Šetčet
přečtené 239
Strašidelná vagina
2018,
Carlton Mellick III
Žena to po mně chtěla k narozeninám, tak jsem nakoukl ;-) Jasně, že to je pornobrak. Jasně že to je výškrabek z nejbanálnějšího dna beletrie (což by měla být prý krásná literatura...). Ale povídky obsahjí pár neotřelých nápadů, které by v rukou méně perverzního prasáka mohli vydat na solidnější dílko v žánru sci-fi. Každopádně knížka posloužila svému účelu. Místy pobavila, místy zhnusila a může si klidně zmizet v propadlišti dějin.... celý text
Místo, místo! Více místa!
1995,
Harry Harrison
Příběh o přelidnění, kdy na Zemi žije 7 miliard lidí, z toho v USA 344 milionů (ehm). Pořád jsem čekal, že se musí něco musí zlomit a děj se rozjede. Nestalo se. Dystopie to je průměrná a detektivka dokonce mizerná. Propotratový ekovýžbkept v úst z jedné postav, který měl být asi hlavním poselstvím, se v mých očích mijí účinkem. Snad proto, že ve vyspělém světě populace už dávno vymírá. Ale zákony přirody jsou nemilosrdné. Kdo neroste a nevyvijí se, bude nevyhnutelně převálcován dravějšimi a hladovějšími. Aby se pak ještě ta zeď nejen okolo Jutského poloostrova nestala realitou.... celý text
Mrtvá zóna
2009,
Stephen King
Nemůžu dát plný počet, kvůli několika přehmatům. Ve dvou třetinách přichází první plánovaný vrchol, uzavření příběhu škrtiče. Jenže děj je orientovaný výhradně na Johnnyho, chybí výstavba charakteru vraha, poznání jeho obětí atd., což jedna kapitola předřazená na začátek nespraví. A tak celá linka vyzní do ztracena, jasnovidec přijde na místo činu a za jednu noc celou záhadu vyřeší a Kingovi spadne řetěz z kola vyprávění, který se už o poznání lopotněji ve zbytku románu snaží nahodit přílepkem přímo jmenované varianty morálního dilematu o tramvaji a výhybce. Každopádně je snadné se Kingovým vypravěčským umem unést. Je fantastický ve ždímání emocí, ve vzbuzování sympatií či odporu vůči svým postavám, bezchybně pracuje s dětskými postavami a v neposladní řadě těží z nostalgického vzpomínání na doby, kdy bylo vše jednodušší.... celý text
Zvonokosy
1981,
Gabriel Chevallier
Příběh o banální historii okresního formátu - boji o veřejný pisoár před kostelem na francouzském venkově s konsekvencemi na celostátní politické scéně Třetí francouzské republiky obsahuje vzhledem k tématu překvapivě propracovanou charakterisitku desítek postav, jejich dobře vykreslenou motivaci a podrobný popis prostředí. Humor je dávkován poskrovnu, ale zase ve své jednodušší lascivní formě. Lýtka se zapalují, ňadra dmou a klíny vlhnou. Takové šovinistické až mysogynní narážky už dnes v literatuře člověk nenajde a ať si jsou, ale nechybí mi. Kladné postavy neexistují, každý je buď opilec, slaboch, hňup, pokrytec nebo nevěrnice, počestnost je pouze znouzectností kdysi hýřivých stařen, nebo škaredých nežádaných panen. V kontextu voleb zaujala postava generála Flanela, naprostého blba, jehož prapředek utíral Ludvíku XIV. řiť se slovy, že Flanel je vždy hebký. Zajímavé, že jsem odkaz na Zvonokosy před volbami neslyšel, ale to je asi dobře.... celý text
A přesto říci životu ano: (Psycholog prožívá koncentrační tábor)
1996,
Viktor Emil Frankl
Je to jedna z těch knih, které s člověkem otřesou a znejistí ho. Připomene mu, že leckteré přechodné nepohodlí, které zažívá, se dá celkem snadno přejít. Nutí k zamyšlení. Idea knihy v citátu Nietzscheho, že kdo má ve svém životě nějaké proč, ten snese každé jak, má však, dovolím si s přeživším z koncentračního tábora častečně nesouhlasit, svou mezeru. Podceňuje roli náhody. Na konci vydání je krásná Franklova řeč k 50. výročí anšlusu Rakouska. Některé myšlenky ve zkratce: "Přisuzovat Rakušanům, kterým je dnes mezi 1 rokem a 50 lety retroaktivní kolektivní vinu považuji za zločin... Byl by to návrat ke klanově chápané odpovědnosti podle nacistů... Mladé lidi by tento přístup nahnal do náruče starých nacistů a neonacistů."... celý text
