Radeon
přečtené 101

Paprsky z popela
1964,
Robert Jungk
V této knize se dozvíte, jak se dějiny vlastně opakují a jak jsou ty vzorce v politice i ve vztazích mezi lidmi opakují napříč eony času. Máme nějaký představy o Japoncích a Japonsku, ale během utrpení, se ty představy úplně zhroutí. Stejně tak, jako mají někteří lidi představy o USA, tak se dozví, že jsou prostě zájmové skupiny a vlivné spolky, kterým jde o lidi až na posledním místě. Jinak fakticky je to zajímavé a poutavé, vychází to ze skutečných výpovědí lidí tehdejší doby.... celý text

Muzikantská Liduška
1905,
Vítězslav Hálek
Nějak jsem tuhle knížku našel při prohlídce půdy. Záměrně jsem vybral tuto nejstarší dostupnou vazbu, ale ta moje je podle mě klidně ještě z 19. století. No líbilo se mi, jak je povídka napsána a hlavně jaký archaický používá jazyk. U toho jsem si připomenul v představách, jak ta stará doba tehdy vypadala a pomohlo mi k tomu si představit starousedlíky v jedné posázavské vesnici Kamenný Újezdec. Příběh smutný a zpočátku i veselí, ale čekáte, že to nedopadne jako hollywoodský film.... celý text

Zlomený šíp
1994,
Elliott Arnold
Tahle kniha jako za poslední dobu většina knih, mě oslovila někde na popelnici válet se a tak jsem si jí vzal domu a začal číst. Jedná z mála, co se četli tak na pohodu, že jsem se u ní netěšil, až skončí, až se pustím do nové. Vypichuje skutečnou podobu života v Americe v 19. století, života bílých lidí a indiánů a problematické soužití a nalézaní si k sobě cesty.... celý text

Od přírody podřadné – Jak se věda mýlila v ženách
2018,
Angela Saini
Kniha vypíchla několik vhledů, co stojí zmínit: Zdá se, že zkoumat pohlaví je dost subjektivní. Dnes je to dosti politické a společenské téma, kde lidé raději budou mlčet než by doopravdy říkali, co si myslí(hlavně v médiích a městských liberálních kruzích a na západě). Pokud nějaký pokus proběhl s výsledky pro feministy nelichotivými a vzápětí další jiný pokus proběhl s výsledky pro feministy lichotivými, téměř vždy si vybrala, že platí ten lichotivý pro feministy, skoro jakoby mladší pokus byl ten správný :-) Dost zmiňuje přírodní a prastaré společnosti, což je dobře a bere je za příklad, že to někde funguje jinak. Pak mě zajímá, proč téměř ve všech velikých kulturách a civilizacích po celém světě(křesťanská, židovská, čínská, indická, ... ) je tam téměř vždy přítomna nějaká forma patriarchátu a machismu (neříkám, že je to OK). A za dále, kouká na člověka jen jako na materialistickou bytost bez ducha a duše(bude se to líbit většině dnešní západní společnosti). A dosti z ní i čpí sociální inženýrství podporované vědou(u nás to byl , komunismus), je vidět, že nepoznala jiný druh totality než třeba v Indii tu náboženskou, o které píše. Jinak zas musím uznat, že hodně defacto vypichovala různé vědecké články, polemizovala atd. tady OK za mě. Jen se prostě nemůžu zbavit dojmu, že by chtěla prostě najít nějaký důkazy, nejlépe je pak zázračně vštípit všem do hlav, že jsme vlastně skoro úplně stejný(v prožívání, myšlení, atd.) ne-li ženy jsou lepší :)) ... pro mě je pestrost zajímavější než to, že jsme vlastně to samé, jen těla trochu jiná.... celý text

Motýl ve svítilně
1930,
Karel Scheinpflug
Vzal jsem si do hlavy filozofii, že knihu, která mě nějak potká, osloví, mi má něco nového přinést, si přečtu. Tuhle jsem potkal někde venku u popelnice s jinými, tak jsem je vzal. De facto tento román řeší vztahy a erotiku někdy před sto lety v Praze mezi dvěma světy: racionálním, geniálním mladým vědcem, kterému tolik nehoví chození na večírky a do společnosti a všechno věnuje práci. Jeho protějšku, holky, která je přesný opak: smyslná, koketní a společenská a navíc ještě velmi atraktivní. Prostě taková femme fatale. To prolínání archetypů a situací je nadčasové, takhle nějak to funguje i dnes. Lhaní, intriky, podvádění, výčitky, pochybnosti. Celou dobu si přejete, aby to nakonec dopadlo dobře. Tak si knihu přečtěte a uvidíte :)... celý text

Já, Asimov
1996,
Isaac Asimov
Kniha mě oslovila procházkou kolem popelnice, tak jsem jí vzal a jednou začal číst. Pronikl jsem do světa člověka, který asi hodně sázel na rozum, fakta a logiku a téměř vůbec na přesah, iracionálno a duchovno. Nicméně se vsadím, že ten obrázek, co mi tato kniha o něm přinesla, bude asi skutečný jeho obraz. Člověk, který měl neomalený pohotový smysl pro humor, asi dost zásadový a hodně si o sobě myslel, tím se dal podle toho, co píše, krásně manipulovat. Rozhodně po přečtení si mohu udělat celkem přesný obrázek o tomhle velikánovi světové sci-fi.... celý text

Rodinný kruh
1969,
André Maurois
Pro mě to byla dosti čitelná kniha, která naopak nenudila. Moudrost v ní jsem objevil hlavně ohledně ekonomické krize a také té psychologické stránky života.