petr4683
přečtené 29
Zůstaňte s námi
2011,
Marek Šindelka
Má to spád a takový šmrnc. Vtip a přesnou pointu. Povídky jsou přesně a přitom srozumitelně napsané, byť v pár případech jsem si nevěděl rady, "co tím básník chtěl říci". Každopádně se mi to četlo lehce a svižně. Nakonec se mi líbila pointa, proč se knížka a jedna z povídek tak vlastně jmenuje.... celý text
K moři
2007,
Petra Soukupová
Tuhle prvotinu lze oprávněně řadit mezi nadprůměrná česká současná literární díla. Obyčejný život popisuje jaksi neobyčejně; smutný závěr příběhů mě překvapil. Jen mi vadila ta scenáristická forma, byť oceňuju, že se tím autorka stavěla do jakési vyšší pozice.... celý text
Gottland
2007,
Mariusz Szczygieł
Tahle reportážní kniha je přesným obrazem české sebekritiky s určitým (polským) odstupem. Pravdivým, až je to smutný.
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Novináři Kai Hermann a Horst Rieck, kteří knihu sestavovali na základě rozhovorů s Christianne F., se měli více editorsky zaměřit nad dílem jako celkem a zamyslet se nad tím, co po Christianině zpovědi vlastně chtějí a očekávají. Její vzpomínky na dětství bych proškrtal, protože obsahují až irelevantní informace. Text jako takový bych více rozřadil do oddělujících odstavců, aby byly více odděleny navzájem příliš nesouvisející pasáže. Rozumím a chápu, jakou úlohu v knize mají výpovědi Christianiny matky, vedoucího domova mládeže nebo vyšetřovatelů, ale nejsem si jist, zda jsem je jako čtenář v knize potřeboval. Mnohdy mi totiž přišly prostě zbytečné. Hlavně matčin prostor vlastní děj nikam neposouval, o lecčems jsem se dovídal po druhé, byť z druhé strany. Román se díky tomu stával více – a tak naprosto zbytečně – dokumentem než osobní výpovědí, která může mluvit sama za sebe a naprosto subjektivně a dostatečně, z tohoto pohledu je třeba hovorový jazyk je naprosto pochopitelný, takže ty strohé a spisovné pasáže jednoduše rušily, podle mě naprosto zbytečně. Nejsem velkým příznivcem toho, že tvůrci svá díla inspirovaná skutečnou událostí konfrontují s onou skutečností. Bývám většinou spokojen, když je čtenář nebo divák pouze informován, v tomto případě ale tento přístup promíjím, protože je potřeba (možná právě bohužel) knihu brát spíš jako dokument než jako beletrii.... celý text
