mataaskorice přečtené 352
Zrůda
2000,
Denise Ryan
Takže - pro mě čtivé, děj vcelku bavil. Ale některé věci mě prudily - třeba to, že muži jsou povětšinou pořádní machové a ženy ukňourané fňukny bez vlastního mozku a vůle. Shanon byla sice holka pohledná a chytrá, ale před Robem, když jí dost nepěkně dával kopačky se plazila a ponižovala dost uboze. Finbar se k Shanon choval něžným, láskyplným způsobem, takový Muž roku, ale zároveň se ke všem ostatním choval jako správný boss bez jakýchkoli morálních mantinelů. No, nevím nevím, jaký by byl partner, až by se mu i ten nejšťavňatější steak přejedl... A ten milenecký (partnerský) vztah byl taky krapet zvláštní. Šlo hlavně o přitažlivost fyzickou. Ale přesah do jakékoli vyšší úrovně, která dělá vztah vztahem chyběl. Otázka pedofilie je brrr... Nicméně i to se kolem nás děje. Celkově - knížka se četla, nenudila, ale občas i vytáčela trivialitou a ujetostí snad všech hlavních postav.... celý text
Míša, mistr na průšvihy
1988,
Jurij Sotnik
Desetiletá dcera se od téhle knížky nemohla odtrhnout. Doslova žebrala, když jsem večer zavelela "Spát", že si chce ještě číst. To se té mojí nečtenářce tedy zrovna nestává :-) Mně se taky moc líbila, takže prozatím zůstává v naší knihovně a neputuje dál jako většina knih. Míšovy průšvihy nejsou nijak zlé, škodlivé ani prvoplánové. Naopak jsou dokladem dětské hry, fantazie, nápadů, které dítě myslí s dobrým, bohulibým úmyslem, jen se holt občas zvrhnou. Pravda - Míša se k průšvihům občas dopracuje nějakým tím vytahováním a rádoby hrdinstvím, ale i tohle je součást dětství a nějakou podobnou zkušeností si prošel asi každý :-)... celý text
Ozvěny
2006,
Danielle Steel
Steelová se čte fakt dobře. Zdědila jsem obsáhlou knihovnu a v ní štos knih od autorky - sama bych po nich asi nesáhla, nicméně její knížky mají spád, atraktivní téma, prostě se čtou nenásilně a samy. Toto je třetí steelovka, kterou jsem přelouskala a líbila se mi asi nejmíň. Téma rasového antisemitismu, likvidace Židů, domácího odboje je samozřejmě zajímavé, ale tady je toho načatého na malém úseku nějak moc. Amadea je takový James Bond v hábitu řadové sestry. Ale i tak - slabší čtyři hvězdy. Snad ne ani za umělecký dojem nebo věcnou správnost historických reálií, ale prostě za pár příjemně strávených podzimních večerů s čtivou společnicí.... celý text
Myška a sedm postýlek
2020,
Susanna Isern
Mně se knížka líbí moc. Ano... Myška teda není úplně myška podle ocasu... Poměrně zásadní chybička se vloudila. Ale jinak je to jednoduchý příběh pro malého četboposluchače přiměřeně náročný a doprovodné ilustrace jsou kouzelné.... celý text
Strach v hrsti prachu
1983,
John Ives
Začátek mě na pět hvězd nebavil, ale čím delší a vyhrocenější byl boj hlavních hrdinů o přežití v poušti, tím víc jsem knize propadala. Napínavé čtení.
Vše, co jsme milovali
2012,
Pam Jenoff
Oddychovka, která se dobře čte. Prolíná několik časových rovin, ale s tím nemám problém, naopak mi přišlo poměrně předvídatelné, co se s postavami bude dál dít (nikoli s hodinami, stěžejním předmětem, prolínajícím se celým textem). Romantická zápletka ze současnosti by knize ubrala to, co my ženy máme rády, ale myslím, že kdyby se oželila ta trocha prostoru a ten byl věnován ústřednímu tématu (čili příběhu Rogera a jeho blízkých), že by to knize jako celku pomohlo. Příjemné, odpočinkové čtení, pro fanouška historie příliš banálně podané.... celý text
Vašek Prášek Mydlinka
2015,
Lenka Rožnovská
Kniha se mi nijak zvlášť nelíbila. Nejde ani tak o to, zda jsou postavy a situace možné či reálné - fantazie, kouzelný svět a třeba i svět tak trochu naruby do literatury pro děti patří, ale tady je toho nějak moc na malém textovém rozsahu a tak nějak nepřirozeně, jako kdyby se autorka snažila za každou cenu ten text nějak poskládat do jakéhos celku. Líbí se mi vizuální stránka knížky, její barevnost, začleněnost textu do ilustrací. Za text hvězdičky dvě, ilustrace celkový dojem hodně vylepšily, takže celkově průměr.... celý text
Přístav bezpečí
2004,
Danielle Steel
Pohodové, nenáročné čtení pro ženy. Velmi předvídatelný děj, nicméně příjemná oddychovka.
