wooloong
přečtené 1069
Veliké tajemství
1999,
Ellis Peters (p)
Jelikož jsem už cca od pětašedesáté strany tušila "kdo s kým hraje", aspoň jsem si plně ve zbytku příběhu vychutnávala, jak nám autorka předhazuje indície, aby je vzápětí překryla nějakou tou falešnou stopou nebo nás odvedla do vedlejší uličky. Až na nějaký ten vypálený klášter a pár lehce naznačených bitev laskavý středověk plný ryzích charakterů a poklidné pohody.... celý text
Brána osudu
2015,
Agatha Christie
Tommyho a Pentličku jsem nikdy moc nemusela a Tommyho a Pentličku na penzi postižené stařeckou demencí už vůbec ne. Nejchytřejší postavou celého nudného špatně napsaného příběhu s plytkými dialogy se jeví pes Hannibal. Souhlasím s Lenka4, že tento příběh neměl být vůbec vydán. Už s ohledem na autorku, která ve svých dobrých letech dokázala napsat desítky úžasných detektivek s chytře vytvořenými zápletkami a překvapivým rozuzlením. Jedna hvězdička je jako pocta paní Christie a druhá za dva tři vtipné momenty nad kterými jsem se mohla alespoň pousmát.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Všechno je to takové milé, úsměvné, i těch pár mrtvol vlastně odejde na věčnost poměrně vtipným způsobem a gulag je bezmála alternativa pionýrského tábora. Téměř všechny osoby včetně světových vládců a diktátorů (až na Stalina) jsou v podstatě milí chápaví a trochu uhození lidé. Stařík se mi líbil o trochu víc než Analfabetka, ale i tady bylo těch náhod, podivností a ulítlostí trochu moc na to, aby byl čtenář zaujat dějem od začátku až do konce. "Jsi to opravdu ty..." dostal nakonec ze sebe Jurij. "Ale... ty mluvíš rusky...?" "Jo, hned potom co jsme se naposled viděli, jsem si udělal pětiletej kurz tvý mateřštiny," vysvětlil Alan. "Na škole jménem gulag. Tak co bude s tou vodkou?"... celý text
Analfabetka, která uměla počítat
2014,
Jonas Jonasson
Groteskně absurdní černý humor. Zábavná knížka, i když na konci jsem z těch náhod, průšvihů a neuvěřitelných setkání byla už trochu unavená. Ta zvláštní černoška se mu zamlouvala, Nedokázal si představit, že by ji nechal napospas Mossadu. "Jistě to nevím," zavrtěl hlavou, "ale to nevadí." Nombeko se Holger také zamlouval. Pokud vůbec existoval. "A nezlobíte se na mě kvůli té atomové bombě?" "To se může stát každému," mávl Holger rukou.... celý text
Ďáblův sluha
2014,
Vlastimil Vondruška
Nemohla jsem se odtrhnout. Prostě na jeden zátah, i když rozluštění nebylo žádným velkým překvapením.Oddechová příjemná čtivá detektivka.
Mým marodům – Jak vyrobit pacienta
2010,
Jan Hnízdil
Lékařské články se mi vesměs líbily, s mnohým lze souhlasit. Politické články mě jinak nenadchly. Jednak v roce 2015 už nebyly aktuální a jednak předkládaly kritiku, ale nenabízely žádná řešení.... celý text
Hranaté vejce
1997,
Saki (p)
Oproti Léčbě neklidem mi tahle sbírka přišla přeci jen o něco slabší, přesto stojí za přečtení.
Léčba neklidem
1989,
Saki (p)
Kratičké povídky plné třeskutě absurdního a toho nejsuššího anglického humoru. "Vrdlouže, hříšně vrdlouže," pokračoval tenký hlásek. "To vona, Betsy Crootová, je stará čarodějnice. Vona se svou cérou, krůta stará. Ale já je začaruju, potvory jedny." "Zabil jste mi Esmé!" vykřikla jsem rozhořčeně. "Je mi to hrozně líto," omlouval se mladík, "sám chovám psy, takže vím, jak vám asi je. Udělám všechno, abych to nějak odčinil." "Okamžitě ji prosím vás pohřběte," řekla jsem," to snad žádat smím." "Přineste rýč, Williame!" zavolal na šoféra. Zřejmě byl na takové kvapné pohřbívání u silnice předem zařízen. . . . Lord Pabham nikdy neohlásil ztrátu hyeny. Když mu rok či dva předtím uteklo z jeho zoologické zahrady zvíře, které se živilo výhradně ovocem, musel zaplatit za jedenáct případů napadení ovcí a prakticky znovuzřídit drůbežárny všem sousedům.... celý text
Folklor atomového věku
2011,
Petr Janeček
Velice zajímavá sonda do novodobého folkloru, který spoluvytváří dětské hry, vojenské metry, trapmské zalamování palců, ale i číro pankáče.
