Mishak přečtené 412

Znamení Athény 2013, Rick Riordan

Četla jsem jí strašně moc dlouho… Nemohla jsem se do ní pořádně začíst. Ne že by nebyla dobrá, ale spíš asi na ní nebyla nálada. Měla jsem sáhnout po nějaké jiné, nebo jí proložit jinou knihou. Nu, každopádně zdárně jsem dosáhla konce a stydím se za sebe, že to nebylo dřív. Může obsahovat spoilery - omlouvám se... Bohužel mě kniha i trošinku zklamala. Čekala jsem, že když v ní má jít o Znamení Athény, že se samostatnému úkolu Annabeth bude autor věnovat více. Všechno se seběhlo tak strašně rychle... Škoda, že těch zkoušek nebylo víc... =( (- z tohoto důvodu hvězdička dolů) A ten konec? Jak jste nám to mohl udělat???? ... Nečekala jsem, že je takhle nechá spadnout... =( Dostalo mě to!! A nemohla jsem tomu uvěřit... Každopádně kniha měla spád, je krásně promyšlená s krásnými zápletkami (ostatně jako každá kniha téhle série). Neskutečně se těším na další díl, protože cestování Tartarem? Páni....!!! Jsem neskutečně zvědavá, jak to autor pojal a vymyslel.... celý text

Město nebeského ohně 2015, Cassandra Clare (p)

Nedokázala jsem si představit, jak by tenhle příběh měl skončit, jak bych si přála, aby skončil, ani jak skončí… Hodně věcí jsem si přála, aby dopadlo jinak, ale bohužel, nemůže všechno dopadnout dobře… Ovšem je fajn, že autorka nezabíjí hlavní postavy… Ve skutečnosti jim udělá něco mnohem horšího… Kniha je nejtlustším svazkem série a tudíž velmi obsáhlým. Nebyla plná bojů s démony, války se Sebastiánem, ani domlouváním strategií. Hodně se v ní mluvilo, řešily se vztahy, vzpomínky, city. Příběh byl doplněn o doplňkové postavy z autorčiných dalších sérií (např. pekelné nástroje). Za celou sérii mi hlavní postavy velmi přirostly k srci a vím, že se k nim jednoho dne vrátím a celý příběh si přečtu znovu. Série je mojí srdcovkou a velmi obdivuji autorku, jak tohle dílo zvládla vytvořit =) Musí za ním být spousta práce, neomezená fantazie a vůbec všechno, co dělá knihu skvělou knihou =) Autorka je prostě mistryní svého žánru =) Musím říct, že je kniha výborným závěrem série (I když bych byla samozřejmě radši, kdyby nikdy neskončila). Za mě 5 hvězdiček a kdyby to šlo, dám i víc. Skvělá kniha!!!... celý text

Spáleniště: Zkouška 2014, James Dashner

Co mi to sakra ten autor dělá???? ... Nemůže jim ty vzpomínky prostě rovnou vrátit???? Kniha super, zvraty nečekané a skvělé =) Byla jsem napnutá od začátku až do konce a kolikrát se i bála... Neustále jsem se kousala do ruky nervozitou a nejistotou a pořád čekala, že se snad už konečně dozvím trochu víc. Ano, něco málo tam bylo, ale pořád to není ono a třetí díl zatím není.... =( nu, myslím, že budu muset vydržet napnutá až do té doby, než vyjde... A neustále mě to bude nutit nad knihou přemýšlet =) Každopádně postavy jsou skvělé (jen mě mrzí, že neměl tolik prostoru v knize Newt), děj rychlý, měl spád, byl napínavý... Za mě určitě 5 hvězdiček a opravdu se těším, až zjistím, jak to všechno je. Doufám, že to bude stát za to, abych se nestyděla za těch udělených 5 hvězdiček...... celý text