Odpuštění
1998,
Danielle Steel
Kniha, která se četla skoro sama. Od Steelové jsem zatím nic nečetla, samozřejmě mi neuniklo, že je proslulá jako autorka slaďáren. V téhle knížce romantika a erotično není to hlavní a červenoknižní pasáže se objevují spíše okrajově. Hlavními motivy jsou týrání dítěte, silná osobnost versus slabošství, otázka viny, sebevědomí, zodpovědnosti, morálních kvalit. Od knihy nelze čekat umělecký zážitek, ale k Danielle Steel si chodí čtenářky pro jiný šálek čaje. Tady je to pořádný nervák, jak to s tou životem těžce zkušenou Gabbie dopadne, naděje a zklamání z Gabrielliných vztahů, prostě takové napínavé čtení pro ženské. Popisy fyzického násilí, včetně násilí na dítěti jsou dost detailní a rozsáhlé, text odkrývá ale i řadu jiných závažných témat, takže bych knihu nezařadila úplně mezi ty lehké odpočinkovky. Čte se ale dobře a čtenář(ka) má chvíli o čem přemýšlet.... celý text
Hanka a Milena
1993,
Lída Merlínová (p)
40% před mým hodnocením... Tak strašné čtení to zas nebylo :-) Jazyk je tedy poněkud archaický, podle formální stránky textu bych usuzovala, že jde o knížku cca z šedesátých let. Postavy dcer Mileny a Hanky jsou vykresleny dost černobíle, ale to mi až tak nevadí. Holky mají takové povahy a o tom ta kniha je. Dost možná se na světě vážně najde tak otřesný, rozmazlený a sebestředný člověk jako je Milena. Spíš mi přijde, že dívky konce dvacátého a začátku jedenadvacátého století ocení úplně jinou tématiku čtiva. Téma sbližování dvou rodičů bez partnera je tu pojato vážně dost staromódně, nicméně ani tohle mi nijak extra nevadí. Jako čtenář ve věku rodičů z knihy a jako rodič dcery ve věku hrdinek strávím text asi mnohem přirozeněji než adolescent. Nejde úplně o kdoví jakou literaturu, ale čtení mě bavilo rozhodně víc než na 40%.... celý text
Proč jsou šťastné děti šťastné
2006,
Steve Biddulph
Tohle je bezvadná příručka pro rodiče. Možná nejen pro rodiče, ale pro lidi obecně. Co se osvětlení zvládání vlastních emocí a kooperace, komunikace s druhými týče, může být tahle útlounká knížka přínosnější než kupa seberozvojových bichlí. Každá věta má hlavu a patu, není tu místo pro okecávačky ve smyslu "čím to dofouknout, aby textu přibylo", kniha si může dovolit být tenká a přitom přínosná, protože je stručná přesně tak akorát, aby člověk sežvejkal fakta a přitom se dopoučil nějakým příkladem z praxe. Autor má cit pro člověka, s jeho povahou i slabinami, neodsuzuje, nevyvolává výčitky, snaží se pomoci k nápravě výchovných přešlapů. A velké díky posílám autorovi za kapitolu věnovanou péči o sebe sama, protože dokud není člověk spokojený, nabitý energií z činností, které ho baví nebo z příjemných lidí, kteří jeho mysl dokážou pozvednout, nemůže být ten odpočatý, dětem skutečně otevřený a přínosný rodič (mám ověřeno v praxi). Autor je navíc vtipný, sám omylný a taky jenom člověk. Takže... bezva kniha. Měla by být povinným řidičákem k prvnímu kočáru pro každého :-)... celý text
Spolu každý sám
2003,
Birgit Vanderbeke
