Placi přečtené 299

Mlčení jehňátek 2001, Thomas Harris

Už jako dospívající dítě jsem jako přikovaný hltal filmové příběhy Hannibala kanibala (ano, prchal jsem na víkendy k prarodičům, abych mohl sledovat doma zakázané kusy jako Mlčení jehňátek nebo Predator, nádherné dětství). Několik let jsem se chystal k přečtení knižní podoby tohoto mistrovského psycho-thrilleru. Když jsem se do toho konečně pustil, měl jsem zakrátko dočteno. Jedná se o úžasnou knihu s perfektně vystavěným dějem, která je napsána úžasně čtivou formou. Clarice Starlingovou si prostě oblíbíte. Jediné, co mě mrzí je, že jsem přirozeně dopředu věděl, jak kniha dopadne.... celý text

Daredevil: Muž beze strachu!: Omnibus: Kniha první 2011, Brian Michael Bendis

První díl Omnibusu o ďáblovi z Hell's Kitchen z dílny Bendise. Přiznám se, že s postavou jsem se nejprve setkal v seriálové podobě na Netflixu. Osoba slepého právníka, který si v noci vyhrne rukávy a vrhá se do boje se zločinem trochu více zblízka, je vskutku více než zajímavá. Matt je skutečně mužem beze strachu, i když i on má pochopitelně pochybnosti a určité obavy. Rád se k této sérii opět vrátím a už se na to těším!... celý text

Norské dřevo 2005, Haruki Murakami

Mé první setkání s tímto autorem a když nad tím tak přemýšlím, patrně i první setkání s jakýmkoli autorem dálně východním. Dílo vykresluje milostný život mladého muže v Japonsku 60. let minulého století. Autor v díle rozebírá osudy několika lidí, kteří se během studentských let a krátce po nich objeví v životě hlavního hrdiny Tóru Watanabeho a ovlivňují ho. Hlavními motivy jsou touha, láska a přátelství, avšak ve stínu silných psychických otřesů a problémů, které vyústí až do několika bolestivých událostí. Tóru je trochu zvláštním mladým mužem, který se však v autorově podání dobře poslouchá a čte. Úžasná je povaha a vystupování dívky jménem Midori, tu jsem si velice oblíbil. Kniha se i přes vážná a bolestná témata čte výborně, asi i proto, že jsou nám tato témata blízká. Souhlasím s komentářem z dodatku knihy, že se Norské dřevo vymyká klasické japonské tvorbě. Ano, četl jsem jen jednu japonskou knihu, ale je pravda, že kdyby nebylo uváděno, kde se kniha odehrává a japonská jména postav, mohlo by klidně jít o příběh mladých lidí z Paříže, Londýna nebo New Yorku. Právě proto nebyl Murakami mezi klasickými japonskými autory tolik oblíbený. Název Norwegian wood odkazuje na píseň skupiny The Beatles, kterou měla velice ráda Tóruova osudová láska.... celý text

Anglické listy 2009, Karel Čapek

Příjemná a oddechová četba z pera Karla Čapka o místech, která mám velice rád. Ne nadarmo jsem tuto knihu umístil do čtenářské výzvy pod tématem “Kniha o vaší oblíbené zemi/oblíbeném místě”. Pan Čapek měl zkrátka talent a patří k našim národním, nejen literárním pokladům 20. století. Četba ve mně vyvolala opět touhu navštívit Ostrovy.... celý text

Žert 2007, Milan Kundera

Mrazivá ukázka reality 50. let minulého století. Vhled do myšlení lidí, kteří měli tu smůlu, že vstoupili do dospělého života právě v tomto tragickém období po nástupu komunistické ideologie k moci. Bylo mi smutno, když jsem četl příběh muže, jehož život byl zničen kvůli pouhému nevinnému žertu. O to víc mě kniha zasáhla, když jsem si celou dobu říkal, že bych na jeho místě mohl být já. K humoru mám velmi blízký vztah a podobných nejapných žertů jsem již v životě vypustil mnoho. Jak absurdní byly pasáže, kde byly popsány příběhy chlapů, kteří s hlavním hrdinou museli absolvovat vojenskou službu u PTP. Jak šílený byl úryvek s rozhovorem s nadřízeným, který zvítězil v soutěži ve střelbě a všechny "pétépáky" považoval za nepřátele, které by v případném konfliktu střílel. Až směšné byly situace, kdy se od hlavního hrdiny všichni odvraceli se slovy, že je trockistou, ale nikdo vlastně ani nevěděl, co by to mělo znamenat. Jde o krásnou a současně smutnou ukázku myšlení tehdejších lidí, ukázku jejich strachu, ale hlavně celkové nesmyslnosti zrůdného režimu, který ovlivňuje naší společnost dodnes. Hlavní hrdina vlastně již nikdy nikomu nevěřil. Všechny nové lidi ve svém životě si automaticky představoval v oné místnosti odsouzení, jak zvedají ruku pro jeho vyloučení. Já jen děkuji všem bohům, že jsem tuto dobu nezažil a jen pevně doufám, že podobnou dobu ani nikdy nezažiji.... celý text