21. den 2015, Kass Morgan

No páááááni!!!!!!!! Druhý díl mě opravdu nezklamal. Měl všechno, co u dobré knihy vyhledávám =) Spousta akce, zvratů, skvělý děj a všechno doplněné opět o minulosti hrdinů? To je prostě super!!!! Po prvním dílu jsem se na hrdiny moc těšila a musím uznat, že jsem věděla proč. Jen teda nechápu, co mi to ta autorka zase udělala!!! Jak může nechávat konce knih takhle otevřené????? Už abych v rukou držela třetí díl, nemůžu se ho dočkat =) I když tedy čekala jsem, že Wells začne se skupinou řešit Priyu a Kendall, ale třeba se k tomu dostanou v dalším díle. Za mě na 100% 5 hvězdiček, protože tahle série má slušně našlápnuto do knihovničky k mým nejoblíbenějším sériím =)... celý text

Asylum 2014, Madeleine Roux

U knihy mě naprosto dostala ta obálka a nejvíc to, že její nápis svítí =D Už jen kvůli tomu jsem tu knihu musela hned mít… =D První, co mě překvapilo, byl typ písma – něco mezi roztřesenou rukou psaným písmem a úhledným knižním (docela zajímavá kombinace). Svůj účel (zaskočit, či překvapit čtenáře, doplnit příběh, či něco jiného) u mě jistě splnila. Ale co mě nejvíc mrzelo, byly vložené fotky… Já vím, asi jsem čekala, že celý děj více doplní, ale bohužel, ať jsem hledala, jak jsem hledala, vždycky mi na nich něco nesedělo (a popis fotografie s hromadou sestřiček v bílém, s doktorem uprostřed a v rouškách a fotografie s doktorem vpravo, sester bez roušek u mě bohužel pocit doplnění příběhu nesplnila) – bylo by možná fajn, kdyby si s nimi někdo pohrál, to bych ocenila. I když přes zklamání z vložených fotografií jsem si příběh opravdu užila =) Čekala jsem knihu plnou strašidelných pasáží a zpočátku jich moc nebylo, ale od poloviny knihy – páááni, já jsem se nemohla odtrhnout a dokonce jsem se bála s Danielem a Abby. Co mě ale hodně mrzí, je ten konec. Přišel mi takový hodně nedotažený. Pořádně ani nevíme, co se tam stalo, proč byl Felix v takovém stavu, v jakém byl a co měly znamenat ty Danielovi útržky ze života ředitele ústavu. Uvítala bych pokračování, ve kterém by se vše třeba i více zamotalo, ale hlavně vysvětlilo. Knize dávám 4 hvězdičky a budu doufat, že vyjde další díl, který mi vše vysvětlí, ať si nemusím dělat závěry sama =D A ano, uznávám, že S. King by téma dovedl k dokonalosti, však je to mistr svého žánru, ale tohle je prvotina autorky, tak bychom na ni měli i tak nahlížet =)... celý text

Neptunův syn 2012, Rick Riordan

Na druhé pokračování jsem se moc těšila... Hlavně proto, že mi v prvním díle chyběl Percy a v tomto byl =) Nu, druhý tábor, ten římský „Jupiterův“ je prostě jiný.. Ale nemůžu říct, že se mi nelíbilo, jaký je. Moc se mi líbila myšlenka rodin polobohů žijících v něm v založeném městě =) Je to rozhodně lepší představa života, než se jenom bát nestvůr, no ne? Ale jsou tam patrné jisté rozdíly: fauni vs. satyrové, kohorty vs. sruby, atd. Každý tábor má však něco do sebe… =) Obdivuji fantazii autora, protože to, co dokáže vymyslet i po celé jedné sérii, je dokonalé. Alespoň pro mě a věřím, že i pro další čtenáře. Úžasná minulost Percyho, Jasona, Lea i Piper jsou nic oproti minulosti Hazel a Franka =) To jsem opravdu zírala =) A navíc harpyje Ella je skvělá =D Ty její citace z knich mě nejednou rozesmály =) Navíc Frank a Hazel mi přijdou mnohem silnější jak Leo, Piper nebo Jason. A moc se mi líbila provázanost s minulými díly - skvělý tah autora, tleskám =) Hrozně špatně jsem se orientovala v řeckých a římských jménech bohů.. na mě už to je hodně moc jmen a motají se mi dohromady. Ale nakonec jsem si sepsala pomůcku a když jsem si nebyla jistá, podívala jsem se =D Dokonce jsem si ten červený papírek schovala pro další díly =D Takže hodnotím 4mi hvězdičkami, protože i přes to, že tam byl Percy, mi díl přišel slabší než ten první (možná kvůli pomalejšímu rozjezdu v začátku knihy - ale chápu že nás musel autor seznámit s druhým táborem =)).... celý text

