Alex Flinn - Dýchání pod vodou

Sem já přece nepatřím.
Představte si tohle: sedm chlápků v kruhu, modlitební shromáždění, nebo něco na ten způsob, v místnosti s výhledem na koleje předměstské dráhy. Stěny pokryté příšerným moderním uměním, které připomíná hororové filmy starého Johna Carpentera, co se promítají v televizi pozdě v noci. Obecenstvo je vyděšené. Je tady všechno, od chlápka s piercingem na tváři až po vychrtlého účetního, který vypadá, jako kdyby zabloudil cestou na schůzi Rotary Clubu. Dvě věci máme společné. Za prvé jsme všichni znechucení tím, že musíme navštěvovat přednášky o domácím násilí, a za druhé (myslím, že to můžu říct na plnou hubu) sledujeme chlápka, co sedí naproti mně, střídavě se dívá na zem a do stropu, ohryzává si nehty až do živého a pohupuje se dopředu dozadu. Snažím se na něj necivět. Nikdy nevíte, s jakou zbraní může takovej psychouš vyrukovat. Ale je to jako havárka auta nebo holka s ohromným poprsím. Prostě nemůžete necivět.
- Nick (str. 19)


*Linie děje*
Už když jsem knihu viděla poprvé na internetu, říkala jsem si, že ji musím mít. I přes tu příšernou obálku. V příběhu bylo "to něco", co jsem si chtěla přečíst už delší dobu a to byl právě ten obyčejný příběh z života. Něco, co je reálné a může se to stát komukoliv z nás. Žádné slaďárny, nereálné zamilování se hned na první okamžik, upíři a jiné příšery, žádná katastrofická představa o dystopické budoucnosti. Šlo jen o příběh kluka, co se snaží ovládnout svůj vztek a to, jak moc se podobá otci. Linie je tedy jednoduchá. Poznáváme Nicka jeho očima a on nám svěřuje svůj příběh. Ať už svým současným prožitkem nebo zápisy v deníku, který mu nakázala psát soudkyně, když ho poslala do skupina na zvládání vzteku.

*Postavy*
Hlavním hrdinou je Nick, který celý příběh vypráví. Je až po uši zamilovaný do Caitlin, která trpí všechny jeho nálady. Tom je pro něj jako bratr a Svatouška O'Connora prostě jen trpí. Dále je tu Liana nebo Payton, dívky, které patří právě do té elitní vrstvy nebo Elsa, kterou Nick nemůže ani vystát. Pak je tu Nickův otec, který má sám problémy se zvládáním vzteku. A v neposlední řadě skupinka na zvládání vzteku v čele s instruktorem Mariem a členy, jako jsou například Leo, Ray, Drobeček nebo Kelly.

*Můj názor na knihu*
U této knihy jsem věděla, že se mi bude líbit, ale přece jen jsem doufala, že mě nezklame. A to splnila. Neočekávala jsem od ní ani víc, ani méně. Když jsem se do příběhu začetla, byla jsem překvapená, jak je příběh psaný. Alex si dala záležet, aby zachytila Nickovu současnost i minulost a využila tak deníku, který si Nick musí povinně psát. Proto mě ze začátku překvapilo, kolik stran je psaných jakoby ručně. Těžko se na to písmo zvyká. Obzvlášť, když jsou ho 3 nebo 4 strany. I přesto je to ale příjemné zpestření, které do příběhu pasuje.
Ze začátku jsem se s Nikem snažila soucítit, snažila jsem se do něj vžít, ale jakmile přišly chvíle, kdy byl ke Caitlin hrubý, nešlo to. Dlouho jsem přemýšlela, jestli ho mám zařadit do skupiny "good guy" nebo "bad guy", ale nejspíš bych ho nezařadila ani do jedné. Jistě, má mnoho špatných vlastností - je arogantní, hrubý, majetnický, žárlivý a... - ale na druhou stranu nepoznal nikdy pořádné domácí zázemí. Ne, že bych ho obhajovala. Nejspíš je trošku víc nakloněný k horší straně, ale i přes to všechno ho občas litujete.
Chvíle, kdy je Nick v Mariově skupině jsou velmi zajímavé. Poznání jednotlivých postav a jejich prohřešků, za které jsou nuceni na takové hodiny chodit, mi otevřely oči a poznala jsem zase mnoho nových věcí. Ale jsou tu i chvíle, kdy jen zůstáváte zírat na Nickovo chování, na to, jak se dokáže před očima změnit. To, jak lže sám sobě je prostě k zbláznění.
To, jak je příběh emočně silný a jaké má výkyvy, kdy se zdá, že je vše v pohodě a pak přijde zvrat, to je na něm to úžasné. Stejně tak, jako jeho nečekaný a překvapivý konec.
Jednoduše řečeno: pokud očekáváte milostný příběh, zklamete se. Dýchání pod vodou je silný, občas emočně vyčerpávající, ale výjimečný příběh násilnické postavy, která se s tímto problémem snaží něco udělat. I přesto si v něm ale člověk najde to svoje. To, co dělá příběh příběhem a knihu tou knihou, která patří do vaší knihovničky. Neříkám, že si příběh zamilujete, ale že se z něj poučíte nebo vám jen otevře oči. A to je v tomto hektickém a napjatém světě to, co lidé občas potřebují.

Hodnocení na blogu stefanie-g-books.blogspot.cz 4,5 hvězdičky! Celou recenzi najdete včetně dalších informací tam.

Nick je jedním z vyvolených. Studuje vysokou školu, je inteligentní, oblíbený, bohatý. Lidé si myslí, jak snadný má život. Až na jednu věc. Nick nikdy nikomu neřekl o otcově násilnické povaze. Když se Nick setká s Caitlin, myslí s... více

Komentáře (0)