Vendisek
přečtené 27
Tmavé stěny Willardu
2016,
Ellen Marie Wiseman
Vysoké hodnocení knihy mě překvapilo. Rozhodně se nejedná o žádné vysoce umělecké dílo, zejména postava Izzy je hodně schematická, její vztah s Ethanem je předvídatelný od jejich prvního setkání... A konec knihy se nepovedl vůbec: snaha autorky rychle dovysvětlit vše, kýčovitá scéna z oslavy narozenin... I přes to všechno jsem knihu dočetla jedním dechem. Může za to silný příběh Clary a husí kůži nahánějící popis blázince ve Willardu. Člověk z dnešní doby naprosto nechápe podmínky, v nichž byli lidé drženi, a je téměř zoufalý z Clařiny bezmoci. To dělá knihu neskutečně přitažlivou. Za příběh Izzy bych knize dala s čistým srdcem pouhou jednu hvězdičku, Clara by jich naopak dostala plný počet.... celý text
Strach a chvění
2004,
Amélie Nothomb
Zajímavý pohled do uspořádání japonské společnosti. Ač se to může zdát západnímu člověku přitažené za vlasy, věřím, že kniha není daleko od pravdy. Nothomb opět nezklamala, rozhodně přichází znovu s netradičním námětem.... celý text
Himmlerova kuchařka
2014,
Franz-Olivier Giesbert
Čtivá kniha se zajímavým pohledem na události 20. století. Další do série stoletých lidí coby hlavních postav knih. Opět je těžko uvěřitelná vitalita a energie takové osoby, tady navíc doplněná i o sexuální poznámky a fantazie.... celý text
Paganiniho smlouva
2011,
Lars Kepler
Po Nesbovi můj druhý autor severských detektivek či thrillerů. Pokud bych měla srovnat, vede jednoznačně Nesbo. Ač jsou hlavní hrdinové Nesboho i Keplera zvláštní a svým způsobem vykořenění, Hole je mi mnohem sympatičtější než Joona Linna. Určitě je to dáno tím, že o Joonovi se čtenář prakticky nic bližšího nedozví, nemůže se s ním proto nijak ztotožnit. Keplerovi se nedá vyčíst snaha o permanentní napětí, ale některé situace už byly opravdu příliš přitažené za vlasy. Za všechny bych jmenovala sestřelení pilota vrtulníku... Pokud by k tomu nedošlo a Penelope by se podařilo utéct, mohla kniha pokračovat prakticky stejně a příběhu by se dalo jakž takž věřit, ale tohle už bylo opravdu moc... Nebo Ossian. Vážně?!... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Trvalo mi celkem dlouho, než jsem se do knihy zakousla. Není špatná, ale určitě mě zcela nepohltila. Škoda, že závěr nebyl víc propracovaný, ale i tak jsem si pěkně pobrečela...... celý text
Aristokratka ve varu
2013,
Evžen Boček
První díl Aristokratky mě zaujal, protože to bylo něco nového, neokoukaného. U druhého jsem už věděla, co čekat, a možná právě kvůli absenci překvapení jsem byla lehce zklamána. Díl nepřináší nic extra nového, čím by se mohl vyrovnat jedničce.... celý text
Milovánky
2012,
Monika Petráková
Krátké, na sebe nenavazující příběhy mě naprosto nezaujaly. Jednu v nich autorka líčila dobu, kdy měla přítele, pak zase neměla, pak zase najednou měla... A nikdo neví, jestli to je ten samý muž, nebo ne... A hlavně, kniha byla na můj vkus až příliš plná gramatických chyb. Zejména nad interpunkcí by člověk zaplakal... A vrchol všeho - chyták s psaním velkých písmen ve spojení Nový rok / nový rok je obehraný už ze základní školy, takže spisovatelka by s ním rozhodně problém mít neměla :(... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Třebaže je vitalita stoletého staříka těžko k uvěření, kniha se mi velmi líbila. Určitě mě oslovila více než Analfabetka. A ačkoli je kniha plná neuvěřitelných příhod a náhod, nejhůře jsem se smiřovala se závěrečným sňatkem dvou osob natolik nesourodých...... celý text