Nevítaní 2014, Sophie Jordan

„Nikdy nezapomeňte, že jsme víc, než jen genetický kód. Že jsme víc, než jen nálepka, kterou nám někdo dal. Že jsme víc, než co si o nás lidé za našimi zády šeptají a křičí nám do tváří.“ Kniha se zabývala parádním tématem, ale bohužel jsem od ní čekala něco trochu víc. Čekala jsem čtení, které mě chytne stejně jako u knihy Deklarace smrti. Bohužel, překvapení se nekonalo. Neříkám však, že kniha nemá něco do sebe, to zaručeně má. Bohužel s hlavní hrdinkou jsme si asi moc nesedli. Sean a Gil mi byli mnohem bližší jak Davy, která se kolikrát ani nedokázala rozhodnout a i když se nakonec po dlouhém monologu a vnitřní rozpravě zvládla, udělala nakonec přesný opak – neskutečně mě to vytáčelo. Ale tak někdo takový je i ve skutečném životě, tak proč ne =)… Moc se mi líbily útržky z sms konverzací, ze zákonů, ze studií, atd. za každou kapitolou – knihu to hodně oživilo. Dokonce teď díky poslednímu vloženému dodatku před poslední kapitolou nevím, co mám očekávat od druhého dílu a jsem docela napjatá, jak tohle nakonec skončí. Určitě to bude hodně napínavé. Upřímně, měla jsem v úmyslu dát knize „jen“ 3 hvězdičky, ale poděkování autorky na konci mě tak dostalo, že jsem to nakonec o jednu zvedla =) Snad mě druhý díl nezklame =)... celý text

Dash & Lily: Kniha přání 2014, Rachel Cohn

Po knize jsem sáhla až po vánocích. Chtěla jsem si prodloužit vánoční atmosféru a ještě si jí užít, než úplně odezní. Čekala jsem knihu plnou vánoční atmosféry, přání, hlubokých myšlenek a tak nějak všeho, co k vánocům podle mě patří. Davida Levithana jsem si oblíbila už po přečtení jeho knihy Den, co den, tak jsem se velmi těšila i na tento titul. Je fajn, když se máte komu svěřit… A je skvělý, že to nemusíte kolikrát říkat nahlas. Nejlepší je asi pro každého se ze všeho vypsat, i když to nikdo nikdy číst třeba nebude. Jenže tady vždycky vše někdo čte a to je na tom to kouzelný a krásný =) Celou dobu se vlastně svěřujete papíru, ale přitom je to člověk… =) Čekala jsem knihu plnou hlubokých myšlenek a spousty okamžiků, při kterých se člověk zamýšlí. Bohužel jich v knize moc nebylo… =( Neříkám, že jsem se nad ničím nezamyslela, to ne, ale bylo jich tam míň, než jsem očekávala… Hodně mě to zklamalo… Kapitoly Dashe se mi líbily mnohem víc jak Lilyiny. Jeho kapitoly byly plné humoru, svižné, živé, kdežto ty její mi přišly spíše takové kolikrát i moc „dětské“, protože i přes to, že by hrdinům mělo být 16, Lily se chovala občas jako malé dítě a bohužel tak občas i smýšlela. Jééé, jak mně by se líbilo najít nějaký takový zápisník v mém oblíbeném knihkupectví =) Moc se mi ta myšlenka líbí =) Kdybyste mi ho tam náhodou někdo schoval, tak mi dejte vědět, ať mi ho někdo nevyfoukne =) Musím tam co nejdříve zajít =) Knize nakonec dávám 4 hvězdičky, protože mi v ní hodně chyběla vánoční atmosféra (která tam měla být, slibovali jí a on skutek utek...) a čekala jsem od ní trošičku víc. Ale nemůžu říct, že by se mi nelíbila, právě naopak… =)... celý text