Černá sanitka: Třikrát a dost
2008,
Petr Janeček
Třikrát a dost? Škoda! Protože se do tří knížek všechny městské legendy stejně nevešly! Třeba ta, co mi říkal kamarád, co to slyšel od svýho kamaráda, a ten zase od svýho bráchy: Dva mladí manželé si koupili nezvyklého domácího mazlíčka – velkého hada. Had se mohl volně pohybovat po bytě, dokonce s nimi spával v posteli stočený do klubíčka. Najednou ale začal spát mezi nimi úplně natažený a navíc nechtěl žrát. Měli o něj velký strach, že je nemocný nebo že třeba spolkl něco, co mu brání se svinout, tak s ním šli k veterináři. Ten ho prohlédl a shledal ho zcela zdravým. Pak manžela napadlo zeptat se kamaráda, co pracuje v ZOO jako ošetřovatel. Kamaráda zajímalo, jak dlouho už had nežere a jak dlouho lehává nadél. Prý několik týdnů. "Aha, tak už vím, on s váma spí natažený, protože si vás přeměřuje, jestli se do něj vejdete, a nežere, protože chce pořádně vytrávit na tak velké sousto." Po tomto rozhovoru putoval hadí mazlíček nekompromisně do terária.... celý text
Černá sanitka: Druhá žeň
2007,
Petr Janeček
Černá sanitka - jako děti jsme tomu fakt věřili. Koneckonců po shlédnutí filmu Kandidáti života a smrti s nesmrtelnou hláškou: "Vezeme maso pro doktora Jacksona." už ani nebylo možno pochybovat.... celý text
Černá sanitka a jiné děsivé příběhy
2012,
Petr Janeček
Městská legenda - fenomén dnešní doby. Slýchávala jsem je jako dítě u táboráku, vyměňovali jsme si je o přestávkách ve škole, vzájemně jsme se jimi strašili, když jsme se vraceli před setměním "z venku". Byla jsem potěšena, že měl někdo tolik entuziasmu, a pustil se do jejich shromažďování, aby nám předložil jejich soubor.... celý text
Tentokrát Harry ani moc nepije (ten jeden úlet snad ani nemůžeme počítat) a zvrací jen párkrát, což je pro mě nesporným bodíkem od hnusu do plusu. A třebaže jsme Harryho na pětisté jedenácté stránce opustili ne zrovna v dobré kondici, nepochybuju, že v dalším díle bude zase fit. Dvě kulky v plicích a jedna v mozku, takové škrábnutí! Nic, co by Harry nerozchodil!... celý text
Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV.
2014,
Vlastimil Vondruška
Potěšilo mě, že na rozdíl od učebnice dějepisu není tato doba podána černobíle. Navíc příběh rodiny Prokopů je velmi zajímavý, poutavý a napínavý, ale i snadno uvěřitelný.... celý text
Prokletí brněnských řeholníků
2011,
Vlastimil Vondruška
Zábavné jako vždy, jen to rozuzlení mi přišlo poněkud překombinované.
Smrt ve Vratislavi
2014,
Vlastimil Vondruška
Detektivní román plný drsných podlých vražd, krásných chtivých žen, statečných ušlechtilých rytířů, nebezpečných komplikovaných intrik a ... naivních převleků. Koktající panic Ota je pak tou pravou třešničkou na dortu.... celý text
Králův dluh
2012,
Vlastimil Vondruška
Jako obvykle příjemná zábava, ale s tím Wilibaldem Odo a Světlaninou svatbou to byl opravdu nepříjemný a rušivý renonc, především proto, že tehle díl jsem četla bezprostředně po Tajemství abatyše z Assisi.... celý text
Hororové povídky
2011,
Jan Opatřil
Námět většiny povídek není zrovna originální, ale to bych autorovi nevyčítala. Vymyslet zcela nový neotřelý hororový příběh v té záplavě románů a povídek od jiných autorů není zrovna snadné. Mám výhrady ke zpracování. Styl psaní mi přijde nezralý až naivní, v povídkách jsou i některé vyložené nedomyšlenosti. Uvedu pár příkladů (varuji před spoilery): Duchové neexistují. Hlavní hrdinka vstane v šest ráno a jde se podívat na nedaleké místo, aby zjistila, že „Je přeci jasné zimní ráno a svítí sluníčko.“ V zimě ale vychází slunce až zhruba v osm. Odpočet smrti. Hlavní hrdina sledoval z venkovní zahrádky cukrárny jak „Děti šly ze školy, dospělí z práce.“ Jenže podle ostatních narážek v textu byla ten den sobota. Rodný dům. Ze stylistického hlediska mi obzvlášť vypečená přišla strana 106: „Zastavil jsem u chodníku a nevěřícně koukal … „ „… stál na chodníku a koukal přes plot …“ „Nemůže koukat na staré filmy …“ „ … které po mně usouženě koukaly … „ Být to slohová práce, na téhle stránce by se češtinářka s červenou propiskou určitě vyřádila.... celý text
