SONP přečtené 350

Společenstvo Prstenu 2006, J. R. R. Tolkien

Ano, je to staré. Ano, je to rozvláčné. Ano, postavy vytrvale filozofují. Ano, na dnešní poměry je to až zoufale neakční.Ano, jsou zde dlouhé popisy, které si nezadají s Jiráskem. A přesto, nebo snad právě proto toto veledílo zbožňuji a od svých 17 let si jej pravidelně, zhruba 1x za 5 let dávám jako lahůdku.... celý text

Čaroprávnost 1994, Terry Pratchett

Rytíř Sedmi království 2014, George R. R. Martin

Safra, po utrpení, které jsem měl s posledními dvěma díly Písně ledu a ohně, jsem úplně zapomněl, jaké báječné povídky umí Martin psát. Vždyť s povídkami jsem u Martina začínal (pravda scifistickými). Zejména Potulný rytíř ve mě vyvolal pomalu pocit, jako když jsem prvně četl Tolkiena – jako bych s nimi na tom turnaji byl osobně. Tajemný rytíř už byl připomínkou obrovského množství postav, ve kterých jsem se začal ztrácet, ale nakonec jsem se chytil. Jedinou vadou na krase je příšerná obálka s počítačově generovaným krasavcem, fakt hrůza – kvůli ní jsem si na nočním stolku otáčel knihu lícem dolů.... celý text

Led pod kůží 2013, Vilma Kadlečková

Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky 2007, Miloslav Švandrlík

Poslední aristokratka 2013, Evžen Boček

Toto dílko nemá v podstatě žádný děj, což nic nemění na tom, že je to zábavné čtení. Některé z hlášek, spojené zejména s Josefem a panem Spockem, jsou opravdu výtečné a nejednou jsem při nočním čtení vyprskl smíchy a vzbudil nebohou manželku, 80%... celý text

Pan Mercedes 2014, Stephen King

Stephen King ve stylu McBaina. První polovina knihy byla úžasná a sondy do života stárnoucího detektiva, užívajícího si svou druhou mízu, i do nemocné mysli pana Mercedesa mne strašně bavily, hltal jsem každé slovo a kniha byla prostě neodložitelná. Když se ale kniha zlomila do závěrečné honičky, začal jsem některé pasáže i přeskakovat. Ne že by to bylo špatné, ale po báječné první půlce to prostě už nebylo ono. I tak ale souhlasím s předchozími komentujícími, v záplavě severských detektivek působí ta Kingova jako balzám na duši. ****... celý text

Krev prvorozených 2014, Juraj Červenák

Výtečné a velmi atmosférické. Z knihy doslova odkapává na dlažbu rudolfinské prahy krev promísená se špínou a dalšími nepěknými věcmi, vyplavenými Vltavou. A nad tím všim se vznáší zápach odpudivého jídla z Jedové Chýše /kterou jsem do té doby znal jen z "Panoptika"/, zatímco kdesi za dveřmi paláců si katolická šlechta cpe břich tetřevem na rozinkách. 100%!... celý text

Volání Kukačky 2014, Robert Galbraith (p)

S dílem coby audioknihou jsem strávil pěkných pár hodin v autě. Galbraith alias Rowlingová mne coby čtenáře-posluchače společně s Petrem Olivou přenesli do Londýna, do světa topmodelek, unikátních modelů od světoznámých návrhářů, kterýmse krásně prolíná se zatuchlou kanceláří Cormorana Strika - jednonohého a krásnou přítelkyní čerstvě opuštěného životního zoufalce, který nemá ani na své dluhy ani na svoji talentovanou sekretářku a který se přesto v tom prvně jmenovaném světě zorientuje tak, že vyřeší zadaný zapeklitý případ. Přiznám se bez mučení, že mě Rowlingová svými zvraty ve vyšetřování dostala tak, že konec byl opravdovým šokem. Bylo to báječné a vůbec mi nevadilo, že kniha plyne tempem bahnité a znečištěné Temže. Nejsou zde žádné honičky, žádné bitky (až na jednu) a žádné přestřelky. Většinu knihy tvoří popisy vnitřního uvažování hlavního hrdiny a jeho konverzací s dalšími lidmi, případně londýnských a anglických reálií. Já mám takové knihy rád - čím méně akce, tím lépe pro mne. U mě 100%!... celý text

Stínadla se bouří 1992, Jaroslav Foglar

Stínadla jsou ještě o poznání temnější než Záhada hlavolamu. Významnými tématy jsou zde smrt a zrada a dokonce ani Mirek Dušín už není tak černobilý jako dříve. K tomu všemu Široko a uctívači ginga... Až bych tuto Foglarovu knihu označil za předvoj městské fantasy, byť bez nadpřirozeno.... celý text

Mort 1994, Terry Pratchett

Antropomorfní personifikace obývá moji první zeměplošskou knihu vůbec, kterou jsem četl před neuvěřitelnými 20 lety - a ihned se stala mojí nejoblíbenější. Smrť je opravdu postava geniální a od té doby si přeji mluvit VELKÝM PÍSMEM.... celý text