Nespavost 2014, R. Jenn Johansson

Moc pěkná myšlenka roviny snů a reality. Pěkně ztvárněná psychika hlavního hrdiny Parkera. Občas jsem nevěděla, jestli je to skutečnost, nebo jestli se z něho stal schizofrenik, nebo jestli sní…. Občas jsem se do toho tak zamotala, že jsem si některé pasáže musela číst znovu, abych se znovu zorientovala. Kniha mě opravdu mile překvapila a moc se mi líbila, jen mě mrzela ta spousta překlepů, chybějících písmen a slov navíc nebo naopak jejich absence. Postavy v knize byly nádherně vykresleny, jejich charaktery byly skvělé. Finna jsem měla ze všech nejraději a polovinu jeho triček s nápisy bych si určitě pořídila =D Addie, Mia, rodiče Addie a Finna, maminka Parkera i ostatní byli opravdu moc příjemní hrdinové knihy, i když teda rozuzlení knihy mě dosti zarazilo a vůbec jsem ho nečekala. Knihu určitě hodnotím 5ti hvězdičkami a uvítala bych pokračování, protože konec knihy k němu přímo vybízí =)... celý text

Samotáři 2013, Lex Thomas

Může obsahovat spoilery – omlouvám se… Nápad uvěznit středoškoláky v jejich škole z důvodu napadení virem je opravdu skvělý. Přežívat ve skupinách – jasně, proč ne, když vám to zajistí, že se dožijete toho, že budete moci odejít. Ale přežívat ve skupinách a nedokázat se ani domluvit? Bát se, že uděláte chybu a vlastní gang vás odsoudí k smrti? No, je pravda, že jsem se dost nad vším zamyslela. Jak by lidstvo jednalo v takovéhle situaci? Chovali by se lidé opravdu vážně takhle … Surově?? Nelidsky?? Moc se mi líbil styl knihy, oddělování kapitol. Docela mě zarazil jazyk, kterým je kniha psaná. Všechno ostře, bez obalu, prostě upřímně a tak, jak si hrdinové myslí nebo co se v tu chvíli právě děje. Ale určitě to není na škodu, ba naopak. První polovina knihy byla spíše seznamovací – říkala nám, jak to na škole chodí, jak kdo zvládá přežívat, atd. Byla tudíž nudnější, ale na škodu to určitě nebylo. Druhá polovina knihy se rozjela jak o překot a nešlo přestat číst, dokud jste jí nedočetli a mám pocit, že kdyby byl po ruce ihned druhý díl, pustila bych se do něj! Jsem ráda, že se v knize objevilo vyprávění nejen z pohledu Davida, ale i Willa, Lucy a Sama. Ze začátku mi Will lezl spíše na nervy a moc mi k srdci nepřirostl. Věčně vymýšlel něco, v čem by byl lepší, než jeho starší bratr. To ovšem chápu, každý by se chtěl někdy vyrovnat v něčem svému sourozenci, ať už mladšímu, nebo staršímu. Ale kolikrát to, co udělal, mě doslova naštvalo. Bylo mi jasný, že to vyvolá nepříjemnosti a tak, kolikrát jsem si říkala, jestli Will vůbec přemýšlí do důsledků nad svými činy. Nakonec jsem ho začala mít ráda, protože i přes to všechno Davida měl moc rád a chtěl ho zachránit. Naopak kdo se nezměnil, byl Sam. Hnusný prevít, kterému šlo jenom o vládu nad školou zastrašováním, utiskováním a ubližováním ostatním. A ten konec? Úplně čekám, že Sam se vrhne po té pistoli a bude se mstít, i když se dveře otevřely. Skončilo to strašně otevřeně, jsem strašně zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál… =) Za mě určitě 4 hvězdičky a ta jedna dolů je hlavně za odpornou postavu Sama, kterého opravdu nemůžu vystát. Ostatně Hillary nebyla o nic lepší. Hold lidé jsou různí… Ostatně je mi jasné, že se najdou i tací, které kniha neosloví – znáte to, proti gustu…… =)... celý text

