Vilas1979 přečtené 312

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Začínal jsem mít pocit, že je žánr severské krimi už poněkud vyčerpaný, popravdě se mi další detektivku z Norska ani moc číst nechtělo, ale řekl jsem si, tak dobře, ještě tuhle a pak si dám od detektivek zase na čas pauzu. Tato kniha mne však přesvědčila o opaku, severská krimi stále žije, a pokud „V lese visí anděl“ je skutečně autorova detektivní prvotina a začátek série, klobouk dolů a já chci další díl! Vytkl bych snad jen trošku slabší a uspěchaný závěr, pár věcí možná nebylo uplně vysvětleno, nebo jsem nedával pozor, občas děj najednou poskočil o kus dopředu a já měl pocit, že to autor jakoby odfláknul a něco nám zapomněl vysvětlit, ale jinak se to četlo výtečně, krátké kapitoly, výrazné a sympatické, snadno zapamatovatelné hlavní i vedlejší postavy. Jednoznačně doporučuji.... celý text

Polnočné slnko 2015, Jo Nesbø

Nemůžu si pomoci, ale mně se to prostě líbilo, dialogy mi přišli takové docela vtipné a i s některými zamyšleními hlavního hrdiny jsem se docela ztotožňoval. Jestli to není trošku slaďák? No a co...... celý text

Dědictví kostí 2014, Dolores Redondo

Atmosféra Baztánu mne zaujala natolik, že jsem se do druhého dílu pustil docela s chutí. A nebyl jsem vůbec zklamán, zápletka je mnohem propracovanější, vcelku originální a zajímavá. S Amaiou pomalu odkrýváme temnou minulost, která se váže k její rodině a k její šílené matce. Ve světle druhého dílu se první díl jeví jen jako taková předehra, připravení kulis. Vypadá to, že autorka měla celou trilogii alespoň rámcově připravenou a za to jí patří velké plus. Zápletka, která se z prvního dílu přelévá do druhého, tak působí konzistentně a věrohodně. Doufám, že ve třetím díle se dočkáme velkého finále, ke kterému otevřený konec vybízí.... celý text

Neviditelný strážce 2013, Dolores Redondo

Musím říct, že u této trilogie mne upoutala atmosféra čišící z obálek a i krátký popis zde na databázi. Detektivka ze Španělska s mystickými prvky, proč nezkusit něco jiného než zasněžený sever? První díl tu sice nemá kdovíjaké hodnocení, ale to Nesboho Netopýr ostatně také ne. Jestliže se o Kristině Ohlsson dle mého neprávem říká, že je Nesbo v sukních, pak Dolores Redondo je španělská Kristina Ohlsson. Stejně jako u Kristiny si totiž nemohu pomoci, ale z jejích knih je strašně cítit, že je psala žena, jakoby to navíc bylo šmrncnuté růžovou knihovnou. Já nemám problém s ženskými autorkami detektivek, kde je hlavní hrdinka žena, přečetl jsem celou Asu Larsson a jednu knihu od Yrsy Sigurdatodirr a tenhle dojem jsem z jejich knih neměl. Prostě tam ty mnohdy přehnané emoce hlavních hrdinek tolik nepletou a soustřeďují se hlavně na vyšetřování případu. Jinak je první díl Baztánu taková průměrná detektivka, která se nečte špatně, té mystiky a vykládání karet je tam tak akorát. Uvidíme, co přinese mnohem lépe hodnocený druhý díl.... celý text

Syn 2014, Jo Nesbø

Nesbo bez Harryho? Bude to fungovat? Dá se řici, že ano, zopakuji to stále dokola omílané klišé: Nesbo prostě psát umí, takže se to četlo docela dobře. Ale že by ve mně Syn zanechal nějaký výrazný dojem, to se s odstupem času tedy říci nedá, vlastně si jen pamatuji, že hlavní hrdina se jmenoval Sonny, a to je trochu málo. Skoro bych řekl, že se mi víc líbila zatracovaná Krev na sněhu 2.... celý text

Královský gambit 2004, John Maddox Roberts

Detektivní série z prostředí starého Říma, znělo to poměrně dost lákavě, mám rád Waltariho a detektivky, proč tedy nezkusit kombinaci obojího. Hned první díl série SPQR mne ale zklamal, měl jsem z toho dojem laciné paperbackové detektivky, čemuž odpovídal i rozsah něco málo přes 200 stránek. Měl jsem problém se orientovat v postavách, pochopit jejich motivy, prostředí římské vysoké politiky se svými podivnými pravidly mne spíše odrazovalo, kniha mne zkrátka nedokázala vtáhnout do doby, ve které se děj odehrává. Autor se příliš nezdržuje popisy prostředí, vykreslením charakterů. Je to takové ploché vyprávění, nezanechalo to ve mně žádný dojem a druhý díl si pravděpodobně nekoupím.... celý text

