Rooz
přečtené 254
Vítězný oblouk
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Moje sedmá Remarqueova kniha a chtělo by se říci "další pecka", ale to se k jeho knihám opravdu nehodí. Remarque pro mě bude vždycky zásadní. Nejen, že je to jeden z nejlepších spisovatelů vůbec, on popisuje skvěle doby, na které bychom neměli zapomínat. Měli bychom si díky němu uvědomovat, co vše se může na naší Zemi začít dít, protože pokud si to uvědomíme, mohlo by nás to varovat i polidštit. Vítězný oblouk řadím k tomu nejlepšímu, co napsal (nejlepší asi zatím Tři kamarádi) a trochu se děsím doby, kdy od něj budu už mít vše přečtené.... celý text
Jíst, meditovat, milovat
2016,
Elizabeth Gilbert
Šel jsem do toho s tím, že to bude vhled do ženské duše a nic víc jsem neočekával. Moje očekávání splnila naprosto přesně. Kniha nám dává poselství v tom, že všichni jsme jen lidé a všichni můžeme dokázat všechno a všichni nemusíme taky dokázat vůbec nic, když na to přijde. Větší poselství to určitě přinese ženám, což je patrné už jen z úvodu od autorky k vydání po deseti letech. Taky je z něho jasné, že je ta žena ve svém životě už někde úplně jinde než kde byla v době psaní knihy, a tak je to v pořádku. Někdy je dobré zauvažovat nad tím, kde bychom chtěli být za deset let...... celý text
Tři kamarádi
1976,
Erich Maria Remarque (p)
Myslím, že je to moje pátá Remarquova kniha, co jsem četl a už před ní jsem věděl, že je to pro mne nejlepší spisovatel, s jakým jsem se střetl. Nenapsal mou nejoblíbenější knihu (Murakami - Norské dřevo) ani mou nejoblíbenější povídku (Daniel Keyes - Růže pro Algernon) a už vůbec ne mou nejoblíbenější sbírku povídek (C. D. Simak - Poselství z vesmíru), ale vše, co jsem četl, je tak neuvěřitelně vysoko, že jsem to u žádného jiného neviděl. Remarqueovi palec nahoru a knize Tři kamarádi taktéž. Do mého srdce přibyla další čtyři jména: Lenz Gottfried, Otto Köster, Robert Lohkamp a Patricie Hollmanová...... celý text