Vzdor 2014, Sarah Crossan

POZOR!! Může obsahovat spoilery, za které se moc omlouvám… V první řadě mě zaujalo rozvržení kapitol. V prvním díle byly nahuštěné na sobě. Kde končila jedna, ihned začínala jiná. Tady byly krásně oddělené. Každá kapitola začínala na nové stránce, což mám moc ráda =) Přijde mi kniha pak přehlednější =) Ale to je jen můj pocit =) Bylo tady podstatně více akce než v první knize. Pořád jsem čekala, jak to všechno nakonec dopadne. Naprosto jsem hltala kapitoly, které vyprávěla Bea a Ronan – líbily se mi mnohem víc než ty Alininy. Ovšem nemůžu říct, že by se v nich nedělo nic zajímavého, ba naopak. Jen jsem se víc těšila na pustinu bez kyslíku než na Sekvoj plnou tvrdých pravidel s pro mě velmi protivnou šéfovou Vaynou. Pořád jsem čekala, čeho všeho je schopná, aby stvořila „nadlidi“ (bohužel mi to tak přišlo), aby byli dokonale přizpůsobený k životu ve světě s minimem kyslíku. Více mě nadchl Petřin nápad s pěstováním stromů v Dechu, než tohle. Nakonec jsem však byla ráda, že se celý příběh neodehrával jen v pustině a všechna prostředí se krásně střídala =) Čekala jsem, že jakmile se Vayna dozví o Jazz, že jí bude nějak více hledat, ale skončilo to vysláním Quina a jeho návratem a více o ní nepadlo ani slovo ze strany Vayny… Navíc to zůstalo mezi nimi i na konci nevyřešené, na což jsem já osobně byla dost zvědavá. Nu, škoda… Válka u Kapsule byla pro mě dokonalá =) Jak se Quin dokázal usmířit s otcem, jak přijali vojáci k sobě Odboj, spousta neplánovaných problémů, ubývání kyslíku, rebelie, zběsilé pobíhání, hledání se v davu i v místech v Kapsuli, prostě super =) V tomhle maximální spokojenost =) Ale vážně jsem si myslela, že konec nerozdýchám… =( Jak to mohla udělat??? =( I přes to, že mi na tý knížce něco vadilo a i něco málo chybělo, tak jí hodnotím 5 hvězdičkami, za mě si to určitě zaslouží =)... celý text

Cesta pustinou 2014, Emmy Laybourne

Půl hodiny po dočtení knížky a já pořád nemůžu popadnout dech... Uff... Fííííha... Miluju celou sérii Monumentu a i hlavní představitele. Zamilovala jsem si je hned v prvním díle a milovala je čím dál víc. Plakala s nimi, bála se s nimi, radovala se s nimi, přála jim, aby se shledali se svými rodiči... U tohohle dílu jsem opravdu zadržovala slzy od začátku až do konce... Na konci jsem to ale už nevydržela... Co mi to ta Emmy sakra udělala??? ... Určitě si sérii někdy přečtu celou ještě jednou pěkně díl po dílu... =) Hodnotím samozřejmě 5ti hvězdičkami a jsem ráda za Astrid, Deana, Alexe, Nika a za ostatní =)... celý text