Záhada na zámku Styles 2001, Agatha Christie

Moje první knižní setkání s Agathou Christie, ale jako bychom již byli velice staří a dobří známí. Vždyť seriál o Poirotovi s Davidem Suchetem v hlavní roli a precizním dabingem pana Meduny sleduji již od dětství a vždy se k němu s nostalgií rád vracím. Zde mi bylo dopředu jasné, že budu s knihou spokojen. Jedná se o naprostou klasiku. Staré anglické sídlo, rozvětvená rodina z vyšších společenských vrstev, velký majetek, spousta příležitostí a motivů a samozřejmě vražda. Mistryně v oboru literárně kriminálním, tedy Paní Christie (ano, s velkým P), mě dokonale zmátla, zhruba stejně jako dobráka Hastingse. Brilantně propletený a chytře vystavěný příběh udrží napětí až do úplného závěru. Poirota jsem vždy miloval a milovat budu.... celý text

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood

Znepokojivá vize totalitního státu, ve kterém se ženy s uchovanou "schopností" rodit děti stávají pouhými nádobami, pouhým prostředkem pro vládnoucí vrstvu, jak získat potomky. V posledních letech jsem velkým fanouškem dystopické literatury, i když ta ve mně zanechává tíživé a stísňující pocity. Musím přiznat, i když je to patrně přirozené, že na mě román mnohem více zapůsobil, kdybych byl ženou. Přeci jenom muži se neumí plně vcítit do pocitů žen, které jsou matkami a musí snášet odcizení od vlastních dětí, zatímco jsou stále znovu zneužívány a znásilňovány. Jistě, ani spousta žen toto nezažila a dodejme "Díky bohu"? Nebo snad raději ne "bohu"? I když se jedná o smyšlenou vizi kruté společnosti, román poukazuje na problémy, které ani pro dnešní dobu nejsou neznámé. Týrání, zneužívání a znásilňování žen. Ano, toto se v 21. století stále děje, a to ve velkém. Nejsem příznivcem přehnaných požadavků bojovnic za ženská práva (tady myslím ty opravdu útočné výroky a požadavky až přehnaně vedené proti mužům), současně se však musím smát chlapáckým tvrzením, které zlehčují situaci a prohlašují, že ženy mají svou rovnoprávnost a nic špatného se neděje. V knize je také krásně vyobrazen klerofašistický režim jako příkladná ukázka naprostého náboženského fanatismu. Kam až může situace dojít, když se lidé zaštítí náboženstvím, které nemusí být prvoplánově násilné. Přemýšlím, jestli vůbec existují pozitivní historické příklady, kdy se k moci dostaly ideologie, náboženství, či kombinace obou. Moc se mi líbil epilog ve stylu knižní Planety opic, kde jsme prostřednictvím odborníku na období Gileádu seznámeni s deníkem Offred. Sleduji také stejnojmenný seriál, který je skutečně dobře natočen a atmosféra je perfektně vykreslena. Herečka v hlavní roli podává naprosto neuvěřitelné výkony i ve chvílích, kdy zrovna nemluví. Tento seriál patří k těm, který stačí zhlédnout opravdu jen jednou za život.... celý text

Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku? 1995, Viktor Suvorov (p)

Do paměti se mi navždy vryl úryvek jedné knihy o Norimberském procesu, kde se psalo, že muselo být přerušeno přelíčení s nacisty ohledně jejich válečných zločinů na polském území, neboť v komisi seděli také Sověti. Toto je tak do očí bijící a všeříkající. Dějiny 20. století nám mnohokrát naznačily, možná i více než jen to, že SSSR byl nebezpečným agresorem s dobyvačnými cíli. Bolševici se na světovládu chystali již od převzetí moci v Rusku. Suvorov nám poskytuje nepřeberné množství technických a strategických dat, ke kterým bychom se my nedostali (alespoň já ne). Nechává promlouvat sovětské důstojníky, generály a maršály. Je zcela jasné, že nelze vše brát jako dogma. Suvorov ví, co píše a také, proč to píše. Jsem však ochoten leccos mu odpustit. Sovětským plánům na obsazení Evropy věřím. Že byly předběhnuti Hitlerem se mi také zdá jako dosti reálné. Těžko říci, jak bychom dopadli, kdyby byl tenkrát bolševik rychlejší, respektive Hitler pomalejší. A my si tady dodnes volíme KSČM, která se nestydí lhát nám o minulosti a dějiny vykládat tendenčně. Doufám v lepší zítřky.... celý text

