Bohužel se to stalo

recenze

Na začátku knihy se čtenář seznamuje s obyčejnou dívkou Leni Freiwald žijící v Německu s rodinou. Ta ale jednoho dne bolestně zjistí, že ji vytrhli z rodné země a k nynější rodině, která ji neochotně přijala, byla poslána na převýchovu. Z její skutečné rodiny zbyli už jen dva členové (dědeček a maminka). Po dlouhé řadě pokusů se nakonec domů vrátí a pravda Aleně Sýkorové vezme i její falešné jméno Leni Freiwald.
Leni má sice modré oči, ale jinak není "árijského" vzhledu. Když žila u německé rodiny, neměl ji až na pár výjimek nikdo rád. Prožila smutné a osamělé dětství, kdy jí byla odebrána identita i její pravé jméno. V knize je popisována tak „slušně“, že kdybych ji někdy potkala, bylo by to to nejhodnější děvče, jaké znám. Touží se stát andělem a chce být křesťankou, což jí falešná matka zakazuje a tvrdě ji vede k chování správné německé (nacistické) dívky. Když Leni zjistila, co jí udělali, myslela si, že by bylo krásné zemřít. Měla radši noc než den, protože v noci se mohla přes dveře svého pokoje dozvědět víc o sobě („maminka“ s „babičkou“ si tam totiž o ní povídaly). Vždy toužila po lásce a pohlazení, které jí nikdo léta nedal, a dozvědět se pravdu byla pro ni nejbolestnější věc, kterou kdy Alena Sýkorová prožila.
Autorka podle mě až příliš často používá slovo „tuze“ - kniha jako by byla napsaná v 18. století a ve stejném století vydána. Všechny postavy v knize za celou dobu čtení mluví až příliš slušně. Mně se to líbí, ale v některých situacích tato spisovnost prostě nesedí.
Kniha, kterou mám jako povinnou literaturu do školy, se mi líbila i nelíbila z několika důvodů: nelíbila se mi proto, že „začátek“ trval skoro tři čtvrtiny knihy a byl dost nudný, takže jsem se jím dlouho prokousávala. Na knize se mi ale víc věcí líbilo než nelíbilo: sice je napsána nudně, ale celý příběh je tak neuvěřitelný! Protože čeho se nacisté na Leni, a jiných dětech dopustili, se nedá odpustit.
Po skoro celou dobu čtení jsem nechápala, proč jsou na ni všichni tak zlí, když ona se k nim chová tak hezky, a když jsem to zjistila, bylo mi skoro do pláče. Byla jsem hrozně ráda, když příběh dobře dopadl. Bohužel jsem si jistá, že se to skutečně stalo, a to je hodně zlé, ne jen kvůli Leni a jí podobně převychovávaným dětem, ale i kvůli Židům, které nacisté nenáviděli ještě víc.
Rosaria, 11 let

Leni je 11 let a žije v poválečném Německu. Sama však cítí, že se sem nějak nehodí. Je jiná, citlivá, ve škole nemá kamarádky. Nechápe jejich fašistické náboženství. Žije s maminkou, babičkou a bratrem Raulem, ale ani doma to nemá... více

Komentáře (0)