Matkino tajomstvo přehled

17.07.2024

(SPOILER) 80% - "První potrat jsem přešla bez většího zármutku. Řekla jsem si, že je to jako neudělat zkoušku v pololetí, ale pak se pořádně připravit na závěrečnou na konci roku. Při druhém pokusu jsem si byla jistá, že tentokrát dítě zvládnu donosit. Protože těch devět měsíců bylo prvním krokem, abych sama sobě i světu dokázala, že si zasloužím stát se matkou. Když začalo být jasné, že ani druhé těhotenství nedopadne dobře, úplně jsem se složila. Truchlila jsem po svém nenarozeném dítěti. Měla jsem neustále pocit, že mi něco chybí, jako bych přišla o vlastní končetinu. Všude, kam jsem jen dohlédla, bylo plno matek s dětmi, které mi jen bolestně připomínaly mou prázdnou náruč. Poslední potrat dokonal dílo zkázy a rozbil mou duši napadrť."

Pro mě předem neznámá knížka, a přesto veliké, příjemné překvapení. Prolínající se osudy dvou žen - mladé Džáji a její babičky Amíši (a nakonec vlastně i matky Lény) - a všechny příběhy těchto žen mají sílu a čtenářky nejen beznadějně toužící po dítěti se v nich mohou snadno najít.
Amíša se stala jednou z milionů obětí dohodnutých sňatků, když ji rodiče provdali za movitého Dípaka, který se k ní na indické poměry sice choval relativně slušně a dělal vše pro zaopatření rodiny, ale v podstatě si jí nevšímal a bylo mu jedno, po čem jeho žena touží. Vztah s poručíkem Stephenem z britské armády (jsme v době druhé světové války, kdy Indie je ještě britskou kolonií a Indové upírají naděje ke Ghándímu), který jí splní sen naučit se psát anglicky a naslouchá jí, je proto nevyhnutelný.
A tak se druhou obětí stane jejich dcera Léna, která po matčině smrti vyrůstá s nevlastní matkou a cejchem prokleté dcery, již otec nenávidí pro Amíšinu zradu a rád se jí zbaví provdáním za Inda, který odjíždí studovat do Ameriky. Což zapříčíní, že se nakonec třetí obětí stane její dcera Džája, která celý život trpí nevyslovitelnou odtažitostí svojí matky a neochotou mluvit o rodinné minulosti. Než po několika potratech, cestě do Indie a vyslechnutí Amíšina příběhu od rodinného sluhy Raviho, začne všechno dávat smysl.
A nebudu zastírat, že čím víc se blížil závěr knihy a dostávalo se mi pochopení jednání všech zúčastněných, tím větší slzavé údolí to bylo. Což myslím v dobrém. Završení příběhu Džáji a její manžela Patricka, jejího vztahu s matkou, Ravi a Amíša... Vlastně se mi nelíbilo jen zakončení dějové linky se Stephenem (ví, že Amíša čeká dítě a fakt se spokojí s jejím tvrzením, že není jeho, ale manželovo?! A při návratu, když už je dítě na světě, se ani nejde přesvědčit?! Uvítala bych spíš pořádnou katarzi, přesvědčování Amíši, aby odešla s ním do Anglie, její vnitřní boj, zda jít nebo zůstat s manželem a syny, i když by to v důsledku vedlo ke stejnému konci jako v knížce. To jen, že v knihách nemůžu vystát, když si to autor zjednoduší tím, že postavy schválně nechá tápat bez potřebných informací.)
Na druhou stranu se mi ale nesmírně líbil ten popis indického prostředí, i když někdy už to bylo psané tak trochu naivně (asi pro Američany), jak autorka ústy své postavy po příjezdu do Indie a vnímání tamní chudoby neustále zdůrazňovala, že si nikdy neuměla vážit toho, v jakém luxusu vlastně žije. Vážně? Kořeny její rodiny sahají do Indie a ji tohle fakt nikdy nenapadlo? Ale to jsou celkem detaily. Jako celek se mi knížka opravdu hodně líbila. Kdyby bylo možné si od autorky ještě něco přečíst, určitě bych do toho šla.