Vaiolet
přečtené 187
Odstíny života
2011,
Lusy Adams (p)
Opravdu mě to překvapilo. Nemohla jsem sice hlavní hrdinku ze začátku vystát, ale postupem děje se to pomaloučku měnilo. Nemohla jsem pochopit důvod jejího jednání, chování ke Gabovi a téměř bezdůvodnou nenávist k Mattovi. Jinak všechny postavy a hlavně ty mužké(všichni byli opravdu strašně sexy a snad kromě Jamieho, mi přirostli k srdci. Děj byl nesmírně poutavý a vtipný (smála jsem se skoro u každé druhé věty). Docela mě překvapilo pojetí vlkodlaků. Nebyli líčeni jako zabijácké stvůry měnící se za úplňku,tak jak to v knížkách bývá, ale jako normální (citlivý v případě Douga) lidé. Nemůžu naprosto nic vytknout, snad jen, že není další díl.... celý text
Volání netvora
2012,
Patrick Ness
Knížka se mi celkově hodně líbila. Celé je to hodně dobře psané a text doplňují nádherné obrázky. Nejvíce si mi ale líbil konec, který je takový neurčitý, takže vlastně nevím, jak to nakonec dopadlo s jeho mamkou. Děj je smutný a zároveň poutavý, takže je docela těžké knížku odložit. Na tohle je i pět hvezdiček málo :D... celý text
Dlouhý pochod
2005,
Richard Bachman (p)
Začínalo jich sto a do konce došel jen jeden. Dlouhý pochod je typicky "Bachmanovská" knížka. Děj je depresivní a svým způsobem děsivý od začátku do konce, ale zároveň poutavý. Hned jsem si oblíbila některé postavy a těžce nesla jejich smrt. A to je právě to, víte, že nakonec stejně umřou, ale nepřipouštíte si to. V tom je kouzlo a umění Kinga. I když od začátku bylo jasné kdo "dojde až nakonec", jsem nemohla knížku odložit. Paradoxem je, že právě hlavního hrdinu Garratyho jsem si neoblíbila vůbec. Otravovali mě jeho věčné myšlenky na smrt, která jsou v případě téhle brutální reality schow prakticky neyhnutelné.... celý text