Tak tohle je hodně zvláštní kniha. Není napsaná úplně špatně, braku se obloukem vyhýbá, ale příběh Alberty a Taktedyho je dost deprimující, beznadějný, bezvýchodný. Oba se milují a přesto jsou oba takoví netolerantní sobci, že prostě nemohou svůj vztah (ale vlastně šťastně žádný vztah) udržet. Alberta je ve své kritičnosti a sebestřednosti ještě protivnější než Taktedy. Obecný závěr knihy zní - muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, tudíž ani nemá smysl snažit se navzájem si porozumět. Příběh Alberty a Taktedyho se občas prolne s realitou skutečné (či domnělé) autorky a stvrzuje tak, že je autorčinou fikcí. No, zvláštní počtení. Určitě po světě běhá dost podobných Albert a Taktedyů, ale je mi jich a jejich lidské omezenosti upřímně líto.... celý text
Půlnoční zátoka
2009,
Nora Roberts
Mé (kdysi) intelektuální Já se stydí. No, holt jsem z někdejšího klasikou a náročnou četbou nabitého čtenářského světa přešla k červené knihovně :-) Náhodou - knížka předčila moje očekávání. Měkká obálka a titulka jak z bulváru mi předesílaly jiný čtenářský zážitek. Nakonec - super! Nenáročná oddychovka, která se vážně skvěle čte. Je to taková pohádka pro holky - hodně zamilovaná, dost strašidelná, ale opravdu čtivá. Až mi je líto, že mám za ty dva dny přelouskáno :-)... celý text
Dracula
1997,
Bram Stoker
Mně přijde kniha skvělá, napínavá, dobrodružná. Odstup více než sta let od jejího vzniku knize vůbec neubírá na atraktivitě. K napětí nepotřebuji přehlídku vnitřností a vypreparované jedince. O Draculovi se mi po dobu čtení knihy i zdálo. Atmosféra díla je trochu staromilská, voní starými časy Anglie 19. století, romantikou anglických sídel, viktoriánského odění i mravů. Za mě super počtení.... celý text
Aprílová škola
1983,
Jiří Žáček
Sbírka básniček pro děti, z nichž mnohé jsou dnes už zlidovělé, známé z čítanek a dětských časopisů. V textech hraje prim humor a slovní a významová hříčka.
Středa nám chutná
1994,
Iva Procházková
Naprosto báječná knížka o prosté (nejen dětské) radosti ze života. O tom, jak je důležité být sám sebou, žít svobodně a šťastně, jednoduše a přirozeně, bez předsudků a honu na mety a metály, o individualitě a vnitřní kráse každého z nás, o umění žít plně a bez hodnocení a pomeřování sebe i druhých. Výživná chuťovka s obrovským přesahem.... celý text
Poly a jeho kamarád Pippo
2000,
Cécile Aubry (p)
Tento díl Polyho se mi líbil. Na úvodních stránkách jsem se sice ztrácela v řádce italských jmen, ale na jednotlivé postavy si čtenář rychle zvykne. Děj je sice hodně zromantizovaný, zidealizovaný, možná až malinko červenoknižní, ale to mi teď, v nemocnici, kdy mám dítě na JIP a kdy na maminkovském pokoji šrotuji nemocniční knihovnu, vůbec nevadí. Je to milé, vřelé, lehké, okořeněné atmosférou severní Itálie, trochu klukovské a hodně pohodové.... celý text
Adam a Otka
1976,
Bohumil Říha
Pro mě takové milé, něžné, dětsky naivní prázdninové vyprávění. Plné jistoty, zázemí, láskyplných blízkých vztahů, srdečného vztahu k rodné vesnici, přímého a rovného jednání dětských hrdinů a jejich bezelstného a fantazijního světa.... celý text
Dívka s oslíkem
1982,
Werner Steinberg
V poslední době se mi na stole sešly podobné knihy s totožným obdobím vzniku. Dívka s oslíkem mě nijak extra nebavila, zajímavá pro mě začala být cca v závěrečné třetině - od chvíle, kdy Ute doputovala ke svému dědečkovi, děj nabírá spád, zároveň se tam zdokonaluje psychologická kresba jednotlivých postav a musím říct, že autor tuto disciplínu zvládá na jedničku. Knížce bych dala 3,5 hvězdiček, nakonec dávám tři, protože na dosavadních 87 % prostě dle mého není.... celý text