Černý korzár 1988, Emilio Salgari

Celé dětství jsem strávil u filmových pirátských a jiných dobrodružných příběhů. Černý korzár k mým vzpomínkám neodmyslitelně patří, měl jsem ho nahraného na VHS. Kniha pro mě nebyla tak kvalitní jako film. Bude to částečně tím, že jsem to nyní přečetl až v dospělosti, ale úplně si nemyslím, že bych z knihy byl jako dítě unešen. Musíme samozřejmě přihlédnout k době vydání knihy. Příběh jsem vlastně přečetl jen proto, že znám filmové zpracování. Děj je bohatě prokládán přírodovědnými výklady o místní středoamerické fauně a floře. Trochu naivní a jednoduché mi přišlo, když se hlavní hrdinové vždy ve 3-4 lidech vrhli do jámy lvové proti stovkám protivníků, zas a znovu. Ale takto neohrožení romantičtí hrdinové zkrátka jsou. Dost mě zarazilo a svým způsobem i pobavilo, když jsme se na začátku druhé části knihy mimoděk dozvěděli, že Petr Olonneský, jedna z výraznějších vedlejších postav, byl někde sežrán lidojedy. “Kde je Petr Olonneský?” “Sežrali ho lidojedi, neměl štěstí.” “Hmm... ok.”... celý text

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Duch domu Ashburnů mě bavil. Hlavní hrdinka byla sympatická a román byl napsán čtivou formou, i když překlad nebyl “zrovna dokonalý”. Mám výtku spíše vůči některým zdejším komentářům. Zaprvé nechápu výtky vůči “nesmyslnému” jednání hrdinky. Vždyť i románová postava má nárok na chyby, stejně jako my v běžném životě. Každý z nás někdy jednal nelogicky, proč by zrovna Addy nemohla někde šlápnout vedle? Naopak to dokazuje její lidskost a omylnost. Spoiler! Že je duch domu Asburnů spíše oživlou mrtvolou není nic proti názvu díla. V originálu se kniha jmenuje “The Hunting of Ashburn House” a navíc se domnívám, že slovo duch nemusí nutně značit éterickou průhlednou bytost, ale spíše atmosféru domu. Navíc je zde přítomen duch Edith. I když, název "Prokletí domu Ashburnů" by knize možná sedl lépe. Takže ano, není to kniha na Nobelovu cenu za literaturu, ale jedná se o čtivou knihu, která má skvělou atmosféru.... celý text

Bouře mečů 2011, George R. R. Martin

Třetí část Písně ledu a ohně zběsilým tempem, i když se to tak nemusí jevit, dále rozvíjí epický příběh boje o trůn, moc, slávu, ale také o holý život. SPOILER! V Králově přístavišti se otěží pevně ujímá Tywin Lannister, který rázným způsobem řeší rozepře svých dětí, ale také frackovské rozmary svého královského vnuka. Jedním z klíčových bodů děje se stane svatba z donucení mezi Tyrionem a Sansou. Mladičký král Severu Robb Stark zatím pomalu ztrácí vlastní království. To je celkem paradoxní, protože na bitevním poli sbírá jeden úspěch za druhým. Nakonec mu zlomí vaz diplomatická neobratnost a jeho smysl pro čestnost, kterou zdědil po otci. I když samozřejmě hlavní příčinou jeho pádu je podlá zrada. Arya a Bran jsou oba hnáni osudem po všech čertech. Bran hledá cestu za Zeď, aby nalezl Tříokou vránu a Arya je vláčena svými vězniteli, až nakonec prchne Ohařovi a vydá se do Essosu. Jedna vražedná svatba by samozřejmě byla málo, proto jsme v Králově přístavišti svědky další. Z vraždy je neoprávněně obviněn Tyrion. Nakonec se mu podaří prchnout a cestou zavraždí svého otce. Baeliš se svými intrikami přesouvá na Orlí hnízdo, kde si vezme vdovu Lysu. Žárlivá Lysa se bojí, že o Petyra přijde a Sansa, která sem prchne po příhodě v hlavním městě, se ocitá v ohrožení. Také zde to končí dramatickou smrtí a Petyr se náhle stává pánem na Orlím hnízdu. Jon se snaží zachránit bratry v přísaze a s nimi i celých Sedm království. Vše nakonec rozetne Stannis Baratheon a Jon je dokonce zvolen velitelem Hlídky. Daenerys mezitím dobývá otrokářská města. Vládnutí však není vůbec snadné a každý čin nese následky. Nejvíc mě dostal epilog s mrtvou paní, která zasévá smrt a pomstu do řad Freyů, Lannisterů a Boltonů. Mocní hráli o trůny, králové se střetli a přehnala se bouře mečů. Nyní následuje velká hostina pro nenasytné vrány.... celý text

