Pavlína79 Pavlína79 přečtené 988

☰ menu

Nebe nemá dno

Nebe nemá dno 2010, Hana Andronikova
3 z 5

Myšlenky, které se rodí v nemoci, v samotě, v osamění, v zoufalství a naději ... Zapsané myšlenky umírající, pocity, představy, blouznění ... Smrt neexistuje, smrt je jen nový začátek ... kde ji provází havran, vlk, mrtví rodiče a živí přátelé. Náročná kniha, člověk si uvědomí, že v průšvihu je vždycky sám a jen na něm záleží.... celý text


Jak jsem vyhrál válku

Jak jsem vyhrál válku 1970, Patrick Ryan
3 z 5

Vypadá to jako legrace, nic není takové jak by mělo, žádná zbytečná práce není zbytečná, je to jen velké pískoviště velkých kluků, kterému se rika válka. Vím, že je lepší se smát, než plakát, ale zbytek světa opravdu plakal ... Jinak je důstojník Ernest Goodbody zábavná postava - chápu jeho smysl pro čest a spravedlnost. Kdybychom byli všichni tací jako on, byl by svět lepší, ale méně zábavný. Příjemná oddechovka.... celý text


Narodili se, aby přežili

Narodili se, aby přežili 2016, Wendy Holden
5 z 5

Dá se to vůbec někdy pochopit? Jak je možné, že jeden člověk tohle chtěl, tisíce ho v tom podporovali a miliony tím trpěli. Jak vůbec mohou žít a vyrůstat další generace děti a žít v míru a lásce je jen přání a ne realita. Psané jako pravdivé vyprávění, popis událostí, které se týkají hlavních hrdinek, ale všeobecně a současně střípky z budoucnosti (př. po po válce viděla ten film ještě několikrát, takže jasný že ve válce neumřela). Příběh přirozeně protknutý fakty a výpověďmi přeživších lidí. Anka - pobyt v Terezínském ghettu, každý pak má chuť vygooglit si, jestli a kde davaji divadelní hru Poslední cyklista (Švenk). Kdyby byli všichni jako přednosta stanice v Horní Břízce, p. Pavlíček, válka by vůbec nebyla taková jaká byla. Stačilo zůstat věrný sám sobě - svým morálním zásadám. Všichni se báli, ale je to dostatečná výmluva/omluva? Nikdy mě nenapadlo, že umístit pak ty lidské trosky zpět domů nebo tam, kde by "doma" chtěli říkat, bylo po válce tak náročné. Lidé neměli žádné osobní doklady, žádné peníze, nic. Bylo nutné hledat příbuzné, živit je, šatit je, vozit je. V celé Evropě před 2. SV žilo 3 300 tis. Židů, válku jich přežilo 300 tis., z nichž bylo ještě z rasových důvodů 1500 zavražděno. A nikde v Evropě je víceméně nechtěli. Přežili koncentrák, přežili vlastní smrt a stejně je sousedi nenáviděli. Knížka, kde posledních 20 % člověk vidí vše rozmazaně - je z něho uplakánek ... nejde to jinak, obzvlášť na konci knihy, když už je vlastně po všem. Neuvěřitelný sběr materiálu, práce, která je v pozadí knihy je rozhodně vidět.... celý text


Úsměvy smutných mužů

Úsměvy smutných mužů 2014, Josef Formánek
3 z 5

Psané autobiograficky, spíše zpověď, deník, zápisky to co autor zažil než román. Vtipné či jinak zajímavé části, ale jako celek to pro mě nemělo hloubku. "alkohol je droga chráněná českým státem, který z něj má obrovské peníze" .... co k této rekreační zábavě či přímo alkoholismu více napsat :-)... celý text


Macbeth

Macbeth 2018, Jo Nesbø
3 z 5

Velký příběh o kočce a myši, spíše o spoustě koček a spoustě myší, že chvílemi není jasné, kdo je kdo. Příběh je velmi dobře napsaný, má spád a názorně ukazuje, že čím je větev víš, tím tam víc fouká. Přesto jsem chvílemi jsem měla pocit, že už jsou kostky vrženy a teď to jen nebere konce, poměr sil se jako ve správném policejním dramatu přeléval mezi dobrem a zlem, napětí člověka drželo v trochu nudném střehu az do konce. Já hodnotím 3 hvězdy. Zdaleka ne tak dobré jako HH romány, a už vůbec ne jako Syn, ale kritická jsem jen díky jeho vlastní, vysoko nastavené laťce. Postava Lady se moc nepovedla, nemusela být taková bláznivka, nemusela skoncit takhle ... Nešlo poznat kdo je kladný hrdina, jestli tam je vůbec nějaký hrdina. " ... zachovával bonton veřejných záchodků, na nikoho se nepodíval, na nikoho nepromluvil, vyšel ven jako muž, který si odbyl svoje a nechal po sobě jenom puch. "... celý text


Heřmánkové údolí

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)
4 z 5

Úplně obyčejný život, s těžkým údělem a přesto je příběh psaný s lehkostí, nehraje na city, jen ukazuje každodenní život v poválečných severních Čechách. Líbilo se mi, že i když šlo o to přežít další den, další zimu, další rok, tak to není příběh, u kterého se musí žmoulat kapesník, člověk sympatizuje s Annou a chápe, že jinak to v té době ani nešlo. Na kapesník došlo až v epilogu :-). Krásná kniha, krásný příběh, kdykoliv ucítím heřmánek, vzpomenu si :-). "Ležela na zádech s pevně semknutými víčky a snažila se brečet co nejtišeji, aby nevzbudila děti. Ženský úděl ...."... celý text


