Matne
přečtené 88
Jiskra života
2003,
Erich Maria Remarque (p)
Toto je asi nejkrutější kniha, kterou jsem kdy četl. Zároveň je kniha velmi čtivá a vtáhne do děje. Někdy jsem cítil i strach otočit stránku dál, z obavy co se bude dít. Úchvatný popis pocitů jednotlivých postav, hlavního hrdiny, vězně č. 509, zejména odpočítávání blížící se smrti po minutách, pocit zmaru ale také naděje, která se nesmí vyslovit nahlas, dále pak sebe sama ospravedlňující myšlenky velitele tábora Neubauera. Nejhorší část a zároveň to nejhorší co jsem kdy četl byla kapitola věnující se bunkru a Breurevu mučení vězňů. To mi v den, kdy jsem si tuto kapitolu přečetl, hodně ztížilo usínání. Kniha asi není pro každého, zejména ne pro slabší povahy.... celý text