Země zmaru přehled
Daniel Gris
KONEC SVĚTA BYL TEPRVE ZAČÁTEK… Když Keisuke Endo v nečekaném výbuchu násilí v jednom nejvyšších tokijských mrakodrapů brutálně zavraždí šestnáct svých obchodních partnerů, o viru ještě nikdo neví. Za pacienta nula ho média označí až s odstupem. A to už je pro všechny pozdě. Pandemie CCR se v krátké době rozšíří po celé planetě – a uvrhne ji do chaosu. Jak se můžete bránit něčemu, co ve vašem mozku spouští nepředvídatelné reakce, klidně i proti vašim nejbližším? V Česku se z prezidenta přezdívaného Generál stává diktátor, který se snaží udržet zbytky státu ve funkčním stavu. I za cenu dalších životů. Nezjištěný počet lidí se tak ocitá v děsivém vězení, aniž by tušili proč a jestli se ještě někdy dostanou na svobodu. Mezi nimi je i zdánlivě obyčejný mladík, který rychle pochopí, že za mřížemi platí pouze právo silnějšího. Jestli chce v novém světě přežít, musí zapomenout na vše, čeho se dosud úpěnlivě držel. Včetně toho, co dělá člověka člověkem. ___ Brutální postapo, které dá vzpomenout na to nejlepší z McCarthyho Cesty a Mathesonova Já, legenda.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Země zmaru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Máme tu tři dějové linie v první čtenář sleduje hlavního hrdinu, jeho snahu zorientovat se a přežít v násilím prodchnutém světě, jímž cela, v níž se z jemu neznámých příčin ocitl, bezesporu je. V druhé se prostřednictvím hrdinových vzpomínek seznamuje s tím, jak nástup pandemie CCR prožíval on a jeho rodina. A ve třetí autor čtenáře postupně seznamuje s tím, co k pandemii vedlo a především jak probíhala její eskalace v globálním měřítku. Tyto tři dějové linie splétá v organický celek, a to nejen pomocí dialogů či hrdinových vzpomínek, ale především jejich pravidelným střídáním. Přičemž každou kapitolu ukončí v tom nejnapínavějším momentu. Tím nutí čtenáře otáčet stránku za stránkou, dokud se slzami z nevyspání dočtenou knihu nezavře.
Pět let staré predikční modely založené na zkušenostech s pandemií covid-19 přišly o jakýkoli smysl. Neexistovala vstupní data, nebyl znám průběh nemoci, natož způsob jejího přenosu. (str. 111)
Reálie, které všichni znají, zasazení do nebezpečně blízké budoucnosti a ničím nepřikrášlená sonda do naší společnosti, to je to, co ze Země zmaru dělá jeden z nejvíce znepokojujících postapo příběhů od Neffova románu Tma. Fanoušci Larse asi budou překvapeni, do jakých vod jejich oblíbený autor s takovou vervou vplul. Nám nezbývá než doufat, že se Daniel Gris do světa rozvráceného pandemií CRR brzy vrátí, protože spousta otázek zůstala nezodpovězena a závěr románu zůstal otevřený stejně jako rána, která se nedokáže zacelit.
Postapo, asi si to musel zkusit.
No, čtivost zabrala od poloviny.
Téma nečekaně překvapivé, P.P. by měl o čem dumat, kdyby se k tomuto dílku dostal.
Jestli postapo je vykřičník, pak splnilo účel.
Čtivé leč k libosti daleko.
Související novinky (1)
Zkouška ohněm, Teorie lásky a další knižní novinky (35. týden)
25.08.2024
Citáty z knihy (3)
„Překvapilo ho, jak rychle devalvoval z lidské bytosti na pouhého živočicha.“
„Člověk mohl věřit jen tomu, co sám vidí. Nikoli však lidem, které vidí.“
„Žádný člověk není ostrov sám pro sebe.“
Kniha Země zmaru v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 34x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 43x |
| v Chystám se číst | 46x |
| v Chci si koupit | 24x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 2018 |  Říkají mi Lars |
| 2019 | Lars láme kosti |
| 2020 | Lars útočí |
| 2021 | Lars pod palbou |
| 2022 | Lars mele maso |
Kluk, co zbylo z České republiky, Generál a ti další. Knížka mě nejdřív nebavila. Nějak se mi nedařilo najít nic, co by bylo tak nějak nové a tak trochu jsem už tušil, co bude za jednu dvě tři stránky. Ale - měl jsem pořád zvláštní nutkání jí číst dál. Bavila mě. Oddechovka. Hodně dobrá. A pak zhruba v polovině se příběhy zlomí, změní a já jsem nevěděl, co bude na dalším řádku. Těch uvěřitelných twistů tam bylo hned několik a já se fakt bavil. Až tak často se mi nestane, že nejdu spát, abych ještě kousek přečetl, ale tady to fungovalo.
O jednu hvězdu ubírám za stereotypy v první polovině. Spokojenost.