MaxQ přečtené 374

Moje máma Jana Brejchová 2022, Tereza Brodská

Kniha zajímavá formou i obsahem. Formou jde o tlustou bichli, ale jen na první pohled. Papír je tlustý avšak většinu stránek zabírají fotografie a dobové články. Vyprávění Jany Brejchové (tučný font) je doplněno vzpomínkami její dcery Terezy (normální font), což je místy matoucí, než si na to člověk zvykne. Ale samotné vzpomínky jsou autentické a většinu faktů jsem neznal. Vlastně jsem si ani neuvědomoval, jaká musela být Brejchová ve své době superstar. Já ji poznal až v 80. letech a to už hrála spíše starší paní. Všechna čest.... celý text

Souostroví Gulag - 3. díl 1990, Alexandr Isajevič Solženicyn

Pokud by se dalo o nějaké knize říct, že mi změnila život, bylo by to určitě Souostroví Gulag. Po dětství stráveném v normalizačním komunismu jsem se pár let po pádu totality dostal k této knize a POCHOPIL jsem. Co je to komunismus, co je to Rusko, co je to absolutní lež, co je to utrpení. Kdo si knihu přečte, nemůže už nikdy naletět komunistickým lhářům a jejich pokračovatelům. CITÁTY: Uprchlík z přesvědčeni! To je ten, kdo ví, do čeho jde. Kdo viděl i mrtvoly zastřelených uprchlíků, pro výstrahu vystavené u nástupu. Kdo viděl i ty přivezené zaživa samá modřina, kašlající krev jak je vodí po barácích a nutí je křičet: „Vězňové! Podívejte se, jak vypadám! Totéž čeká vás!" Kdo ví, že uprchlíkovo mrtvé tělo je často příliš těžké, než aby bylo dopraveno do tábora. Proto přinášejí v batohu jen hlavu (podle táborového řádu je to tak jistější) a ještě pravou ruku, useknutou po loket, aby zvláštní oddělení mohlo zkontrolovat otisky prstů a vězně odepsat. Otázka zní tak: jsi připraven ke smrti? Jsi. To znamená, že jsi připraven i k útěku. Marie Sumbergová dostala za první rok práce v kolchoze dvacet gramů obili a 25 stalinských kopějek - tedy půldruhé chruščovovské kopějky. Za celoroční výdělek si koupila... plechové umyvadlo. Z čeho tedy byli živi? No, přece z balíčků z Pobaltí. Jejich národ byl ve vyhnanství, ale ne celý. A kdo posílal balíčky Kalmykům? Krymským Tatarům? Zeptejte se na hrobech. Naše vyhnanství také téměř nezanechalo žádné fotografie: pokud tu byli fotografové, dělali snímky jen na doklady pro kádrové a zvláštní oddělení. Že by se skupina vyhnanců dala pohromadě vyfotografovat, co je to? Jak to? To by bylo hned jako udání: koukejte, to je ilegální, protisovětská organizace! Podle fotky by hned všechny sebrali. Naše vyhnanství nezanechalo fotografie, víte, takové ty skupinky, dost veselé: třetí zleva - Uljanov, druhý vpravo Křižanovskij. Všichni vykrmení, čistě oblečeni, neznaji ani práci, ani bídu, když mají bradku, tak pěstěnou, když čepici tak z pěkné kožešiny. Jak popsat v jediné větě celou ruskou historii? Je to země zmařených možností.... celý text

Hodina mrtvých očí 1966, Harry Thürk

Z knihy mám velmi rozporuplné pocity. Na jedné straně špičkově od vyprávěný napínavý příběh německých výsadkářů, jejich motivace, osudy i konce. Na druhé straně linka se sovětským vojákem, hrdinnou rudou armádou, dobráckým komisařem NKVD, to je když ne k smíchu, tak k pláči určitě. Škoda, jinak by to byl světový román.... celý text

Meruňková zavařenina 2012, Alexandr Isajevič Solženicyn

Ono snad ani nejde o povídky, spíše to připomíná literárně zpracované vzpomínky muklů z Gulagu, vojáků, zaměstnanců a dalších lidí, které se nějak dotkl absurdní, ale přitom smrtící sovětský režim.... celý text

Balada o pilotovi 2013, Jiří Stránský

Tak tato kniha se mi teda moc dobře nečetla. Příběh se ztrácí v krátkých odbočkách a místo, aby napětí gradovalo, tak k závěru tak nějak doklopýtáme a jsme rádi, že kniha není delší. Možná kdybych si dal tu práci ještě jednou, našel si čas a v klidu ji celou přelouskal, byl by zážitek jiný, ale do toho se mi už nechce.... celý text

Havířská balada 1977, Marie Majerová

První část mě příliš nezaujala, střední část s důlní havárií byla zajímavý, ale ten konec jsem musel dotrpět. S paní Majerovou se tímto prvním a posledním dílem asi rozloučím. Neříkám, že je to špatné, ale pro mě to není.... celý text

