Časopis ČAJ (tištěná podoba), květen 2015, autor recenze: Václav Franc
recenze
Uvězněni (2014) / aychendMilonický autor a majitel nakladatelství Jiří Šandera si zatím vydával
pouze svoje díla, ale v případě knihy “Uvězněni” udělal první, a možná ne
poslední, výjimku. Dal příležitost rukopisu autorky Dany Šimkové, která
žije v Křenovicích u Slavkova. A udělal nepochybně dobře, protože knižní
prvotina Dany Šimkové mě oslovila. Nepochybuji, že osloví celou řadu
dalších čtenářů.
Blanensko je krajem krasových jeskyní, většina z nás zná nepochybně
propast Macochu, Punkevní jeskyně a řadu dalších. Já sám jsem společně s
manželkou před pár lety na dovolené onu oblast prošel, takže jsem si velmi
dobře dokázal představit některé reálie příběhu “Uvězněni”. Mimochodem
autorka je vykreslila přesvědčivě.
I když se většina děje odehrává ve Švýcarských Alpách, autorka
nepochybně čerpá ze zkušeností z blanenských jeskyní. Děj knihy začíná
idylicky při poradě pracovníků časopisu “Náš styl”, kde se vlastně dvacítka
redaktorek a redaktorů rozhodne prožít přelom dvou roků na Heroldově
chatě ve Švýcarsku. Idylka končí ve chvíli, kdy se strhne sněhová bouře a
spadne lavina, která uvězní dvě desítky českých novinářů, při tom dochází
k prvním ztrátám na životech. Zatímco záchranáři rozjíždí nebezpečnou
akci, která si vyžádá oběti také z jejich řad, novináři hledají východisko z
kritické situace, neboť hrozí, že nikdo nepřežije. Do čela záchranné
výpravy se postaví Jana Simonová, jediná speleoložka mezi novináři. Ta
má svoje zkušenosti z podobných výprav, dokonce má mezi švýcarskými
záchranáři svého milého, ale cesta do bezpečí je dlouhá, nebezpečná a ne
všem bude dopřáno zachránit se. Skupina novinářů se dostává do jeskyně,
kde se odehrává hlavní děj příběhu.
Tolik jen v krátkosti k ději, nechci prozrazovat víc, to už bude na
čtenářích. V každém případě se Daně Šimkové podařilo napsat dramatickou
knihu o lidech v mezních životních situacích, kde jde skutečně o život, kdy
pojmy přátelství dostávají jinou hodnotu, kde člověk poznává, jak je každá
zdánlivě malá dovednost k nezaplacení. A zároveň o tom, že ještě žijí lidé,
kteří obětují své pohodlí a někdy i životy za záchranu těch dalších.
Protikladem skupiny švýcarských záchranářů je potom redaktor české
televize, který hledá jen senzaci, aby nakonec i on poznal, jak jsou hory
zrádné a nebezpečné, že neštěstí jiných se nepředkládá jako zákusek k
pobavení těch, kteří v teple svých obýváků netuší, jaké úsilí musí
“uvěznění” překonávat! (Viz str. 75!)
Autorka se výborně vypořádala se střídáním dějových linií, osobních
motivů a přeměn myšlení hlavních hrdinů, příběh úspěšně vygradovala a
bez nějakých happy endů vykreslila jeden težký životní úsek cesty hrdinů
knihy.V postavě Jany Simonové vytvořila člověka, který si je vědom řady
nebezpečí, váhá, musí riskovat, ale neváhá nasadit i svůj život k záchraně
kamarádů. Kniha je i o tom, že se nevyplácí podceňovat varování, kolik
úsilí stojí zbytečné hazardování a frajerství.
Dovedu si představit, že by kniha byla filmově zpracována, rozhodně by
nabídla zajímavější podívanou než leckteré “adrenalinové” naivní filmy
nemající nic společného s realitou. Doporučoval bych knihu zpracovat jako
rozhlasovou hru, tam by ještě vynikly reálie života v jeskyních a možná by
přitáhly další čtenáře.
Nakladateli blahopřeji k výbornému počinu a autorce přeji další úspěšná
díla, která si opět rád přečtu.
VáclaV
Uvězněni Dana Šimková
Skupina českých novinářů se vydává na horskou chatu ve Švýcarských Alpách, aby zde oslavila silvestra. Oslavu však znemožní lavina, která hrozí, že chatu každým okamžikem zavalí. Jedinou možnou záchranu jim nabízí jeskyně Naděje, ... více
Komentáře (8)
Přidat komentář
Autorka by se vyhnula jakýmkoliv případným negativním reakcím, kdyby místo vkládání cizí recenze tady postupovala standardním způsobem a vložila k své knize recenzi - od toho tam ostatně u knihy ta možnost je - tak, jak je běžným zvykem, tj. s uvedením autora a odkazem na daný text.
Ách jó, tak ono to v recenzích u knihy už je, tady je to jenom jako zdůraznění skvělosti knihy duplicitně (jak jsem si teď opožděně povšiml).
Navíc je vlastní text poněkud zavádějící, těžko předpokládat, že v časopise ČAJ, bude kvalitní recenze na knihu (i když po bližším zkoumání zvědavý čtenář zjistí, že jde o lokální tisk, který nemá s čajem nic společného, ale o Časopis Autorů Jičínska).