Nezbytné věci 1993, Stephen King

Tak nevím, třetí kniha od Kinga, která nikdy nechybí ve výčtu těch top, ale mně to nějak vůbec nesedlo. Komorní drama odehrávající se v jednom malém městečku, kde si otevře podivný chlapík krámek s „Nezbytnými věcmi“ za výhodnou cenu, které prostě musíte mít, má to však jeden malý háček. Nápad je to bezesporu výtečný, ale čekat 500 stran na to velké finále, které logicky muselo přijít... a pak tedy přišlo... hm? Ale možná spíš byla chyba ve mně, měl jsem zrovna takové ne zrovna čtecí období a trvalo mi půl druhého měsíce se knihou prokousat. Dost často se mi stávalo, že jsem ji večer otevřel, přečetl pár stránek a zjistil, že vlastně přemýšlím o něčem úplně jiném. Možná jí dám ještě někdy v budoucnu druhou šanci.... celý text

Pod kupolí 2010, Stephen King

Moje druhá kniha od mistra hororu a další majstrštyk. Rozhovory vedené pod vlivem metamfetaminu mezi Šéfem a prvním radním, smál jsem se moc! I přes velký počet stránek nemá kniha slabé místo. Doporučuji!... celý text

Svědectví 2008, Stephen King

Když jsem se ptal kolegy, experta přes Kinga, kterou knížkou tohoto autora začít, celkem bez zaváhání odpověděl, abych zkusil Svědectví. Asi rok jsem se odhodlával, protože počet stránek rozšířené verze je skutečně extrémní. Pak jsem si to ovšem představil jako třídílnou sérii a už to tak šíleně nevypadlo, vždyť takový Pán Prstenů je na tom co do počtu stránek podobně. A podobnost to není jediná, snad mne uctívači Kinga neukamenují, ale přišlo mi to jako Pán Prstenů zasazený do dvacátého století říznutý pořádnou dávkou tajemna a mystiky. Klasický nikdy nekončící souboj mezi dobrem a zlem, kolosální epos s neskutečným množstvím detailně vykreslených postav, takové je Svědectví. Smekám a hluboce se klaním, pan King má dalšího fanouška a já konečně chápu tu mánii kolem jeho knížek.... celý text

Zmizelá 2013, Gillian Flynn

Nadšení z této knihy poněkud utlumil fakt, že jsem před časem zahlédl kousek filmu a co čert nechtěl, přesně ten, který celou zápletku cca v pěti minutách objasňuje. Skvělý nápad, říkal jsem si, a ačkoliv jsem vůbec nevnímal o jaký jde film a na celou věc víceméně zapomněl, vše se vynořilo z paměti v průběhu čtení a bylo to bohužel o dost dřív, než to být mělo. I tak jsem si knihu velmi užil, Flynnová má dle mého názoru skutečně neotřelé nápady. Doporučuji.... celý text

Marťan 2014, Andy Weir

Na to, že to je autorova prvotina – smekám! Některým, i ve výsledku velmi dobrým knihám, trvá déle, než čtenáře chytnou, než si zvykne na styl vyprávění, než se příběh rozjede. Marťan tímto absolutně netrpí, od první věty, od první stránky chcete vědět, co bude dál, jak to dopadne. Mark je skvělý vypravěč s obrovským smyslem pro humor a vy mu prostě fandíte a říkáte si: „Jo tak s tímhle chlapíkem bych rád zašel na pivo.“ Situace, kdy se tolik lidí na Zemi snaží bez ohledu na peníze zachránit jednoho člověka na Marsu je až dojemná, ale tak to prostě je, většina lidí je slušných a slušní lidé si navzájem pomáhají. To je poselství této knihy.... celý text

