PohadkyNovyVek přečtené 206

Sophiina volba 2005, William Styron

Když opominu hlavní vyústění, ze kterého nemůže než mrazit, musím říct, že kniha opravdu šlape jako román. Oproti filmu, který všechny boční epizody sotva nastíní a žene se k velkému finále milostného trojúhelníku, si autor dává na čas a čtenáře ponořuje do prostého života Brooklynu v pozdních 40. letech s odskoky na odlišný Jih. Ta atmosféra opravdu dýchá! No kde jinde můžete poslouchat znuděnou židovskou mládež, jak se na pláži Coney Islandu trumfuje s tím, kdo má znepokojivější výsledky své psychoanalýzy? To je hotová muzejní relikvie toto :) Koho by to napadlo do knihy, kde se hlavní pointa ukáže při vzpomínkách na nacistické Polsko? Bavilo mě pomalé stupňování napětí toho, jak se Nathan jen velice pomalu odkrývá z velkého světáka a sympaťáka na něco podstatně jinačího - víte to takřka od začátku, ale až na konci knihy to je vše vyřčeno a rozřešeno - a moje reakce nebyla ve stylu: "Jo, to bylo hned jasný," ale spíš "WOW!!!!! Fakt hustý..." :)) I Sophiina fixace na něj je dobře provedená, vzhledem k traumatu a pocitu vinny se kterým žila. Ono takovéto "nezasloužím si nic lepšího" je bohužel velmi časté mentální paradigma lidí, co se nevyrovnali s vlastními přešlapy. A tady bych slovem "přešlap" tragicky podhodnocoval událost její volby. Čtení mi trvalo déle, určitě to není oddychová jednohubka, přesto mi autorův styl psaní seděl a přišel moc zajímavý. Určitě jedna z opravdu dobrých knih, které jsem moc rád, že jsem si mohl přečíst. Silný příběh, plíživá eskalace napětí a vyústění, které vás dostane do kolen. Motiv dilematu krutého jako krutost sama a toho, jak to v člověku navždy nenávratně zničí vše lidské, je něco, co ve vás zůstane, a může přinést pokoru. A to je velký.... celý text

Hudba ohně 2010, Karel Veselý

Neobvyklý to úkaz na našem území! Velice slušný průřez historií black muzik a jejího COOL. Na střední jsem pořídil ještě první vydání jako zapálenej fanda rapu, po letech víc ocením i pasáže ostatních žánrů a kapitol. Big up tvůrcům!... celý text

Kmeny 2011, Vladimír Brož

Mně se Kmeny líbili moc. Sahal jsem k ní jakožto fanoušek/příslušník několika konkrétních subkultur, které prezentuje, a nakonec mi dala náhled i právě do těch, který jsem nikdy nedokázal pochopit (velký Aha pro mě osobně byla kapitola hooligans - jejich motivace? chvilkový pocit bytí na živu...) Ač mi stále můžou připadat jakýkoliv, aspoň do toho člověk víc vidí. Dobrá věc pro současný město!... celý text

Na východ od ráje 2006, John Steinbeck

Musím říct, že jen pár knih jsem si v životě zatím užil tak moc - chvíli s ní prostě "žijete". Jsem rád, že jsem nečetl jako mladší, protože bych to tolik neocenil a nepochopil nejsilnější místa. Mnoho z hlavních postav mě za srdce nechytlo, ale autor s nimi zajímavě pracuje a docela zdatně s nimi jde do hloubky jejich mentalit, filozofií a světonázorů, které se pak podnětně konfrontují. Na svou dobu se tu, řekl bych, objevují vynikají psychologické postřehy. Nejradši budu vzpomínat asi na sluhu Leeho, jehož rozmluvy nad životem (až na pár příliš patetických dialogů) byly pravou potravou duše a celkově mi byl nejsympatičtější. Vedle něj potom asi Sam, a i přes rozuzlení si čtenář oblíbí taky Cala. Psycho hooker Kate se zase stará o pořádné spády, napětí a drama, i když potkat byste ji určitě nechtěli. Za zmínku stojí také vykreslení oblasti Salinas, kterou vám autor prostě neskutečně prodá, protože je vidět, že to byla jeho srdcovka. Linka s bratry dvou generací, jež zpodobňují linie Kaina a Abela je samozřejmě silný motiv, který se zdařile realizoval. A nesmím zapomenout na to velké poselství = TIMŠEL.... celý text

Krokodýl 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Povídku jsem četl v rámci sbírky Cizí žena a muž pod postelí. Autor zde exceluje velkou hravostí, absurdní situace diskusí s mužem ve zvířeti je plná silných výměn; vtipné argumentace na pomezí hodnot trvalých versus moderních (zachránit a přijít o zisk?), avšak i vyloženě humorných (splynutí muže se zvířetem v jakémsi halucinování o osvícení) a celkové smlouvání o tom, jak nehodu vyřešit. Pobaví i dnes, vnímám za velmi nadčasové psaní.... celý text

Cizí žena a muž pod postelí 2018, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Už déle jsem chtěl zaplout do Dostojevského a jsem rád, že jsem zvolil tuhle nenápadnou a lehce čitelnou možnost. Okamžitě jsem si zamiloval jeho styl psaní, který pro mě zatím skoro nemá konkurenci! Bystré, vtipné, originální, překvapivé. Velice se v hodnocení jednotlivých povídek shoduji tady níže s uživatelem LotusFlower, nejvíc se líbila Nežná, Cizí žena a muž pod postelé, Krokodýl a Mužik. Ostatní trochu méně pamětihodné, ale vyloženě špatného nic :) A teď teda hurá na ty jeho velká díla...... celý text