120 dnů sodomy
recenze
120 dnů Sodomy (2006)
/ unaluna
Už mnoho lidí sem na Databázi knih k 120 dnů sodomy napsalo mnoho komentářů, které se většinou zařazují do jedné ze dvou kategorií - hluboké znechucení či hluboká fascinace. Přestože tyto dva pohledy jsou přesně opačné, většina z nich má (z obou skupin) vlastně pravdu. Sama jsem při čtení knihy prošla fázemi, kdy bych ji hodnotila velmi kladně na jedné straně a hned na další velmi záporně.
To, zda budete 120 dnů sodomy milovat nebo nenávidět, záleží asi především na vašem přístupu jako čtenáře. Jestli knihu berete jako historický dokument, naprosto neslýchaný pro svou (a ostatně, i dnešní) dobu a dokážete text číst s jistým nadhledem, dost možná jde o jeden z nejzajímavějších literárních zážitků vůbec. Pokud ji čtete jako 400 stránkové sebeukájení jednoho morálně odporného muže, je to čtivo zcela nesnesitelné.
Osobně si nemyslím, že je jeden či druhý přístup lepší - oba jsou vlastně legitimní a oba mají zároveň své překážky. Když máte ten první, rozhodně si knihu ,užijete víc, ale zároveň riskujete trivializování toho, jak hrozný ten obsah opravdu je. Když užíváte druhého, jste pravděpodobně na morálně bezpečnější straně věci, ale potom zas riskujete opominutí upřímně zajímavých a důležitých poznatků, které nám kniha podává o moci, sexualitě a společenských tabu.
Co však musím pro začátek konstatovat - ať už na knihu pohlížím z jakéhokoliv pohledu, nepovažuju ji za příliš dobrou. Ba naopak, především na prvních stránkách jsem byla překvapená, jak kostrbatě je 120 dnů sodomy napsáno. Možná je to způsobeno tím, že jde opravdu pouze o fragment a kdyby de Sade nad manuskriptem strávil více času, bylo by to třeba mnohem lepší - nebo možná de Sade nebyl prostě moc dobrým spisovatelem. Nevím a ať tak či tak, na kvalitě díla samotného to nic nemění.
Přestože však kniha je celkem špatná, nelze jí upřít, že opravdu v člověku vyvolá silné emoce. Nikdo nemůže nemít reakci na 120 dnů sodomy, a to myslím jako upřímný klad. Za sebe vždycky budu radši knihu nesnášet, než že k ní budu neutrální. A to zde opravdu nebylo možné.
Při čtení 120 dnů sodomy jsem si uvědomila zvláštních paralel, které kniha v některých ohledech má s jiným velmi nechvalně známým dílem - a to s Mein Kampf. Obě byly napsány ve vězení, obě ukazují hrozivé vize světa, v nichž jsou základní lidská práva naprosto zdemolována, obě slouží jako zvrhlé, do značné míry masturbační power fantasies dvou egomaniaků, atd. Když jsem si všimla podobnosti těchto dvou děl, donutilo mě to však zároveň reflektovat na jednom, zcela klíčovém rozdílu - de Sade nikdy nedocílil takové moci, jako Hitler, a tudíž se svět nikdy nedostal do bodu, kdy by mohly být jeho zrůdné ideje implementovány. Kdyby se tak stalo, tak bychom dnes byli asi jen stěží schopni dílo číst prvním jmenovaným přístupem, s nadhledem - neboť bychom měli historicky doložené, jak hrůzný by de Sadův systém opravdu byl v praxi.
Upřímně si však přesto myslím, že 120 dnů sodomy má co nabídnout dnešnímu čtenáři, a to ač je to v zásadě brak. Je zajímavé číst, jaká tabu byla od dob konce 18. století do dneška ponechána, jaká dokonce ještě více utvrzena a jaká aspoň z části povolněna. Homosexualita je asi hlavní z třetí jmenované skupiny. Sice dodnes existuje kolem homosexuality tabu (někde větší, někde menší), ale obecně je mnohem více společností akceptována. Mě osobně třeba popisy stejnopohlavního sexu (když ne zrovna spojeného s defekací, apod.) v knize vlastně vůbec nešokovaly a dovolím si tvrdit, že většina lidí to nebude mít o moc jinak.
Vyvstává tady tudíž zajímavá otázka - kde v knize začíná a končí ,zvrhlost? Doufám, že většina lidí by se mnou souhlasila, že homosexualita zvrhlá není a ač mi mnohé praktiky v knize byly osobně nechutné (především ty s již zmíněným vylučováním), pokud je někdo v osobním životě praktikuje a praktikuje je a) s lidmi, kteří jsou s tím v pořádku a b) bez ohrožení něčího zdraví, nemám s tím sebemenší problém. S čím už mám hodně velký problém (a opět se mnou většina bude snad souhlasit), je se zneužíváním dětí i dospělých, jehož je kniha přeplněná, s pedofilií, nekrofilií, zoofilií, mučením, vražděním, atd. Kniha tudíž slouží (ač třeba tak nebyla zamýšlena) jako důležitý úkaz toho, že některá společenská tabu jsou škodlivá, ale jiná jsou naopak užitečná - a měli bychom je od sebe jasně diferencovat.
Jak jsem už řekla v úvodu recenze a jak nyní zopakuji - není to dobrá kniha. Posledních sto stránek zápisků toho, jak by markýz román dokončil, bylo už vskutku čtenářsky sadistických a začala mi chybět rozpracovanost úvodu a prvního dílu, které vlastně také nebyly rozpracované bůhvíjak. Obecně jsem často měla pocit, že se mi koncept 120 dnů sodomy líbí mnohem víc, než jeho provedení. 4 odporní bohatí libertini, kteří odjedou se skupinou mužů a žen, jež jim slouží prakticky jako sexuální otroci, do zapadlého zámku někde uprostřed ničeho, nespoutáni zákonem, a rozpouští ty nejohavnější orgie, jaké si člověk dokáže představit… je to v zásadě fascinující koncept a lepší autor by z něho mohl vytěžit zlato. A z toho, co tak slýchám (sama jsem zatím film neviděla), tak Pasoliniho verze 120 dnů sodomy tohoto více či méně docílila. Hlavním rozdílem mezi Pasolinim a de Sadem je totiž ten, že pasolini celkem zřejmě čtyřmi libertiny opovrhuje. Naopak de Sade se s nimi celkem zřejmě (aspoň do určité míry) ztotožňuje.
Přesto však vlastně 120 dnů sodomy doporučuji. Je to jedna z mála relativně špatných knih, kterou by (podle mě) každý měl jednou přečíst, či se o to aspoň pokusit. Je nedokončená, a i to, co dokončené je, je pochybné kvality, ale přeci jen ukazuje morální rozpad a zkaženost lépe, než většina děl světové literatury. A i má-li sloužit jen jako odstrašující příklad - bože můj, je to odstrašující příklad, který opravdu odstraší a na který jen tak nezapomenete.
P.S. - Knihu bych hodnotila buď pěti hvězdičkami či odpadem, dávám tudíž tři hvězdičky jako kompromis.
120 dnů Sodomy
Donatien Alphonse François de Sade
Tato kniha představuje vlastně první, byť nedokončený pokus o ucelenou sexuologickou studii člověka. Sade se snaží postihnout a charakterizovat nejdůležitější sexuální úchylky. Text patří k polemickým, avšak vysoce hodnoceným dílů... více