Andělé strážní 2014, Kristina Ohlsson

Třetí Kristina Ohlsson, a zatím nejlepší. Nutno podotknout, že překonat kvalitu prvních dvou dílů bylo vcelku snadné. V poděkování k Andělům strážným autorka sama přiznává, že první knihy byly jen takové „střílení od boku“ a je to na nich hodně znát. Zápletka Andělů strážných je už promyšlenější, čtenářsky atraktivnější, musím přiznat, že jsem byl i zvědavý jak to dopadne. Konečně tu máme okruh podezřelých, pomalé rozplétání starého příběhu a čtenář tak může případ řešit společně s detektivy, Alexem, Fredrikou a Pederem, který už mimochodem konečně dospěl, takže se nechová jako primitivní machochistické hovado. Autorka opět s velkou zálibou zabíhá do jejich soukromí, což z jejích detektivek dělá tak trošku červenou knihovnu. Že tito tři mají neustále slzy na krajíčku nemusím ani psát, to už je u Kristiny takový standart. Opět jsem se pozastavil nad způsobem vedení vyšetřování stylem levá ruka neví co dělá pravá, i třeba nad tím, že Fredrika potřebuje pro rozluštění obsahu diskety pomoc IT experta. I přes to je první polovina knihy vcelku čtivá, postupně však ztrácí dech a závěrěrečné rozpletení celého příběhu mne spíše zklamalo. Opět přílíš překombinované a vysvětlení motivů silně nevěrohodné. Výsledkem je tedy naprosto tuctová severská krimi bez špetky atmosféry. Je mi líto, ale tímto se s Kristinou loučím, Nesbo v sukních? Ani omylem!... celý text

Sedmikrásky 2013, Kristina Ohlsson

Ani na druhý pokus Kristina Ohlsson nepotvrdila to, co se o ní říká, totiž, že to je Nesbo v sukních. Sedmikrásky mne bavili snad ještě méně než první díl, četlo se to velmi špatně, zápletka je až překombinovaná, motivy zainteresovaných osob diskutabilní a nevěrohodné, celé to sotva drží pohromadě. Opět se nedočkáme vůbec žádné akce, děj je nudný, fádní, vyprávění se často stáčí do soukromí a pocitů dle mého názoru příliš mnoha osob, trio detektivů doplňené o posilu Joara stejně jako v prvním dílu jen vyslýchá, tápe, spekuluje a vytváří další teorie v již tak dost spletitém příběhu, až jsem se v tom místy ztrácel, stejně jako Alex. I Nesbo však napsal skvělou detektivku až napořetí, Kristina tedy dostane ještě jednu šanci. Opět si neodpustím, jsou ti plačící detektivové skutečně nutní?... celý text

Nechtění 2013, Kristina Ohlsson

Kristina Ohlsson, dočetl jsem se o ní, že to je Nesbo v sukních. Nu, pokud to znamená, že její prvotina je podobně slabá jako Nesbův Netopýr a pak už jde kvalita jen nahoru, pak se máme na co těšit. Jenže zatímco Netopýr, všobecně považovaný za nejslabší ze série s Harry Holem, je solidní, lehce nadprůměrná severská krimi, prvotina Ohlssonové je hodně špatná, skoro tak špatná jako první Mankell nebo Seghers. Hlavní postavy vyšetřovatelů mi byly od počátku nesympatické, připadaly mi nudné, nezajímavé, ploché, ačkoliv nás autorka poctivě až srdceryvně seznámila s jejich minulostí. Vyšetřovací tým vede Alex Recht, údajně zkušený kriminalista dopouštějící se však chyb jako naprostý amatér, když zarputile ignoruje Fredriku, civilní výpomoc, která jako jediná alespoň trochu používá mozek. Trio dotváří sexistický a sebelítostivý nevěrník Peder. Přílliš mi nesedl ani způsob vypravování, rozhodně bych neřekl, že má kniha spád, autorčina záliba převyprávět vše, co se stalo mi zakrátko lezla krkem. Například se dozvíme, že jeden z detektivů jede vyslechnout příbuzné oběti, střih, detektiv míří zpět na stanici a autorka nám převypráví jak probíhal výslech. Žádné vtažení do děje, nic takového. Detektivové většinu knihy postrádali jakoukoliv invenci, oni případ neřeší, s vyjímkou Fredriky nepřemýšlí, respektive přemýšlí, ale nic je nenapadá, oni jen čekají, co řekne laborka, zda jim nepomůže veřejnost či deus ex machina v podobě experta na profily zločinců od FBI, který je náhodou ve městě. Copak nemají svého Stala Auneho? Autorka se v poděkování pyšní prací u policie, ale vůbec to není znát. Nu, možná, že typická práce u policie je skutečně nudná jako tato kniha a já jsem trošku zmlsaný lehce přehnanými holeovkami či keplerovkami. A ten závěr? Dvacet stránek před koncem najednou odhalení, stejně jako u Vrahů bez tváře od Mankella, postava, která se v celé knize vůbec neobjevila, vlastně ji vůbec neznáme. Aha, tak tenhle to byl, to by mně tedy vůbec nenapadlo! Jak by taky mohlo. Špatná detektivka, čtenář si přeci musí lámat hlavu společně s detektivy, přemýšlet nad okruhem podezřelých, ale tady nic takového není, detektivové prostě od začátku do konce tápou, Ohlssonová se to snaží ještě nakonci narychlo napravit, že by to mohl být někdo, koho známe, ale překvapení se nekoná, Nelly si může oddechnout a nám všem spadl kámen ze srdce. Závěrem musím zmínit, že tolik ubrečených detektivů, svědků a dalších postav, to se jen tak nevidí, autorka asi musela být ve zvlášním rozpoložení když to psala. Dvě hvězdičky a víc ani ťuk, je mi líto a doufám, že v dalších dílech se Nesbo v sukních trošku pochlapí.... celý text