Paměti kata Mydláře 2000, Josef Svátek

Ze začátku jsem trochu bojoval se starou češtinou, ale nakonec jsem do vyprávění vklouzl jako do dobrého filmu. Autor se kupodivu nevyžívá v krvavých detailech, naopak se jim téměř vyhýbá. Až tak, že někomu může katovské řemeslo připadat něco jako truhlařina nebo práce mlynáře. Vlastně jde spíše o historickou kroniku trochu kříženou s červenou knihovnou než o paměti velmi výkonného kata. Taky by mě zajímalo, jak moc jsou tyto příběhy autentické. Člověk by jim chtěl i věřit, ale pak se dočtete o tom, že když popravenému přiložili hlavu zpátky na krk, začal chodit a mluvit a tomu se mi nějak nechce věřit. Ale každopádně paměti určitě za přečtení stojí.... celý text

Velká Jízda/Na cestu 1996, Terry Pratchett

Taková postapo pro děti, kde jsme si té první apokalypsy ani nevšimli. A už se připravuje druhá apokalypsa, které si také nevšimneme, prostě se jen jeden starý obchoďák zbourá. A byť jde o knihu pro děti, myšlenky o náboženství a fanatismu, ale i o různém pohledu na svět podle toho, kde žijeme, dětem určitě neuškodí. Naopak!... celý text

Levý břeh 2013, Varlam Šalamov

Příběhy z Gulagů mám rád. Zřejmě proto, že je to něco tak hrozného a tak obludně velkého, až se zdá nemožné, že něco takového mohlo existovat. A proto mě to přitahuje, ty mezní situace, které prožívaly miliony lidí každý den, každou hodinu po několik desítek let. Dnes chcípni ty, já umřu až zítra. Stát ve státě, nekonečný proud nejlevnější pracovní síly na světě.... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Jedna z nejlepší protiválečných knih plná bláta a krve, ale i kamarádství a myšlenek na mír. Mohlo by to znít pateticky, ale v téhle knize určitě ne. CITÁTY: Fronta je klec, v níž člověk musí nervózně čekat na to, co se stane. Ležíme pod mříží granátových oblouků v napětí nejistoty. Nad námi se vznáší náhoda. Když se blíží střela, můžeš se přikrčit, a to je všecko; kam dopadne, netušíš, ani to neovlivníš. Stejná náhoda rozhoduje o tom, jestli tě něco trefí nebo zůstaneš naživu. V betonovém krytu tě to může rozmačkat a naopak v otevřeném terénu můžeš bez jediného zranění přečkat i deset hodin bubnové palby. Voják zůstává naživu jen díky tisíci náhodám. A proto věříme a důvěřujeme náhodě. První minuty v plynové masce rozhodují o životě a smrti. Přiléhá těsně? Znám tu hroznou podívanou z lazaretů: Lidé zasažení plynem se dáví a dáví po mnoho dní a zvracejí kusy spálených plic, až je vyzvracejí celé. Pouhý rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; pouhý rozkaz by je mohl změnit v naše přátele. Na nějakém stole ležela listina - podepsalo ji několik lidí, nikdo z nás je nezná - a po celé roky bylo naším nejvyšším cílem to, na čem jinak spočívá opovržení světa a nejvyšší trest.... celý text

Černý obelisk 2002, Erich Maria Remarque (p)

Další nádherná kniha mého oblíbeného spisovatele. Námětem se trochu podobá Třem kamarádům - Černý obelisk se také odehrává mezi dvěma válkami a krásně ilustruje, kde se v této společnosti vzal Adolf Hitler. Na osudech několika až panoptikálních postav Remarque popisuje podmínky, ve kterých tehdejší společnost v Německu žila a nálady, kterým propadala i jejich příčiny. CITÁTY: "Copak jsem na vlastní uši neslyšel, jak sis ještě v roce 1917 otvíral hubu? Francie měla být státem třetího řádu, měli jsme obsadit obrovské plochy Ruska a všichni nepřátelé měli platit a dodávat reparace až do poslední kapky krve! Tos říkal ty, Jindřichu! Teď ale řveš s celým sborem o nespravedlnosti, která nás postihla! Je mi na blití z vaší sebelítosti a pomstychtivého řevu! Vinen je vždycky někdo jiný! Smrdíte tou svou spravedlností na sto honů, vy farizeové! Což nevíte, že správný chlap se pozná především podle toho, že se přizná k tomu, co udělal? Víš, to se mi na tobě líbí," prohlašuje Gerda. „Ze jsi takový beran se spoustou předsudků. Kdes ke všem těm nesmyslům přišel? Ucházíš se o lásku jako ozbrojený člen studentského spolku, který si myslí, že jde místo k tanci na souboj." Celá se třese smíchy.,,Ty vznětlivý Němče!" říká něžně. „Má to být zase urážka?" ptám se. „Ne, konstatování. Jen idiot si myslí, že jeden národ je lepší než druhý." Miláčku," říká Gerda. „Láska neví, co je důstojnost. Ale já se bojím, že ty se nedokážeš bez světového názoru ani vyčurat." Prohlížím si ho. Smokink je pěkný, ale zbrusu nový není. Nechci se dotknout Jiřího jemnocitu tvrzením, že i tyhle šaty jsou nejspíš po nějakém nebožtíkovi. Koneckonců, co nemáme po mrtvých? Zdědili jsme po nich řeč, zvyky, vědění, zoufalství - co všechno tedy po nich nemáme? Jiří ovšem nosil, zejména v posledním roce války, tolik uniforem po mrtvých, někdy ještě s vybledlými krvavými skvrnami a zašitými dírami po kulkách, že tohle u něho není jen neurotický jemnocit. Nechce to sice přiznat, ale je to vzpoura a touha po míru. A symbol míru spatřuje v tom, že už v životě nebude nosit šaty po nebožtících.... celý text

