momo01
přečtené 966
Orgány nepatří do nebe: Rozhovory s transplantačním chirurgem Jiřím Froňkem a jeho pacienty
2023,
Renata Kalenská
Tohle čtení o transplantacích mě pohltilo, a zároveň jsem se toho hodně dozvěděla. Kde jsou hranice naší (mojí) lidskosti, empatie a lásky? To je na ukázku jedna z mnoha otázek, které mi při čtení běžely hlavou. Kdo hledá knihu, která ho nejen poučí, ale i emocionálně zasáhne, tak Orgány nepatří do nebe jsou rozhodně to pravé. Doporučuju.... celý text
Mám to s Nesbøem jako na houpačce – někdy mě nadchne, jindy zklame. Tentokrát mám velmi smíšené pocity. První část příběhu mě upřímně bavila. Byla to skoro tradiční, komorní hororová záležitost, která skvěle stavěla napětí a vtáhla mě do děje. Přestože se objevily nějaké drobné nedostatky, byla jsem spokojená a těšila se na další vývoj. Kdyby to tady skončilo, asi bych dala čtyři hvězdičky. Jenže potom přišla druhá a a pak pro mě ještě horší třetí část, která mě úplně otrávila. Přijde mi, že Nesbø tentokrát naskládal příliš mnoho nápadů do jednoho příběhu, ale nedokázal je všechny důstojně dokončit. Na druhou stranu si dovedu představit, že někdo to má s touto knihou přesně naopak.... celý text
Let sokola
1995,
Daphne du Maurier
Při čtení jsem se přenesla do temných a tajuplných uliček italského městečka Ruffano, kde minulost ožívá a prolíná se s přítomností. Du Maurier hezky pracuje s atmosférou a napětím, které pomalu graduje. Možná na někoho může být tempo až příliš pomalé, ale pro mě bylo úplně akorát. Dojem na mě udělalo právě i to, jak se pomalu odhalují jednotlivé vrstvy příběhu a postupně se i odhalují motivace postav. Du Maurier je prostě skvělá ve vytváření komplexních zápletek, kde se historie a osobní tragédie postav prolínají způsobem, který čtenáře nutí přemýšlet o podstatě dobra a zla. V závěru se sice příběh uzavřel, ale zároveň ve mně zůstalo hodně otázek a shoduju se s komentářem čef, že nevím, co to znamenalo, ale vlastně to ničemu nevadí.... celý text
Stvořeni k pohybu
2024,
Kelly Starrett
Zatímco na první pohled a během prvních stránek mi přišlo, že kniha kniha nabízí slibný přístup k zlepšení mobility (a celkového zdraví), moje nadšení z ní poměrně rychle vyprchalo. Jedním z největších zklamání pro mě bylo, že jsem čekala praktické návody a cvičení, ale vlastně tu chybí větší podpora a podrobnější popisy, které by usnadnily provedení. Některé cviky jsou popsány nejasně a bez obrázků nebo videí je těžké je správně pochopit. Autoři sice nabízejí odkazy na „knihovnu bezplatného navazujícího obsahu“, skutečný užitek jsem v nich ale nenašla – mně se povedlo prokliknut jen k reklamám na další jejich produkty. (Možná někdo bude ale trpělivější a k nosnému obsahu se dostane.) Dalším problémem je, že v druhé polovině knihy, která se zaměřuje na výživu, dochází k výraznému poklesu kvality obsahu. Diskuze o jídle je zpracovaná povrchně a opírá se o obecné rady, které se dnes objevují v každém druhém článku o zdravém životním stylu. Místo toho, aby kniha nabídla nové nebo zajímavé pohledy na stravování, působí tato část jako zbytečné natažení, které nepřináší nic převratného. Podtrženo sečteno, i když kniha obsahuje několik užitečných rad (pravidelně jděte do hlubokého dřepu, co nejméně seďte a když už, tak na zemi…), zdaleka nenaplňuje svůj potenciál.... celý text
Vláda teroru
2022,
Hillary Clinton
Je to rozhodně čtivá kniha, která má všechny klasické prvky politického thrilleru: hrozící globální katastrofu, stínové mocenské hry, přísně tajná vládní jednání, rychle se měnící prostředí a hrozbu za každým rohem. Opakují se v ní situace, kdy okamžik zaváhání může stát stovky životů. Popravdě jsem si už chvílemi připadala jak křeček v na kolotoči, který se nemůže zastavit a běží pořád dál, to když hlavní hrdinka přelétává časová pásma, navštěvuje jednoho představitele cizích zemí za druhým a téměř vůbec nespí. Přesto jsem stránku za stránkou otáčela dál, stržena rychlým tempem příběhu, což usnadňovaly i velmi krátké kapitoly. Dokonce jsem včera šla spát o hodinu později, než je u mě zvykem, abych příběh dočetla. (Takže tenhle román rozhodně nepodporuje zdravé návyky.) Pennyovou mám ráda, přesto jsem se do čtení pouštěla s mírnými obavami. Nakonec mě čtení bavilo možná ještě víc, než jsem čekala. Styl je poněkud jiný než v sérii s inspektorem Gamachem, ale velmi mě potěšilo, že Three Pines má v příběhu epizodní roli, a mohla jsem tak na chvíli zavítat do známého prostředí.... celý text
Fosilie
2023,
Michal Kašpárek
Nemůžu si pomoct, ale hodně mi to připomínalo některé diskuse u nás doma. A tak jsem se (asi i díky tomu) slušně bavila. Jsem ve věku Vladimíra a vypadá to, že jsem taky konzerva, která je jen o 30 let před ostatníma konzervama. Myslela jsem si, že jsem na tom o trochu líp, ale přiznávám, že poslední kapitolu jsem úplně nepobrala. Ono by mi vlastně vůbec nevadilo, kdyby kniha neměla žádné zakončení a prostě jen byla zrcadlem, či až karikaturou mezigeneračních nedorozumění.... celý text