Cress 2014, Marissa Meyer

POZOR!!! MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!! Musím uznat, že autorce se vyplatilo vsadit na příběh zasazený a upravený do stylu pohádek.. Začalo to Popelkou, pokračovalo Červenou karkulkou a teď? Locika… =) Myslím, že opět skvělý tah a úžasný nápad =) První, co mě zaujalo, bylo vyprávění z ještě více pohledů než bylo ve Scarlet ( Scarlet, Cinder, Cress, Thorne, Sybil, Kai, doktor Erland atd.). Kai konečně začal vládnout – konečně se ujmul moci, kterou měl a začal jednat =) Super =) Na to jsem čekala =) Hodně jsem se bála, že nebude vědět, jak naložit s takovou mocí, která mu zůstala po otci. Nu, myslím, že to zvládá a snad i zvládne =) Cress a Thorne? … Wau, moje nová oblíbená dvojice =) Cress je prostě tak … tak … jak to jenom říct … jako malý dítě =) V tom jak vidí svět, ve kterém je poprvé, jak se na něj dívá, jak je ze všeho nadšená, to je něco úžasnýho =) A Thorne? Ať už byl v minulosti jakýkoliv (ano, jeho krádeže peněz a předmětů a následné výmluvy byly geniální), nakonec myslel i na ostatní… Ať už sehnáním androidího těla pro Iko, nebo starostí o Cress, když ji unesli =) A dokonce myslel i na splnění slibu, který Cress dal =) Není tak špatný… možná je zločinec, ale ne nelidská stvůra =) A to jeho oslepnutí??? … =( No, bylo mi to strašně moc líto a pořád tak nějak doufám, že je jen dočasný… I když si myslím, že zrovna to Cress a Thorna tak moc sblížilo. Iko je úžasnáááá =) Miluju její hlášky, vystupování, spontánnost, reakce =) Je skvělý, že má zase zpátky tělo =) Moc jsem si to přála =) Moc mě mrzelo, že Scarlet moc v knize zmíněná nebyla – moc se děj kolem ní netočil, což mě dost mrzí… Pořád nevím, jak to s ní dopadne… =/ A zmínit na konci knihy něco málo o Winter????? =) Wauuu!!!! No, dost mě to překvapilo a vyvedlo z míry, ale nechci říkat co… =) Každému to dojde, až se v knize k tomu okamžiku dostane =) Každou další knihu hltám s čím dál větším nadšením a očekáváním =) musím uznat, že mě Cress opravdu nezklamala =) Začala válka, kniha skončila a já vůbec nevím, co bude dál… Chci už další díl, prosíííííííííííííííííím… Za mě rozhodně 5 hvězdiček… ;)... celý text

Proroctví 2012, Rick Riordan

Může obsahovat spoilery... Omlouvám se... Po celé sérii Percyho jsem si říkala, co ještě by se dalo vymyslet.... No, musím uznat, že mě kniha překvapila a strašně se mi líbila... =) Nebyl tam Percy, zpočátku to pro mě byl vcelku šok a mrzelo mě to, ale nové postavy přinesly do příběhu další pěkné osudy a příběhy, že jsem si je okamžitě zamilovala, i když mi Jason trochu vadí =). Každopádně se už strašně těším, až otevřu druhý díl, protože bude o Percym a druhém táboře - což byl mimochodem skvělý tah autora a úžasný nápad - skvěle to sérii oživí =) V tomhle díle jsem si strašně moc zamilovala Lea =) Skvělý rejpavý typ člověka, což miluju a jsme si v tomhle jaksi trochu podobní. Ale najít a spravit železnýho draka??? Prostě pecka!!! I když mě pak strašně moc mrzelo, že o něho přišli... Naštěstí ale jeho role v příběhu nekončí =) Knize musím dát 5 hvězdiček a budu s nadšením očekávat 2. díl, než se mi objeví v knihovničce =)... celý text

Čistý 2014, Julianna Baggott

Hodně dlouho jsem kolem ní chodila v knize a pokaždé jsem v ní listovala. Jen jsem pořád nevěděla, jestli bych jí vůbec četla. Nakonec jsem si řekla, že teda dobře, že jí zkusím a koupila jí (nálepka Pro fanoušky Hunger Games na mě taky trochu zapůsobila). A pustila jsem se do čtení. První věc, která mě napadla po otevření knížky? – Pane bože, co je to za jména? Nejen že vypadají divně v textu, já si ani nejsem jistá, že je dobře čtu. Lyna pro mě byla Linda, Partridge byl prostě Patrik a bylo =D. Akorát Pressia se četla z těch všech jmen nejlíp - a to ještě nemluvím o dalších, která se v knize ještě vyskytly. Dobře, dost ke jménům. Začátek byl dosti nechutný a docela mi dělalo problém si vše představit (asi jsem zvyklá na horory a v mé fantazii to bylo horší než v knize – kdo ví). Každopádně je to zase jiný náhled na společnost po apokalypse a musím uznat, že není vůbec špatný, byť je svým způsobem dost ošklivý a skoro nepředstavitelný (alespoň zpočátku určitě). No,měla jsem obrovský problém se „splynutím“. Nedokázala jsem si ve své fantazii vše tak nějak představit. Trvalo mi docela dlouho, než jsem se s prostředím a se vším okolo tak nějak zžila. Občas jsem se přistihla, že některé pasáže čtu i třikrát, protože se tam kolikrát seběhlo všechno tak rychle, že jsem tomu až nevěřila a potřebovala jsem se ujistit, že se to opravdu stalo. S Hunger Games bych knihu nesrovnávala vůbec, protože v každé sérii jde o úplně něco jiného. Každopádně vidět tuhle knihu zfilmovanou by mohlo být velmi zajímavé – hlavně z pohledu na lidi mimo Dóm a na krajinu poznamenanou spadanými bombami. Za mě určitě 4 hvězdičky a těším se na pokračování – už jen kvůli tomu epilogu! (Ano, naštval mě =D)... celý text

