MartinH přečtené 296
Holomráz
2010,
Štěpán Kopřiva
Po naprosto divným Zabíjení a celkem slušným Asfaltu je tohle konečně příjemně čtivá kniha od Kopřivy. Sice žádná velká věda a podruhý se do toho pustím jen z nudy, ale konečně se našel a už se nesnaží být tak strašně krutopřísně hustodémonskej, přehnaně nechutnej a Kulhánkovitější než Kulhánek.... celý text
Zabíjení
2004,
Štěpán Kopřiva
Autor asi upadl na hlavu když tohle plodil, možná by to chtělo zajít k doktoroj. Drsný čtení hodně můžu, ale tohle překročilo jakýkoliv hranice mílovými kroky a pak zmizelo za horizontem. Děkuju mé šťastné hvězdě, že jsem si tuhle sadistovu fantazii nekoupil.... celý text
Asfalt
2009,
Štěpán Kopřiva
Docela zajimavej kousek, kterej je bohužel přehnaně nechutnej a chvílema strašně nudnej, ale rozmluva o perverzních delfínech mi málem roztrhla koutky a Kuffenbach byl dobrej krutor... celý text
Líheň
2009,
Miroslav Žamboch
Po přejetí Kulhánka zleva doprava a zpátky jsem zatoužil po něčem obdobným a žačal pátrat po jeho následovnících. Na Jaffffovu vykrádačku s Cestou krve 3 jsem neměl odvahu, Kotletu a jeho megasračky jsem ještě neznal a rozhodoval jsem se mezi Žambochem a Kopřivou. Líheň se stala mým prvním rádobyKulhánkem a musím říct že doteď nejlepším. Čte se poměrně slušně a ikdyž prakticky postrádá nadhled a vtip, aspoň si skoro celou dobu na nic nehraje, není přehnaně a naprosto zbytečně krvavá a vulgární(což podle některých pomatenců je asi jediná cesta jak být Hustej). Bohužel konec je naprosto nezvládnutej a opravdu hodně blbej.... celý text
Stroncium
2006,
Jiří Kulhánek
Jediná kniha Jiřího Kulhánka, která je naprosto mimo celého propletence, který ostatní příběhy tak pěkně spojuje. První přečtení předcházelo varování od kolegy, že kniha je velmi slabá (je prostě hodně jinej) a proto mě naštěstí nemohla vůbec zklamat, prostě sem od ní nic nečekal a četl jen proto, že to je Kulhoš. Nakonec mě i celkem dost bavila a při druhém přečtení sem si už tradičně kulhánkovsky pochrochtával. Prostě to nejsou Divocí a Zlí, Noční klub a už vůbec ne Cesta krve, Stroncium je dost odlišný, ale i tak parádní.... celý text
Vládci strachu
1995,
Jiří Kulhánek
Pro mě asi nejslabší Kulhánek, neříkám špatný, ale někdo musí být poslední a jako prvotina ješte není tak parádní jako ostatní majstštyky. Jinak samozřejmě oproti Kotletům, Žambochům či Kopřivům to je umění.... celý text
Vyhlídka na věčnost
2011,
Jiří Kulhánek
Dlouhé čekání se vyplatilo, Pan Mluvčí je neuvěřitelnej krutor a celou knihu mu to s nadšením žeru. Návrat starých postav a zvlášť jednoho záporňáka z minulých knih vyvolalo široký úsměv na tváři. Kulhánkovo peklo je naprosto parádní a to jak Mluvčí vyřešil zapeklitou situaci s převozníkem je velkolepá taškařice. Teď už jen počkat pár desetiletí na další titul... celý text
Tak to bylo, tak to je
2007,
Lou Fanánek Hagen (p)
To mě takhle jednou cestou na koleje málem vyhodili z autobusu, když sem rušil ostatní cestující svým hýkáním nad tímhle veledílem. Nikdy jsem se u ničeho tak nenasmál.... celý text
Járo, kakao!
2010,
Lou Fanánek Hagen (p)
Slabší oproti předchozí knize, ale i tak výživné a pro fanoušky i zajímavé spojení textů a skutečných zážitků.
Velký cirkus
1990,
Pierre Henri Clostermann
Srdeční záležitost. Jedna z mých prvních knih, kterou jsem přečetl už mnohokrát a mám v plánu s tím vesele pokračovat.
Tunel do nebes
1996,
Robert A. Heinlein
Taktrochu jiný sci-fi, jedna z mých nejoblíbenějších Heinleinovek, radši mám snad jen Drsnou milenku a Cizince, ale tenhle kousek je jediná kniha, kterou jsem dokázal přečíst jediným dechem a to i při druhým čtení.... celý text