Obsahovou stránku recenze neřeším, knihu jsem nečetl - možná je skvělá, možná je to pitomost, kterých vychází spousta - a ani zřejmě číst nebudu, nepředpokládám, že bych na ni při tisícovém nákladu narazil.
Slečno nebo paní Dano Šimková, KAŽDÝ, kdo zveřejňuje nějaký text prostřednictvím nějakého média (v knize, na webu, promlouvá v rádiu či vystoupí v televizi) musí počítat s tím, že jeho psaný či mluvený projev se stane předmětem reflexe - někdy kladné, obdivné, oslavné, adorující, někdy zas nesouhlasné, zpochybňující, kritické. Když autor (a Vy jste autorka - vždyť jste s velikým úsilím napsala a vydala knihu!) unese pochvalu, kladnou recenzi, tak by měl unést i případnou kritiku nebo pochybnosti. Nadšenou recenzi - to považujete za věc hodnou zveřejnění, ale kritické výhrady už patří jenom přes osobní zprávy? A proč? Každopádně Vám přeji, aby to rozhlasové a snad i filmové zpracování, které VáclaV knize předpovídá, našlo své objektivní a nezaujaté recenzenty. Jistě i vy jako autorka přece potřebujete zpětnou vazbu. Pro další tvorbu a život by se Vám mohla hodit.
Smysl Vaší otázky "Co je Vám do toho, že zde prezentuji úspěch, kterého s knihou dosahuji? " mi naprosto uniká. K čemu to tedy zde zveřejňujete, když čtenáři - uživateli DK do toho nic není?
Koko, uniká mi smysl Vašeho počínání a nechápu, o co Vám vlastně jde. Co je Vám do toho, že zde prezentuji úspěch, kterého s knihou dosahuji? Může to udělat každý a je jeho hloupostí nebo chybou, že to nedělá, pokud může! Stálo mě to velké úsilí knihu napsat, najít nakladatele a udělat jí nějakou propagaci. Zkusila jste to někdy?
To, že jsem pod článek dala hodnocení 5 hvězdiček, je proto, že bych ho bez jakéhokoli hodnocení nemohla zveřejnit, a těch 5 hvězdiček je od pana France, ne ode mě. Nemám potřebu sama sebe vychvalovat. Pokud mi chcete ještě něco říci, poprosím Vás o soukromou zprávu. Děkuji!
aychend, já to přece nepovažuji za podvod, ale za sebeprezentaci, která je poněkud matoucí. Za korektní bych považovala, kdyby autorka knihy, uživatelka DK, napsala "Hle, co o mě napsal v časopisu ČAJ jeden pan Václav. Přečtěte si to také, ať se zvýši počet kladných recenzí na mé dílo, zveřejněných na síti. No a ty hvězdičky, ty už jsem si přidělila sama, protože Václav zde nemá účet."
V této DK jsou tisíce autorů, za něž už mluví "jenom" jejich dílo, a i když je to mnohokrát dílo úžasné, hodnotné, či alespoň hodné čtení, nemají možnost sem na sebe zveřejňovat chvalospěvy. A protože jsem tak citlivá na "rovné podmínky", nedalo mi to.
Rozhodně však paní spisovatelce Daně Š. přeji čtenáře, slávu, štěstí, dobré náměty a mnohé kladné recenze, které nebude nutné dosahovat kopírováním jedné a té samé.
Koka, zveřejnila jsem zde recenzi, kterou napsal pan Václav Franc a vydal ji ve svém časopisu ČAJ v květnu. Protože on nemá účet na Databázi knih, dala jsem to sem pod svým jménem. Rozhodně to nejsou moje slova, těch se můžete dočkat na některém z mých autorských čtení. Nevidím žádný problém v tom, abych zde se souhlasem autorů zvěřejňovala recenze, které k mé knize někde vyšly. Rozhodně mě nenapadlo, že by to někdo považoval za "podvod".
V databázovem profilu autorky této recenze se píše, že aychend je občanským jménem Dana Šimková. Proto se ani nedivím, že ji prvotina Dany Šimkové tak oslovila :=))), že dala 5 hvězdiček. K čemu je tedy ten podpis pod recenzí VáclavV? A jak mám rozumět nadpisu článku "Časopis ČAJ, květen 2015". To se ta Dana Šimková silně oslovená Danou Šimkovou překlepla a VáclaV to neuhlídal?
S dovolením se také vložím do diskuse a přikloním se na stranu Koky. Ke každém titulu lze vložit autorskou recenzi napsanou uživatelem DK popřípadě vložit odkaz na externí recenzi napsanou někým jiným. Tady jde evidentně o externí recenzi, na kterou navíc existuje internetový odkaz: http://ikobra.rehec.cz/pdf/caj/caj_104.pdf To znamená, že nic nebrání tomu, aby se postupovalo podle standardních pravidel DK.
Proto také tuto recenzi uživatelky aychend považuji za nepřiměřenou sebeprezentaci bez ohledu na to, jak kvalitní je dílo, jež je předmětem recenze. Připočtu-li k tomu self-promotion, které autorka vložila do komentářů knihy, je můj obrázek o její motivaci vcelku jasný.