Elusion 2014, Claudia Gabel

Omlouvám se, může obsahovat spoilery... Z počátku mi to hodně připomínalo film Matrix a Tron... Virtuální realita? Pěkné téma... Moc se mi líbilo zpracování exitů, promyšlenost celého systému Elusion. Postavy jsou pěkné, děj také, docela dost dobře se kniha četla =) Nejdříve jsem nevěděla, co od ní mám vlastně čekat, ale postupně jsem se do ní začetla a pak už jen čekala na zodpovězení všech mých otázek - je teda pravda, že jsem všechny odpovědi nedostala, v knize se vše nevyřešilo a určitě bude mít pokračování... Ovšem děj se mi nakonec moc líbil. Zápletka je pěkně promyšlená, možná jsem čekala něco trochu víc... Ale celkově zklamaná nejsem =) Za mě 4 hvězdičky a to proto, že kniha neskončila více uzavřeně =D Ne, tohle nemyslím vážně ;) Konec mě docela zklamal... Nebyl vůbec špatný, ale čekala jsem, že bude v knize ke konci více figurovat otec Regan a ne že se tam jen tak mihne, něco jí poví a nazdar... Čekala jsem od konce prostě trochu víc... Ale nejvíc super na celém konci bylo to, že všechno má na svědomí někdo, kdo v knize moc zmíněný není ;) To bylo vážně super a tudíž i nečekaný =)... celý text

Jsem rozohněná 2014, Tahereh Mafi

WAUUUUUUUU!!! - pozor, může obsahovat spoilery... Jedna z nejlepších sérií, jaké jsem kdy četla! Kniha je nabitá emocemi, cítíte se úplně jako hrdinové v knize (jako ublížená Jul, naštvaný Adam, zlomený Warner, atd.). Než jsem se nadála, byla jsem na konci knihy... =) Válka nebyla vůbec dlouhá - proběhla na 50ti stránkách a nakonec .... bylo po všem tj a tak strašně rychle, že jsem to nestačila ani pořádně postřehnout. Warner... No, Warner je prostě úžasná postava - miluju ho! Jul se od prvního dílu tak strašně změnila - je z ní samostatná a neohrožená žena, což se samozřejmě nelíbí Adamovi. Jsem moc ráda, že se nakonec rozhodla pro Warnera =) Naopak neskutečně mě vytáčel Adam! Měla jsem mockrát chuť vzít tu knížku a praštit ho po hlavě a stejně by to bylo málo... Strašně se mi líbilo, že se děj vracel hodně k Roztříštěné. Všechno se tam krásně vysvětlilo. Styl psaní Tahereh je pro mě naprosto dokonalý. Ať už jde o nové prvky v knize (přeškrtané věty, které od prvního dílu zcela vymizely a měly dokonalý účel =) ), nebo popis emocí, osob, rozhovorů, situací... sakra, MILUJU JEJÍ STYL PSANÍ!!! A miluju tuhle sérii. To, jak vyvinula své postavy od prvního dílu, jakou jim dala hloubku a skutečnost! Napsala sérii, která nám nabízí něco nového, něco ... troufnu si říct dokonalého! Kombinace dystopie a lidí se zvláštními schopnostmi stojí za to =) Vyplatilo se jí na tohle téma vsadit.. Za mě rozhodně 5 hvězdiček!! A pro celou sérii!!!... celý text