A každé ráno je cesta domů delší a delší

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman
5 z 5

Kdo má dědu pochopí, kdo má vnouče pochopí a dokonce i všichni, kdo mají mozek pochopí ... protože právě o něm tato kniha je. Nedá se říci, že bych se teď bála smrti víc, té se stále nebojím, ale ještě víc se bojím stárnutí, toho zmenšujícího se náměstíčka. Neuvěřitelně silné a pro mě velmi osobní a aktuální. A určitě nejen pro mě, každý už někoho ztratil, někoho, kdo odešel dřív než zemřel.... celý text


Co by můj syn měl vědět o světě

Co by můj syn měl vědět o světě 2017, Fredrik Backman
4 z 5

...buď hodný kdykoliv budeš moc a tvrdý kdykoliv budeš muset ..... Všechny ty historky, zkušenosti a postřehy, které si každý rodič myslí, že si bude pamatovat celý život. Bohužel nebude, Backman to udělal dobře - všechny zapsal a tím my všichni rodiče můžeme vzpomínat na vlastní historky z vlastního rodičovství. Ale posedlost hovínky je trochu bláznivá :-).... celý text


Angličan, který vylezl na kopec, ale slezl z hory

Angličan, který vylezl na kopec, ale slezl z hory 1996, Christopher Monger
3 z 5

Milé ... když se chce, všechno jde, všichni táhnou za jeden provaz a přitom stihnou mít své vlastní starosti :-). Příběh o tom, že co pro někoho je bezvýznamné, může mít pro jiného veliký význam. ..... déšť dusá, rumcá, padají záclonové tyče, leje jako z vědra, padají dvoušilinky, prší špendlíky a jehly, žahavý déšť ...... celý text


Cela číslo 17

Cela číslo 17 2007, Dominik Dán
3 z 5

Mé první setkání s tímto slovenským autorem dopadlo nad očekávání báječně. Nejdřív jsem si myslela, že slovenština bude na obtíž, ale šlo to snadno a děj měl spád, nechybělo ani napětí a na touhu dočíst to ještě tuto noc také bohužel došlo :-). A přitom jsem měla pocit, jak když čtu deník, nic navíc, nic nechybělo, jen popis situace krok za krokem. Malé střípky z osobních životů děj přirozeně odlehčily.... celý text


P.S.

P.S. 2015, Aňa Geislerová (p)
3 z 5

Zajímavá, intimní sonda do života jedné obyčejné ženy, matky, manželky, milenky, přítelkyně (profesně ji samozřejmě velmi uznávám a obdivuji) .... všechny máme sny, touhy, strachy, zkušenosti, naději a štěstí. Je milé si připomenout, že záleží jen na nás, jak si tohle všechno ve svém životě uspořádáme.... celý text


Strašidýlko Stráša

Strašidýlko Stráša 2018, Alena Mornštajnová
4 z 5

Vyprávění o tom, že všechno nemusí být takové, jak se na první pohled zdá. Příběh je výborně napsaný tak, že 9letá dcera pochopila nejen příběh, ale i poučení, které z něho plyne.... celý text


Prostě spolu

Prostě spolu 2008, Anna Gavalda
3 z 5

Je těžké být na světě sami a je ještě těžší být prostě spolu. Příběh dvou osamělých srdcí, která musela o lásku bojovat nejprve sama se sebou. Hezké, čtivé, ale žádné nové poselství či neotřelý pohled na lásku a vztahy v sobě kniha nenese.... celý text


Husitská epopej. V, 1450-1460 - za časů Ladislava Pohrobka

Husitská epopej. V, 1450-1460 - za časů Ladislava Pohrobka 2017, Vlastimil Vondruška
3 z 5

Čtivě vykreslené vztahy na pozadi historickych událostí. Vzhledem k rozsahu celé epopeje nikdo nemůže očekávat lekce dějepisu, ale každý si z naší historie něco připomene. A vzhled i tohoto dílu se opravdu povedl!... celý text


Medvědín

Medvědín 2017, Fredrik Backman
5 z 5

Už při čtení jsem věděla, že si knihu přečtu znova a to nejlépe hned. Tak moc mi přišla dobrá. Kniha potvrzuje, že je úplně jedno na jaké téma Backman píše, po knížce o hokeji bych nesáhla, kdyby nebyla od něj, ale tady je hokej jen jako metafora. Je to knížka, kde vás každá stránka dokáže dojmout nebo rovnou rozplakat a není to vtipem nebo napětím, žádná prvoplánovitá citovka, jen život. Příběh je o týmu, tzn. o sounáležitosti a přátelství, o lásce a nutnosti rozeznat dobro a zlo, a to platí, ať se jedná o městečko, o sportovní klub, o rodinu nebo kamarádství. Je to tak dobré, že i ty spoilery, které čas od času Backman udělal, jsem mu odpustila. Kniha, kterou nelze odložit, možná jen, aby si člověk mohl podat blok na poznámky, protože co stránka, to životní moudro, anebo kapesník, protože se člověk dojímá přesně ze stejného důvodu.... celý text