Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď přehled

Helga Flatland

89 %

78 hodnocení

https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408518/bmid_kdyz-muzes-zustan-kdyz-musis-odjed-36a-408518.jpg 4 78 78

Vytvořit vlastní seznam

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Kniha poukazuje na to, že i v zemi, kde byl už před lety nastolen sociální smír, stále existuje prostor pro osobní i mezilidská dramata. Čtyři mladíci se rozhodnou přihlásit na misi norské armády v Afghánistánu, tři z nich tam v jednom okamžiku zahynou. Proč se k takovému kroku rozhodli, co je vedlo k tomu, aby opustili pohodlí domova a vydali se vstříc nebezpečí, a jak na tyto události reagují lidé z jejich okolí? Křehký, místy až drásavý román Helgy Flatlandové popisuje příběhy obyvatel jedné zapadlé norské vesnice. Odhaluje jejich tužby, životní očekávání, ale také jejich zaslepenost a strach. Vypráví o zdánlivém klidu, který se stává vězením i o touze po svobodě a hledání cesty. Kniha poukazuje na to, že i v zemi, kde byl už před lety nastolen sociální smír, stále existuje prostor pro osobní i mezilidská dramata.... celý text

Literatura světová Romány

Vydáno:

2016 , Větrné mlýny
Originální název:

Bli hvis du kan. Reis hvis du må, 2010

více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (22)

20.02.2025 4.5 z 5

changaj

Psychologický román. Hned na začátku padnou v Afghánistánu tři norští hoši a následuje retrospektiva, popisující, co je sem vlastně přivedlo a formovalo jejich život. Příběh(y) jsou čtivé, smutné o snaze vystoupit z osamělosti a najít vlastní cestu.

09.11.2023 5 z 5

markulina711

Afgánské vedro sežehlo 3 norské mladíky z jedné malé vesnice. Co je vehnalo do toho dobrodružství? Nechuť naplnit očekávanou roli v tradičním zemědělském způsobu venkovského života, snaha vyrovnat se sám se sebou, nuda a nedostatek příležitostí realizace? Spíš kombinace všeho. Příběh je vyprávěn čtyřmi účastníky,dvěma padlými vojáky, matkou jednoho z nich a sousedem. Do očí bije společný rys, nedostatek komunikace mezi nejbližšími. Jeden každý nese nějakou psychickou zátěž, se kterou není schopen se vyrovnat sám,ale zarytě mlčí a čeká,že to nějak vyhnije samo. Flatland není popisná, stroze naznačuje. A právě z toho úsečného strohého stylu vyprávění je člověku neobyčejně úzko.