Zatímco spíš 2012, Alberto Marini

Možná, že v každém z nás je malý kousek stalkera, a tento malý kousek touží po uspokojení, touží zkusit si to alespoň prostřednictvím knihy. Po Zatímco spíš jsem sáhl, protože jsem byl naprosto unesen knihou TY a hledal jsem něco podobného. Prvních pár stránek jsem k hlavnímu hrdinovi choval snad i sympatie a omlouval jeho drobné počáteční excesy, prostě další platonicky zamilovaný chlapík. Brzy však bylo jasné, že máme čest s regulérním psychopatem, se kterým se prostě není možné ztotožnit, samozřejmě pokud člověk není sám psychopat. Napínavé a čtivé, pokud se vám líbilo TY, doporučuji.... celý text

Krev na sněhu 2015, Jo Nesbø

Nečekal jsem vůbec nic a dostal jsem příjemnou detektivku na jedno odpoledne. Četlo se to dobře, Nesbo prostě psát umí, zápletka samozřejmě není nikterak propracovaná, na tak málo stránkách to ani nejde, ale mně to bavilo. Těžko říct, pro koho je kniha určená, skalní fanoušci budou pravděpodobně zklamáni, a kdo od Nesboa zatím nic nečetl, budou od dalšího čtení spíše odrazeni.... celý text

Pán much 2003, William Golding

Kultovní kniha, která poměrně dost nečtivým způsobem popisuje snahu skupinky chlapců přežít na tropickém ostrově. Autor se snažil vytvořit nějakou situaci a příliš přitom nehleděl na detaily, v průběhu čtení se tedy vynořovaly všelijaké otazníky. Kde je vrak letadla? Pokud z něj nic nezbylo, jak je možné, že chlapci přežili? Je možné rozdělat oheň pomocí brýlí na dálku? Jak může deštný prales chytnout jak otep slámy? A další a další. Chápu, že to jsou naprosto nepodstatné detaily vedle toho, co se autor snažil sdělit a ano, je děsivé, v co se díky testosteronu změní dvanáctiletí chlapci, nicméně by to mělo být podáno trochu uvěřitelnějším a čtivějším způsobem. Naprostý souhlas s předchozím komentářem: pokud by místo chlapců byly dívky, přežili by všechny. Statistika je totiž neúprosná, 90% trestných činů páchají muži, ve válkách bojují muži, v politice jsou většinou muži, ve vedení korporací jsou většinou muži. Žijeme ve společnosti, které dominuje mužský prvek a tato kniha je jejím perfektním obrazem.... celý text

Ty 2015, Caroline Kepnes

Překvapení roku! Skvělé, opravdu skvělé. Du-forma je velmi osvěžující a k tomuto tématu vyloženě pasuje. Joe je sympaťák dexterovského typu a nějakou tu vraždu mu prostě odpustíte. A navíc – čte knihy! Kdo stejně jako já po přečtení TY hledá něco podobného, doporučuji „Zatímco spíš“. Není to sice takhle dobré, ale pro uspokojení stalkerského já by to mělo stačit.... celý text

Stalker 2015, Lars Kepler

Na Stalkera jsem se hodně těšil, bohužel kvalit předchozích dílů nedosahuje. Joony Linny si zde moc neužijeme, místo něj nastupuje pro mne nesympatická vyšetřovatelka Margot a hodně prostoru dostane i Erik Maria Bark a jeho kostlivci ve skříni hlásící se o slovo. Odhalení identity vraha sto stránek před koncem, jistě, velké překvapení, toto asi nikdo nečekal, nicméně těch posledních sto stránek jsem vyloženě přetrpěl, pasáž ve sklepě je snad to nejnudnější, co jsem od této dvojice četl. Cliffhanger v poslední větě výsledný dojem nijak nezachránil, jen navnadil na další díl. Čtyři hvězdičky s odřenýma ušima.... celý text

Papírová města 2014, John Green