Ony
přečtené 505
Mnich
1971,
Matthew Gregory Lewis
Cca první půlka románu, která je psaná tím stylem, že někdo vypráví, jak mu někdo vyprávěl, co mu někdo vyprávěl, je poněkud náročnější, ale nakonec mi Lewis nezůstal nic dlužen. Jistou předvídatelnost některých dějových zvratů vyvažují zábavné obraty žánrové a skoky mezi naprostým škvárem a dílem, které celkem má co říct.... celý text
Žulový Stalin: Osudy pomníku a jeho autora
2008,
Ruda Cainer
Tvrzení na záložce, že jde o "poutavý a zároveň poučný děj, který se čte jedním dechem," je v podstatě pravdivé. Jenže já mám pocit, že o něčem tak fascinujícím, jako byl letenský Stalinův pomník, ani nepoutavě a nepoučně psát nejde. Téma samo o sobě tady dělá opravdu hodně, autor určitě nastudoval prameny a chytl správné pamětníky, nicméně zpracování nijak oslnivé není. Beletrizace historických událostí by mi nevadila, ovšem Cainer evidentně není žádný velký romanopisec. V líčení privátních osudů fantazíruje a zabíhá do zbytečných detailů (ve kterých na sebe především prozrazuje, že neumí napsat normální dialog), rovina historického pozadí je zas naopak až příliš obecná a eklekticky poskládaná. Nevyváženost obsahu ještě podtrhuje děsná formální stránka textu – anarchistická interpunkce, neomluvitelné množství překlepů (Mikuláš Aleš a Hogo Demartini, wtf?), zrůdnosti jako "by jste" etc. Reprodukce fotografií jsou taky dost otřesné. Myslím, že Mariusz Szczygieł zajásal předčasně.... celý text