Pán vzduchu (převyprávění) 2014, Ondřej Neff

Další z řady „verneovské fan-fiction“ Ondřeje Neffa mne v první řadě zaujalo výtvarným zpracováním. Fibigerovy ilustrace a Badalcovy nákresy bych si bez uzardění vyvěsil na stěnu pracovny. Samotný příběh je tak verneovský, že i můj vztah k němu je stejný, jako jsem už v dětství k verneovskám míval. Pasáže odehrávající se v přírodě a normálních kulisách jsem jen přelétával a pasáže věnované strojům a technice jsem vpravdě hltal. (Oba autoři prominou – 20tisíc mil pod mořem jsem vždy začínal po nástupu Arronaxe a spol. na Nautilus a Pána Vzduchu jsem si začal opravdu užívat až při příletu Leviathanu). Neffův arcipadouch (nebo snad arcidobrodinec?) je též úžasný - a jeho dlouhé projevy mne fascinovaly stejně jako hrdiny, tedy na rozdíl od předchozího komentujícího. A ta jeho vzducholoď! Zkrátka se nemohu dočkat dalšího dílu a v mezidobí si dám ještě pár verneovek.... celý text

Bouřková sezóna 2014, Andrzej Sapkowski

Vždycky proklamuji, jak nemám rád knižní série a přesto mě páni spisovatelé vždycky dostanou na starého známého. I nového zaklínače, jakmile se objevil na knihkupeckém pultě, jsem prostě musel mít. A nebyl jsem zklamán! Před vydáním této novinky jsem si přečetl pro srovnání dnes už vousaté první „pohádkové“ povídky o Geraltovi a musím říct, že Bouřková sezóna je i není starý Geralt. Styl mi připomenul spiše Sapkovského husitskou trilogii – a tu mám hodně rád. O poznání méně je zde akčních pasáží i slovních popisů šermířských soubojů, které jsem nikdy rád neměl (do dneška nevím, co to je vlastně ta „paráda“). Zato je zde ale halda latinských vsuvek, archaicky psaných dopisů (a úryvků z fiktivních knih) a různých politických a právních úvah. Nemůžu si pomoci, prostě se mi to hodně líbí. 9/10... celý text

Nadace a Říše 2003, Isaac Asimov

Svitky z londýnského mostu 2014, Jana Šouflová

Velmi příjemná kniha, nesoucí se ve znamení nyní populární historické detektivky. Autorka si vybrala velmi zajímavé prostředí Londýnského mostu,který byl ve své době takřka samostatnou čtvrtí. Dílo velmi příjemně odsýpá, postavy jsou dostatečně sympatické a je zde i řada zajímavých dobových reálií, takže se čtenář i patřičně poučí. Snad jen ty fantasy prvky (procházející duch mnicha, hovořící hlavy napíchnuté na kopí) se mi do příběhu moc nehodily – více mi seděly jemnější fantasy prvky ve stylu Červenákova Mrtvého na Pekelném vrchu.... celý text

Záhada hlavolamu 2003, Jaroslav Foglar

Říká se, že člověk v dospělosti nemá číst knihy a dívat se na filmy, které ho v dětství fascinovaly, aby nebyl trpce zklamán, O Záhadě Hlavolamu to ale neplatí. Na rozdíl od jiných Foglarových děl je zde méně mravouky a o to více mystéria. Popis toho, kterak se pod povrchem běžného městského života odehrává sledování tajemného Tleskačova příběhu, je prostě magický, To je sice doplněno traidčními návody ke správnému chování a trávení volného času ze strany "hochů", ale bez toho by to nebyl Foglar, plantážníci!... celý text

Poslední přání 1999, Andrzej Sapkowski

Jantarové oči 2013, Vilma Kadlečková

K Myceliu jsem zprvu přistupoval velmi opatrně, ale nakonec nebylo možno odolat. Když jsem si prvně přečetl recenze a anotaci, měl jsem trochu obavu, že se poveze na vlně, kterou zrovna moc nevyhledávám (lidská společnost technologiemi rozvinutá do té míry, že jí současný člověk prakticky nerozumí, nebo popis života eMZáků, kteří jsou od nás tolik odlišní, že homo sapiens občas neví o co jde). Ale jak jsem se mýlil. I když jde o popis světa ve vzdálené budoucnosti, postavy, jejich jednání a motivy mi byly velmi blízké a k mimozemšťanům zvolila autorka takřka startrekový přístup (jde o humanoidy blízké lidem s mírnými psychickými a fyzickými odlišnostmi). K tomu všemu mě káply do noty kulisy mimozemských sakrálních staveb a postupů, které mi vizuálně nejvíc připomínaly dílo H.R. Gigera. I přes občasnou nejasnost děje (která ale asi byla úmyslná) jsem byl fascinován a jistě si přečtu i další díly!... celý text

Setkání s Rámou 1993, Arthur Charles Clarke

Kardinál z Kremlu 2001, Tom Clancy

Na to, že originál knihy pochází z r. 1988, je až překvapivé, nakolik autor realisticky vystihl sovětské prostředí jak v životě obyčejných lidí tak i partajních špiček. I když jsou američané v knize až nepřirozeně kladní, nebrání to čtenáři fandit i některým ruským postavám a snad i tomu bezejmennému islámskému bojovníkovi, na jehož příběhu je krásně vidět, jak si američané někdy sami pod sebou podřezávají větev podporou některých revolučních frakcí. Kniha ovšem trochu v druhé polovině odpuzuje svojí rozvleklostí, musel jsem dokonce sáhnout k přeskakování některých pasáží a troufám si tvrdit, že nebýt to Clancy, u nakladatele by mu taková delka knihy neprošla. 70%... celý text