Yalka
přečtené 759
Sloni a jejich příbuzní
1981,
Zdeněk Veselovský
I když faktografické knihy o přírodě nejsou zrovna můj šálek kávy, styl pana Veselovského mi učaroval. Tuto krásnou knihu jsem četla několikrát dokola. Je to už opravdu hodně roků, ale stále si pamatuju jeho povídání o samičce damana, Nožičce, kterou choval nějakou dobu u sebe doma (a dokonce mi hlavě zůstalo i docela dost údajů o slonech & spol.). Pokud si knihu přečtete, dozvíte se mimo jiné, co je "nejčastějším telefonickým dotazem v zoo, na který se stává každý zaměstnanec dříve nebo později alergickým".... celý text
Nemova říše
1992,
J. M. Troska (p)
Jedna hvězda za to, jak ten inženýr propočítával plány vesmírné lodi logaritmickým pravítkem a za ódu na logaritmická pravítka jako taková (ovšem ve kterém dílu to bylo, to už vážně nevím). Hrozná slátanina, IMHO.... celý text
Podivný případ se psem
2003,
Mark Haddon
Nádherný příběh, který mě naprosto dostal. Velmi přesvěčivý vhled do myšlenkových pochodů mladého muže s autismem. Kniha je celá psána jako deník. Jde vlastně o docela banální příběh jedné rodiny, která se i přes postižení dítěte snaží žít normální život. Ne vždy se to daří, ale co jiného zbývá, než se oklepat a jít dál? Pro mě nádherné a nezapomenutelné. Škoda, že nejde dát víc hvězdiček než pět. Okupuje čelní příčky v mé TOP 10. Velmi se mi líbí, jakou formou jsou vykresleny charaktery postav a vůbec celý děj. Christopher svým dokumentaristickým způsobem zachycuje jednání a výroky svého okolí (vč. např. způsobu mluvy), a na čtenáři je, aby si informace sám zpracoval (protože právě toho Christopher i přes svou genialitu schopný není, nebo spíš není schopný zpracovat data způsobem, který je považován za "normální" a vyvodit z nich závěry, které "neurotypickým" lidem připadají logické, viz např. jeho vztah k otci na konci knihy, to je krystalicky čistý příklad tohoto jevu). Zvolená deníková forma je, dle mě, geniální způsob, jak odlišný způsob, kterým autisté zpracovávají informace, přiblížit (a pomáhá objasnit nakolik jim právě toto komplikuje život). Kniha má velmi poutavou hlavní dějovou linku, ale Christopher píše také o škole, příhodách doma, dovolených, hodně o sobě a svých problémech a dává tak čtenáři náhled všech možných (mnohdy nečekaných) komplikací, které s sebou autismus přináší (a který bývají způsobeny např. dotykovou a pachovou hypersezitivitou, doslovným chápáním výroků, zachycené jsou časté problémy s jídlem a zejména všeprostupující problémy s úzkostností). Zde je vidět, že si autor dělal důkladné rešerše. A vše krásně organicky začlenil do děje. Nesouhlasím s komentářem Jíti, že pokud se chcete dozvědět něco o autismu, je lepší je obstarat si "Nikdo nikde". Donnu Williams bych na rozdíl od Haddona pro tento účel nedoporučovala. Ta chce přeci jen čtenáře poučenějšího.... celý text