Beladona
recenze
Beladona (2023) / GallowaySigna je sirotek. Její rodiče i se všemi účastníky plesu zahynuli poté, co se otrávili. Signa ale jako jediná přežila a od té doby, si ji přebírají jedni pěstouni za druhými. Většina chce její bohatství a také jeden po druhém umírají, takže se Signa neustále přemisťuje.
Pak se dostane do panství Thorn Grove, kde doufá, že dovrší dvacáté narozeniny, bude uvedena do společnosti a stane se paní vlastního sídla. Zde potká sourozence Blythe a Percyho. Blythe je vážně nemocná jako její matka a vypadá to, že své nemoci i ona podlehne. Signa to ale tak nechce nechat, přijde totiž na to, že se o nemoc až tak nejedná. Blythe někdo tráví a Signa se jí rozhodne zachránit.
Celý život jí také kříží Smrtonoš, a popravdě jejich rozhovory jsem na celé knížce měla nejradši, vždy jsem se u nich nasmála. Líbilo se mi, jak ji Smrtonoš škádlí a ona je na něj drzá, jejich vztah se krásně vyvíjel.
Příběh je velice originální a líbil se mi už od začátku. Úžasné plesy v krásných róbách, láska x nenávist, tenká hranice mezi životem a smrtí. Konec mě překvapil, tak jako odhalení traviče. Už se nemůžu dočkat pokračování!
Ještě musím zmínit opět krásnou ořízku!
„Ty nejsi žádná křehotinka. Jsi smělejší než slunce, Signo Farrowová, a je načase, abys vzplála.“
Beladona Adalyn Grace
Osiřelou Signu vychovávala řada pěstounů, z nichž se každý zajímal spíš o její bohatství než o blahobyt – a všichni ji časem opustili. Jediní příbuzní, kteří zbývají, jsou výstřední Hawthornovi žijící v krásném, ale ponurém panstv... více