Čarodějka

recenze

Autor: Kristina Hlaváčková
Počet stran: 392
Série: Dračí oči
Díl v sérii: první
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání ČR: 2014

"Moji bratři se učí tančit, proč bych se já nemohla učit bojovat?" Král se pousmál.
"Prosím, otče, dovol mi učit se!" Udělala dva kroky vpřed. "Otče, prosím!" Král se k ní sklonil. "Jak se chceš stát bojovníkem, když se nedokážeš ani schovat tak, aby tě neobjevili?" otázal se a měl pocit, že v této diskuzi našel konečný argument.
Jeho dcera se na něj však vítězoslavně usmála. Narovnala se ještě o pár zbývajících milimetrů na maximum, které její páteř dovolila, založila ruce na prsa v imitaci postoje svého otce. Zhoupla se na patách a zdvihla hrdě bradu. "Ale já už tam chodím několik týdnů, skoro dva měsíce!"

Kristina Hlaváčková strávila část dětství s rodinou v Nigérii, kde navštěvovala i výběrovou americkou základní školu. V Nigérii začala psát, ale většinou "do šuplíku". V rámci studia na Gymnáziu Arabská v Praze získala roční studijní stipendium do USA. Na střední škole v Minnesotě, kde poznala jednu ze svých životních lásek, keramiku, také poprvé odmaturovala. Druhou maturitu absolvovala v Čechách. V současnosti se při zaměstnání vrátila ke studiu na Univerzitě Karlově.
Přesto, že pochází z rodiny architektů, projevovala vždy spíše humanitní, nikoliv technické sklony. V roce 2008 složila překladatelskou státní zkoušku z angličtiny a překlady jsou velkou, i když zdaleka ne jedinou, součástí její profesní kariéry. Překládala titulky seriálů pro MTV, texty pro prestižní čínský architektonický časopis, jako překladatelka pracuje s ČVUT. Kniha Dračí oči - Čarodějka je její prvotinou.

Osmiletou princeznu Elenu nebaví obyčejné holčičí povinnosti, jako učit se tančit nebo vyšívat. Ona se chce naučit bojovat a snaží se pro to udělat maximum. Když jí to její královský otec dovolí, začne pro malou princeznu velké dobrodružství, kde setkání s drakem je pouhým začátkem.
Elena získá obrovskou magickou moc a její matka ji radši pošle k elfům do učení. Jenže postupně vycházejí najevo nové skutečnosti, například proroctví, ve kterém má malá princezna sehrát hlavní roli.

Příběh plný elfů, draků a dalších nadpřirozených bytostí, to bych si rozhodně nemohla nechat ujít. Navíc ta pěkná obálka přímo láká ke čtení. Bohužel jsem ale na příběhu objevila více záporů, než kladů a jistou podobnost s knihou Eragon ze série Odkazu Dračích jezdců.

Kniha sama o sobě vůbec nebyla špatná. Například neobsahovala žádné nudné, sáhodlouhé popisy, které by dělaly příběh nudným.
Také jsem ocenila, že se kniha netočila kolem romantického vztahu hlavních hrdinů a spíš se soustředila na fantastickou stránku věci. Jenže tím by asi vše, co jsem chtěla vyzdvihnout, končilo.
Nejprve bych ráda něco řekla ke stylistice. Jak už jsem zmiňovala v mnoha předchozích recenzích, většinou neodkládám knihu dříve, než dočtu kapitolu, ale tady to byl trošku problém, jelikož téměř 400 stránkový příběh byl rozdělený pouze do 13-ti kapitol, dodržoval se mi tento zvyk opravdu těžko.
Také musím upozornit na to, že příběh je poněkud chaotický. V prvních kapitolách jsem se moc neorientovala, protože pohledy vypravěčů se bez jediného upozornění neustále měnily, což mě trochu mátlo. Nepomáhal tomu ani fakt, že autorka občas skákala v ději.
Další věc, která mi docela vadila bylo časté opakování slov nebo dokonce celých vět. Vždycky jsem měla dojem, že znovu čtu předchozí stránku.
Ke konci knihy jsem přišla na to, že se nemůžu rozhodnout, zda je kniha určená pro děti nebo pro dospělé. Ze začátku mi příběh připadal, jako že je určený pro děti, kvůli různým nadpřirozeným postavám, které na mě působily dětsky. Jenže v druhé polovině příběhu, kdy se objevilo mučení kyselinou, jsem svůj názor přehodnotila.

Co se týče postav, nevěřila jsem jim jejich věk. Rozhodně si nemyslím, že by osmiletá holka dokázala to, co předváděla Elena. Na druhou stranu se mi líbilo, že nebyla tím typem hrdinky, kterou někdo musí neustále zachraňovat. Byla celkem sympatická a dokázala si jít za svým. S Eleniným strážcem, Michaelem, jsem měla stejný věkový problém. Sice byl o něco starší, ale stejně jsem mu jeho chování nevěřila. Jinak jsem si ho také celkem oblíbila, byl zábavný, rozumný a o Elenu se snažil starat, jak nejlépe uměl, takže jsem s ním jako s postavou byla spokojená.

Pokud vám nevadí dětští hrdinové a trošku chaotičtější styl psaní, pusťte se do knihy. Nadpřirozených bytostí je v příběhu požehnaně, takže si určitě najdete rasu, kterou si zamilujete.

Učit se tančit, vyšívat a jak být hezká? To není nic pro princeznu Elenu. Chce bojovat po boku bratrů a prožívat velká dobrodružství. Ani se nenaděje a její sen se začne stávat skutečností. Osudové setkání s rudým drakem Ašrakem z... více

Komentáře (0)