Chlap na zabití

recenze

Adriena se vzepřela proti vůli rodičům a místo lékařkou se stala herečkou. Rodina ji zavrhla jako černou ovci a ona se musela postarat sama o sebe. Pak potkala Luboše, kterého zpočátku odmítala, nakonec si ho vzala a měla s ním dvě děti. Jenže po deseti letech měla Luboše plné zuby - stal se z něj arogantní, majetnický sobec, který se zajímá jen o sebe a svůj žaludek. Po deseti letech dospělo nepovedené manželství k rozvodu.


Román, který držím v ruce, si svou premiéru odbyl, a to již v roce 2010. V novém obalu s novou tváří se seznamujeme s Adrienou. Rodina ji zavrhla, protože se rozhodla, že místo na lékařskou fakultu půjde na DAMU a stane se herečkou. Tak se i stalo. Její slibně rozjíždějící se kariéru však ukončilo nečekané těhotenství. Adriena se vdává za totálně neschopného muže, ředitele banky s nemožným chováním. (Ano, i lidé na vysokých postech nemusí být zrovna inteligentní).

Jenže jak se říká "jak si kdo ustele, tak si lehne". Adriena si za svůj zpackaný život může sama. Mezi to však nepočítám její rozhodnutí stát se herečkou, spíš mi ji bylo líto, že se k ní rodiče a babička Gréta otočili zády, jako kdyby herectví bylo něco podřadného. Za co si však může opravdu sama, je manželství s mužem, který ji zničil život. Přece když někoho nechci, tak se s ním nestýkám a nepodlehnu mu a rozhodně ho nezvu na šálek kávy. Navíc ten dotyčný má matku Babiznu, která ač vařit neumí a předkládá již hotová a ohřátá jídla, synáčkovi i manžílkovi chutná. A nad domácí kvalitní stravou dotyčný ohrnuje nos. (Musela jsem se však pozastavit nad tím, co je špatného na kupované majonéze, protože já majonézu kupuji a ještě jsem se z ní neotrávila).

A láska? Je vůbec v této knize? Ano, je, ale jak už je autorčiným zvykem, tu si nechává až na úplný konec. Začínající nový příběh si musí čtenář domyslet sám. Věta, kterou autorka na samý závěr použila, byla taková, že mě z ní málem trefilo.

Několik mužů, kteří se tváří, jak jsou děsně chytří a inteligentní, ale ve skutečnosti mají povahu na zabití, znám. Naštěstí jich není mnoho, ale Luboš z knihy všechny předčil a dostal se na první místo v nevychovanosti, aroganci i sobeckosti. Možná je Luboš trochu nadsázka a jeho postava se musí brát s humorem a nadhledem, ale pokud opravdu takoví maminčini chlapečkové existují, lituji všechny ženy, které takového muže mají.

Autorka v knize použila řadu výrazů, které se moc často nepoužívají. Za všechny jmenuji zvíce, sic!, druhak či máteř a význam některých slov jsem musela vyhledat i na internetu. Na jednu stranu to bylo zpestření, na druhou však mi to k věku hlavní hrdinky moc nesedělo.

Kniha je milá, vtipná a jako vždy patřila k příjemným oddechovkám, které se dobře i rychle četly. Je určená primárně ženám, které hledají trochu té romantiky a lásky a také si chtějí poznadávat nad hloupými mužskými, kteří nemyslí vůbec ničím.

Měla se stát lékařkou - ale vzepřela se rodinné tradici, a přestože ji vykázali z domu, stala se herečkou. Luboš jí vstoupil do života náhodou, a kdyby nebylo matičky přírody, rychle by ho z něj zase vyšachovala. Jenže dítě na ces... více

Komentáře (0)