Kukly 1992, John Wyndham (p)

Krásná kniha, tedy obsah, obálka je příšerná. Pokud se chcete dočíst něco o fundamentalismu v jeho krystalické podobě, je tato kniha přesně pro vás. Výborný děj a plno nadčasových myšlenek k tomu. CITÁTY: Podle mých zkušeností," vysvětloval mi, ,,když člověk před něčím utíká, protože se mu to nezamlouvá, nebude se mu líbit ani to, co najde. "Člověk dostal vnější podobu ještě dřív, než vůbec věděl, že je člověkem. Teprve pozdější změny v jeho nitru ho udělaly lidským. Objevil, že má něco, co chybí ostatním bytostem, inteligenci. Teprve tak se dostal na vyšší úroveň. Co se týká vnějšího vzhledu, měl jako mnoho živočichů prakticky všecko, co potřeboval, ale tuhle novou vlastnost, inteligenci, zatím měl jen v raném stadiu a on si ji rozvinul. Nic jiného rozvíjet nemohl, člověk může rozvíjet pouze nové schopnosti svého mozku." Podstatou života je žít, základem je změna, změna znamená vývoj a my jsme jeho součástí. Nepřítelem života je neměnnost, je protipólem změny a je naším nesmiřitelným nepřítelem.... celý text

Šedý muž 2021, Mark Greaney

Oddechové akční čtivo, v rámci svého žánru nadstandardní. Že je hrdina nesmrtelný ani moc nevadí, vlastně to od něj trochu očekávám. Film jsem neviděl, ale co jsem o něm četl, ani raději neuvidím. Nechci si kazit dobrý dojem z knihy.... celý text

Chocky 1992, John Wyndham (p)

Krátká kniha na jeden, dva večery, ale výborně napsaná. Vhled do rodiny, která musí řešit zneklidňující synovo chování a které vyústí v krásný a dojemný závěr.... celý text

Lanďák 2010, Pavel Landovský

Na jednu stranu rapl, hulvát, sukničkář, se kterým mnoho lidí nedokázalo pro jeho povahu vyjít, na druhou stranu vnímavý a talentovaný herec a autor, který podřídil divadlu celý svůj život. Kniha napsána svižně s mnoha údaji, historkami i detaily, které zase o kousek přibližují svět umělců za totality i v exilu.... celý text

Legionář 2013, Roman Bureš

Obával jsem se, že dostanu červenou knihovnu a kupodivu to bylo velmi dobré. I když kousek červené knihovny tam také byl. Určitě oceňuji načtení mnoha faktografických detailů a velké plus za akční a reálné popisy bitev. Jako bych byl mezi legionáři a držel těžký štít s nimi.... celý text

Šibeniční lhůta 1973, Gerhard Harkenthal

Tak to jsem nedočetl. Snaha o sociální vhled do chudé Sicílie, bohužel na úrovni socialistické detektivky.

Jak jednat s problematickými lidmi 2005, Roy Lilley (p)

No, prosvištěl jsem to jedno odpoledne... a nic jsem se nenaučil. Ale chyba bude asi u mě a ne u autora :)

Miloslav Šimek 2004, Milan Wágner

Čekal jsem takovou tu běžnou bibliografii od noname autora a našel jsem kupodivu hluboký vhled do života Miloslava Šimka od jednoho z jeho nejbližších kamarádů. Spousta informací mě vysloveně překvapila - Šimkův vztah ke sportu, jeho organizační talent, obliba fyzické práce... Kdo měl tohoto baviče (v dobrém slova smyslu) rád, určitě by si měl knihu přečíst.... celý text

Pan Poirot se vrací 1976, Agatha Christie

Mé první setkání s ACH. A zdařilé, určitě si najdu čas na další. Poirot sice není Sherlock Holmes, kterého mám přece jenom raději, ale dá se mu přijít na chuť.