Vlčí princezna přehled

včera

Hledala jsem zimní čtení, ideálně i nějakou romantiku. V seznamu knih k přečtení jsem již delší dobu měla Vlčí princeznu, a i když už dávno nejsem cílová (věková) skupina, půjčila jsem si ji k přečtení. Byla to zimní pohádka, a vlastně mi to ve finále nevadilo. Do zimy mě to přeneslo, kde může být větší zima než v Rusku. Obohatilo mě to i o pár ruských slovíček, oceňuji, že autorka přidala na konec knihy Slovníček ruských výrazů. Škoda, že hlavní hrdince Sofii nebylo o pár let více. Když jsem si přečetla, že je jí 13 let, přiznávám, že jsem chvíli přemýšlela zda pokračovat ve čtení, bála jsem se, že to bude vyloženě dětská kniha. Ale mile mě to překvapilo. Hodně jsem si oblíbila postavu Ivana Ivanoviče, i Sofiiny kamarádky Delphine a Mariana mi byly sympatické. K Dmitrijovi jsem si nestihla vytvořit vztah. Zimní palác Volkonských, princeznu Annu Fjodorovnu i zamrzlou krajinu pokrývající sníh s vlky jsem si dokázala živě představit. Mohlo to být propracovanější, to určitě, konec byl dost uspěchaný, autorka mohla dát čtenáři více nahlédnout do rodinné historie …klidně mohla příběh rozdělit na dva díly. Zhruba v polovině čtení jsem si i myslela, že má kniha pokračování. Pokud hledáte zimní nenáročné čtení a dokážete nad nějakými „nedokonalostmi“ přivřít oči, budete spokojeni.

26.11.2024

Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat, ale tohle pro mě byl opravdu propadák. Kdyby nebylo posledních 3 kapitol, tak si kniha neodnese víc jak jednu hvězdu, takhle dostane alespoň dvě. Bohužel mě samotný příběh vůbec neuchvátil. Možná, že když bych tohle četla o pár (tak deset) let dříve, tak bych měla jiný názor.