PaulieK
přečtené 28
A přece nezemřeš
2000,
Lee Child
Osobně se mi styl Lee Childa (jakkoli to sám autor přiznává - ryze komerční) líbí, je poněkud přímočařejší a nepříliš komplikovaný, ale postavu Jacka Reachera jsem si rychle oblíbil. Nebudu hodnotit knihu samotnou, ať si obrázek udělá každý sám, ale musím zmínit PŘEKLAD paní IVY HARRISOVÉ. Místy komické, místy až tristní tvary, které dokáže překladatelka - jinak v obecné angličtině zřejmě jistá - vytvořit, jasně svědčí o totální absenci jejího vzdělání v angličtině ODBORNÉ. Při překladu knihy z určité oblasti bylo by více než záhodno danou oblast když ne znát, tak alespoň poznat a vzdělat se v ní. Angličtina jinak na úrovni "rodilého mluvčího" pak totiž vypadá velmi amatérsky. Takže v oblasti army, vojenství a zbraní by to chtělo mít alespoň základní znalosti z dané oblasti, jinak by překladatelka nevyplodila takové perly, jako "DVOJITÝ POKLEP" ("double-tap")!!! Další minely, jako "přepnutí pušky do rychlopalné polohy" ("full auto" lze určitě lépe přeložit za použití výrazu "plně automatický režim střelby" či obdobně), "dávkovací palbu" (asi myšlena "palba dávkou") a další, už snad ani komentovat nebudu. Stejně tak bych rád věděl, jak by paní překladatelka chtěla u Ingramu MAC-10 "natáhnout kohoutek" nebo u brokovnice "kohoutek zmáčknout"? V prvém případě jde o "natažení závěru", ve druhém o "stisknutí spouště". "Angličtina má pro tuto činnosti sice stejné pojmenování u všech zbraní, ovšem v češtině lze kohoutek natáhnout jen u pistolí a revolverů. A detaily typu, že náboj a nábojnice jsou dvě různé věci, čili nabíjet do komory "nábojnici" opravdu nelze, nebo nazývat pistoli "automatem", když v češtině se pod tímto výrazem myslí "zbraň plně samočinná", zatímco v angličtině "zbraň samonabíjecí", už jsou opravdu jen na okraj. Závěrem mě ještě fascinuje popisek na zadní straně knihy, zmiňující "jadernou střelu", které se zmocnila neonacistická militantní organizace, když v celé knize a příběhu v ní není o žádné jaderné zbrani ani slovo!... celý text
