Petr a Lucie
1984,
Romain Rolland
Jedním slovem nádhera, kterou jsem přečetla jedním dechem. Silný příběh, který si určitě přečtu znovu.
Krysař
1972,
Viktor Dyk
Rozhodně zajímavá a obdivuhodná kniha a nelituju, že jsem ji četla, ale přesto to není podle mého gusta.
Postřižiny
2009,
Bohumil Hrabal
Četla jsem, viděla jsem divadelní i filmovou verzi už několikrát a nikdy mě to nepřestalo bavit.:)
Neónová bible
1994,
John Kennedy Toole
Je to zase něco, co čtenáře vtáhne do děje dost rychle. Nádherné vyprávění o životě jednoho chlapce Davida, který by vám řekl, že opravdu šťastný byl pouze dvakrát v životě. Je zvláštní, když si představím, že to John Kennedy Toole napsal v 16 letech. Chtěla bych vědět co se mu při psaní honilo hlavou, ale teď už to asi nepůjde. Je to smutný příběh se zvláštním koncem, odpovídajícím nešťastnému životu a všem zklamáním, která hlavního hrdinu potkala. Zajímavost: Americká hudební skupina Arcade Fire se inspirovala právě touto knihou a pojmenovala podle ní své album. Neon Bible je považováno za jedno z nejlepších alb roku 2007.... celý text
Babbitt
1984,
Sinclair Lewis
Musím přiznat, že první polovina mě nebavila tolik jako ta druhá a občas jsem musela číst některé věty víckrát, protože mě od čtení snadno něco odtrhlo. To se mi ale nestávalo, když jsem se začetla,jakmile se tam konečně začalo něco dít. Paul postřelil svou ženu a Babbitt se naprosto změnil? To byla pro mě nádhera. Naprosto dokonalý obrat v ději jen proto,aby se čtenář vcítil i do „dělnické třídy“. Tohle mě zaskočilo a opravdu mile překvapilo. Byl to krásný a promyšlený autorův tah a já jsem za to vděčná, protože číst cca404 stran o sebevědomém vlastenci a sobci by mě vážně nebavilo. Tahle knížka se asi zalíbí každému čtenáři, protože buď se bude líbit lidem, kteří čtou rádi knihy o politice, nebo se bude líbit těm, kteří mají rádi, když v ději nastávají velké obraty.... celý text
Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
2007,
Robert Fulghum
Pan Fulghum má dokonalou schopnost chňapnout čtenáře a nepustit ho, a dát mu do hlavy takový ten pocit, že na světě nejsou jenom svině, ale i dobří lidé :)
Ach jo aneb Některé postřehy z obou stran ledničky
1996,
Robert Fulghum
Škytavka, Ledničkoví fanatici a Mizera Budík Gene...prostě to co nás v životě potkalo,potká nebo s čím se setkáváme denně..Myšlenky, humor, trapné situace, nějaké problémy, to všechno zažíváme a jsou to věci, které k životu patří. Dík za to, že se o takové zážitky s námi pan Fulghum dělí, aspoň víme, že na to nejsme sami :D. Skvělé čtení,skvělé postřehy.. Svět není vždycky růžový a někdy si prostě řekneme "Ach jo!", ale stejně se tomu pak zasmějeme.:)... celý text
