whale77 přečtené 791

Kdybys nebyla, vymyslím si tě 2005, Ivan Kraus
3 z 5

Podle komentářů níže jsem možná měla štěstí, že jsem nejdřív sáhla ne po obyč knížce, ale po audioknize. Protože ta, předčítáná autorovým bratrem Janem, mě pobavila. Lehce ironický tón předčítajícího mi dával tušit, že se bráchové prostě dobře znají a úplně jsem viděla, jak ty rozhovory mezi hlavním hrdinou a jeho kamarádem mohly v mládí probíhat v podobném duchu mezi bratry samotnými (i když tomu tak třeba nebylo). Příběh není jen o dobývání lásky, ale připomíná i každodenní těžkosti a lehkosti doby před převratem, takže pro mě – příjemně strávených pár hodin poslechu. I když na mou na světě nejmilovanější scénku ze strany 55 z Medových let to nemá.... celý text

Deoduši 2010, Jan Werich
5 z 5

Z dětství ve mně zůstala hrozně milá vzpomínka na četbu Werichova Fimfára a tak mi vrtalo hlavou, proč jsem se tenkrát, když jsem byla mnohem větší knihomolka, nepustila i do „druhého dílu“. A teď už chápu. „Dvojka“ už totiž nejsou pohádky, tam už je to fakt dospělácký život, zabalený do roušky jakože pohádkové. Nejdřív jsem to chtěla číst dětem před spaním, ale protože to chvílemi bylo čtení i smutné, tak jsem si to Werichovo hraní s krásami češtiny a zamyšlenky nad stejností lidí dnes i tenkrát nechala jen pro sebe. Ale jako povinnou četbu to ode mě jednou dostanou!... celý text

Matylda 2007, Roald Dahl
5 z 5

Roalda Dahla považuji za jednoho z mála autorů, kteří přesně vědí, čím děti oslovit a jak je zaujmout. A nejen děti, ale i předčítající dospělé. (Ty dokonce natolik, že se pak z předčítajícího rodiče stane zloděj dětské knížky, aby si to mohl přečíst někde v klidu sám.) Skvělé je, že mnoho jeho spisovatelských počinů bylo krásně zpracováno i filmem a to přesně v duchu jeho knížek, mnohdy doplněno o něco navíc. Knížka i film o Matyldě obsahují typické Dahlovy prvky: dětského hlavního hrdinu vyrůstajícího v extrémně ohavném prostředí, ale přesto se s tím bezproblémově vyrovnávajícího; zlouny nejvyššího kalibru, kterých se však dětský čtenář nebojí, neboť jsou řádně zparodovaní; kouzla, která hrdinovi usnadní život a dopomůžou mu k happyendu; a v knížce samozřejmě názorně doplňující ilustrace Q. Blakea.... celý text

Kuchařka pro supertátu 2015, Ondřej Holinka
1 z 5

Četla jsem na záchodě jen pro splnění bodu z Výzvy. Kuchařku jsem dostali (tatínek) a nic nového nám nedala.

Žabákova dobrodružství 1981, Kenneth Grahame
3 z 5

Jako dítě jsem povinno-četbového Žabáka nesnášela. Teď v dospělosti jsem tomu dala druhou šanci (protože jsem shlédla film od monthy-pythonovců) a po večerech jsem holkám předčítala. Z příběhu si toho taky moc neodnesly, ale já jsem si blahem slintala nad krásnou češtinou, zvukomalebností textu a nad způsobem, jakým autor dokázal vyvolat tu správnou atmosféru. Takže jako alegorický příběh pro dospělejšího (nebo mladšího vyspělejšího) čtenáře je to super, ale jako knížku pro děti, natožpak jako povinnou četbu – fakt jen asi pro ten krásný jazyk, ale pro užívání si příběhu ne, šlo to pomalu, popisů tam bylo (na náš vkus) příliš mnoho.... celý text

Barunka a malovaný svět 2015, David Laňka
4 z 5

Rozporuplný pocit – precizní dílo (až tedy na jednu věc, jen taková šťouravá připomínka, že tužkou malovaný svět neuděláte), ale pro mě mírně nudné. Což mě moc mrzí, protože sama si občas taky píšu do šuplíku a moje práce mi připomíná styl právě tohoto autora, takže mám vzteka, že na čtenáře z mé vlny taky budu působit třeba nudně. Kresby jsou moc krásné, hezky doplňují text a na to, že dílo zřejmě vzniklo na klíč pro město Nové Strašecí, tak i příběh je poměrně čtivý a může děti zaujmout. Naše dcery z toho byly nadšené spíš kvůli shodě jména s nejstarší, ale na druhou stranu knížku ani nezavrhují. Podruhé jsme se k ní zatím ale nevrátily.... celý text