Tajná večeře 2018, Raphael Montes

Román nutí čtenáře přemýšlet nad možností, že se něco podobného skutečně děje. Osobně si myslím, že popisované události ohledně gurmánské konzumace lidského masa není žádným hororovým sci-fi. Autor výborně zachytil lidské vlastnosti jako mamonářství nebo snobství. Nechutné scény (nechutná je vlastně celá podstata románu) mi nevadily, s tímto nemám vůbec problém, ale často mi vadila nesmyslnost počínání hlavních postav. SPOILER SPOILER SPOILER! Cením alespoň “překvapivý” konec. Tušil jsem, že ta mrcha bude pěkná... no, mrcha.... celý text

Stařec a moře 1957, Ernest Hemingway

Příběh o odhodlání bojovat proti překážkám, nepřízni osudu a pochybám ostatních. Každý z nás se v určité fázi života snaží ulovit tu svou pomyslnou rybu a je jen na nás, jak se k tomu postavíme. Třeba bude náš cíl nedosažitelný jako v případě Hemingwayova rybáře, ale kdo nakonec vlastně ví, pokud se nepokusíme jít si za svým?... celý text

Rozmarné léto 1926, Vladislav Vančura

Tento způsob psaní románu zdá se mi poněkud brilantním. Takový styl psaní a užívání češtiny jako u pana Vančury nebo dále třeba u pánů Čapka a Basse se dnes již zkrátka nevidí. Děj je přitom jednoduchý a velice nadčasový. “Starší” pánové budou vždy obdivovat krásy mládí a bude to v nich vyvolávat nostalgii a představivost.... celý text

Vánoční koleda 2010, Charles Dickens

Tradiční vánoční příběh, který jsem již viděl zpracovaný v několika podobách. Vánoční koleda se stala klasikou. Doporučuji číst během vánočního období se sváteční náladou.... celý text

Božská komedie 1952, Dante Alighieri

Jak vytrhnout velrybě stoličku 2006, Marie Poledňáková

Knihu nejde číst bez promítnutí oblíbených scének z filmu. Stejně tak nelze knihu číst bez úsměvu na tváři nebo dokonce bez hlasitého smíchu. Na stránkách je vždy více prostoru pro vysvětlení určitých věcí, důvodů Anny k zapření dítěte před Lubošem a tatínka před Vaškem, vztahu mezi Annou a Jindřichem apod. Ve filmu např. jasně vyznívá, že je Jindřich ženatý. Jedná se o krásný a milý příběh. Paní Poledňáková zkrátka umí. “Haló, pane, jste ženateeej!?”... celý text

Noc na Karlštejně 2007, Jaroslav Vrchlický (p)

Drama proslavené veleslavným muzikálovým filmem. Zde se tedy nezpívá. Vrchlický do prostředí romantických kulis Karlštejna zasadil příběh o lásce a odhodlání. Film je zkrátka působivější.... celý text

Nové povídky 2011, Zdeněk Svěrák

Cokoli od pana Svěráka mě po celý život vždy hřálo u srdce. Jinak tomu nebylo a ani nemohlo být u těchto povídek. Vždy mi až vykouzlí úsměv na tváři příběh, který z naprosto obyčejných situací dokáže Zdeněk Svěrák vytvořit. Právě v té obyčejnosti se ukrývá autorova neobyčejnost. Netřeba dalších slov. Tvorba pánů Svěráka a Smoljaka bude mít v mém srdci navždy čestné místo.... celý text

Grey 2016, E. L. James (p)

Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Vím, že nejsem cílová skupina, ale tohle mě prostě ubíjelo. Snažil jsem se zbavit veškerých předsudků a hodnotit čistě příběh a styl psaní. Asi se všichni shodneme, že E. L. James není druhý Hemingway, Fitzgerald nebo Dickens, ale proboha... U podobné literatury zkrátka není potřeba vytříbeného stylu, ale moje oči a mozek přesto celou dobu krvácely. Jestli ještě někdy v životě někde přečtu větu o tom, jak knižní hrdina cítil tlak v kalhotách, tlačilo ho v kalhotách nebo se opět ozýval jeho rozkrok svým tlakem, tak asi někoho zabiju! Nejvíc mě pak pan dokonalý miliardář a alfa samec rozesmál svým tvrzením, že on se nemiluje, on šuká. Přitom to ve většině knihy dělá jako holka a neustále se zaobírá svými holčičími city. Je zkrátka vidět, že to psala ženská. Víc už ne, díky!... celý text