Batoh, medvěd a osm kartonů vodky přehled
Lev Golinkin
Jaké to je být malým židovským klukem v Sovětském svazu osmdesátých let? A jak to probíhá, když se rozhodnete emigrovat za oceán do vysněné země? To vše a ještě mnohem více naleznete v autobiografickém románu Lva Golinkina – skvělého vypravěče i pozorovatele, mistra břitkého humoru i nadsázky. Autorova výpověď je neotřelým popisem kulis rozpadajícího se impéria i strastiplné cesty za lepší budoucností a hledání vlastní identity.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Batoh, medvěd a osm kartonů vodky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (35)
Zažil jsem ta léta, nebyl jsem perzekuován a nedostal jsem se do problémů, které autor popisuje. Přesto je pro mě tento příběh autentický, protože se v té době takovéto věci děly a lidé se chovali tak jak se v tomto příběhu píše.
Příběh je z doby, kdy nám byl (nuceně) Sovětský svaz vzorem a já nechci domýšlet, jak by to vypadalo u nás, kdyby se socialismus nezhroutil. Kam až bychom se dostali.
Když si s popsanými antisemitskými výlevy z této knihy porovnám, dnešní politická prohlášení z Kremlu na adresu Ukrajiny, tak mě to ani nepřekvapuje a chápu, že se od té doby v Rusku nic nezměnilo.
Lev Golinkin vzpomíná na emigraci své rodiny ze SSSR do USA na přelomu let 1989/1990. Jemu tehdy bylo deset let. Jedna z mnoha vzpomínkových knih. Mě v ní zaujalo několik věcí:
- Lev Golinkin krásně vypravuje. Nejen chronologicky, ale umí vždy vybrat a "nasvítit" něco zajímavého,
- velice zajímavě taky uvažuje o tom, co se dělo jemu, jeho rodině i lidem kolem,
- jeho vděčnost všem, kdo jim na jejich dobrodružné cestě pomohli.
"Štěstí mi přálo natolik, že ve mně nový kus oblečení už nevyvolává tak prudkou odezvu, ale kdykoli pomyslím na bundu od Evy, vzedme se ve mně odlišný druh radosti. Ohlédnu se a vidím své dětství, které neutvářely pouze charkovské uličky, ale také společné úsilí tisíců protestujících, tuctů pracovníků organizací pro lidská práva, politiků, dobrodinců, aktivistů a běžných lidí. Jsem rád, že jsem se s částí z nich setkal; většinu nikdy nepoznám. Někteří zápasu věnovali své životy; jiní třeba jen podepsali petici, zaslali šek, ověřili dokumenty či odevzdali bundu. Drobné počiny si prorazily cestu světem, staly se mou součástí a ovlivnily mě neočekávanými a neznámými způsoby. A když teď stojím na druhé straně, ohlížím se a jásá nad příležitostí proměnit plechovku polévky ve večeři nebo desetidolarovou bankovku v naději. Vnímám, že kolem mě šustí neviditelná vlákna, která mě spojují s lidmi, které vůbec nepotkám, a vím, že mohu pomoct jiné lidské bytosti, aby se cítila cenně, důležitě, hodnotně. Přestože sám pořád představuji neukončené dílo, nezpochybňuji moc zrn, jež mohu zasadit.
Modlím se, ať svou práci zastanu dobře."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Batoh, medvěd a osm kartonů vodky v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 135x |
ve Čtenářské výzvě | 90x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 42x |
v Chystám se číst | 92x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
humor USA (Spojené státy americké) nadsázka autobiografické prvky identita emigrace ukrajinská literatura
Ač v určité fázi mé "vlastní cesta do hlubin emigrantovi duše" dost otravovala, přece jen - tato kniha je něco!
(a to dost speciálně kvůli té cestě do hlubin duše - hledání bundy nebo důvody rodičů k emigraci by nebyla přidaná hodnota)
Dvě české poznámky:
- nesouhlasím, že by v roce 2007 se jih Čech tak nápadně blížil Charkovu 1990.
- rakouský baron Peter patrně nebude Karel Schwarzenberg, ač...mě to napadlo.