Labyrint: Útěk 2014, James Dashner

Může obsahovat spoilery... Kniha dočtená jedním dechem. Milovala jsem tajemné prostředí labyrintu, Chucka, Minha, Thomase a další. Pořád jsem čekala, kdy dostanu víc a víc informací, toužila jsem neustále po dalších. A když nepřicházely, četla jsem dál a dál. Pořád. Spoustu věcí však zůstalo nevyřčených a nevyřešených - snad se jich dočkáme v příštím díle (ostatně epilog byl dokonalým lákadlem - alespoň pro mě). Kladně hodnotím především úžasné vykreslení postav, skvěle vykreslené prostředí a dokonce i úžasné napětí, kdy nevíte všechno a neustále toužíte po dalších odpovědích na své otázky (i když Thomas jich měl opravdu hodně, měla jsem jich asi i víc =) ). Jediné, co mi tam nesedělo a nelíbilo se, byla telepatie Thomase a Teresy (chápu, že jim upravili mozky, ale tohle?). Snad bude mít v dalším díle lepší využití. Hodně mě zdrtil konec, kdy přišli o Chucka - položilo to i Thomase, který ho i přes počáteční neochotu a nechuť vůbec znát, miloval nakonec jako bratra a chtěl mu zajistit dokonalou budoucnost. Padlo za něho obrovské množství slziček, ostatně jako za dalších minimálně 20 lidí bojujících u "Rmutí jámy". Ostatně konec jako takový mi k tématu moc neseděl, ale dobře - třeba Labyrint byl jen nějaký vstupní test a teď se začnou dít věci, ze kterých bude přecházet zrak. Uvidíme. Očekávám, že ve druhém díle bude vysvětlena situace s Gallym, ke které došlo u konce - dost mi to teď vrtá hlavou. Docela mám teď strach podívat se na film (ano, chtěla jsem na něj jít do kina, pak jsem si řekla, že nejdřív přečtu knihu) - obávám se, že mi zničí mou představu o bludišti i o prostředí Placu. Knihu hodnotím 4 hvězdičkami a nadšeně očekávám druhý díl... =)... celý text

Kompars 2012, Scott Westerfeld

Ach jo... =/ Myslím, že autor již ve svých předchozích dílech série využil všechno, co mohl... Tenhle díl byl spíše dodatkem, abychom si mohli a snad i dokázali představit, co duševní smršť způsobená Tally ve 3. díle způsobila v jiném městě. Hlavní hrdinka Aya se prakticky celou knihu hnala jenom za slávou, stejně jí nakonec lezla krkem - co jiného taky čekat, že? Každopádně mi k srdci nijak moc nepřirostla. Raději jsem měla Frizze, který svou radikální upřímností nejednou vykouzlil úsměv na mojí tváři =) Moggle jako tichý společník byl k nezaplacení =) Hodně mě mrzí, že se příběh už neodvíjel kolem Tally... Měla jsem jí ráda a stejně tak ztřeštěnou Shay... =/ Je pravda, že v knize se ke konci objeví, ale to už bohužel není ono... =/ Neříkám, že jsem nezažila u knihy okamžiky, kdy jsem chtěla číst pořád dál a dál (třeba když viděli při surfování na mag. vlaku "strašáky" a našli vchod do jeskyně) a nebylo těch okamžiků málo, ale dost mě zklamalo rozuzlení celé zápletky knihy... Asi jsem od ní čekala víc... Upřímně - na poličce mi ležela dost dlouho, než jsem po ní sáhla a řekla si, že celou sérii dočtu...... celý text

Poslední z bohů 2011, Rick Riordan

WAU!!! Skvělé dokončení série!! Nemohla jsem se od tohohle dílu odtrhnout... =) Díl od dílu lepší a lepší =) Miluju postavu Percyho, Nica, Anabeth, Grovera =) Jsou tak úžasně vykreslení... =) Už se těším, až otevřu sérii Bohové Olympu =)... celý text