Co skrývá Rasputinův stín?

Díky Raymondovi Khourymu se již po čtvrté setkáváme s agentem Seanem Reillym. V roce 2006 jsme se s ním u nás mohli potkat poprvé v knize Poslední templář, který byl původně napsán jako scénář, avšak nebyl nikdy zrealizován. Nakonec se rozhodl přepracovat ho do podoby románu a udělal dobře. Stal se z něj bestseller a našel mu spoustu čtenářů po celém světě. V Rasputinově stínu se agent Reilly dostane na stopu nebezpečnému muži, který může ohrozit celý svět. Abychom pochopili vše, musíme se opět vydat zpět do minulosti, tentokrát až do Ruska, do doby, kdy ho ovládala jedna z nejzáhadnějších postav historie Grigorij Jefimovič Rasputin. A není pochyb o tom, že se bude jednat o strastiplnou cestu plnou akce, napětí, historie i záhad.

Agent Sean Reilly a jeho parťák Aparo jsou povoláni k, na první pohled, obyčejnému případu sebevraždy muže skokem z okna jednoho bytu. Jenže, z obyčejného newyorčana se nakonec vyklube ruský diplomat a z okna mu někdo pěkně pomohl. Co dělal ruský diplomat v bytě bývalého učitele fyziky Lea Sokolova a proč nakonec skončil doslova na dlažbě? A kam vůbec zmizel sám Sokolov? Postupně rozplétáme klubko záhad a tajných informací ze Sokolova života. Čteme kapitoly z deníku jeho dědy Míšy Šišlenka a přenášíme se do počátku dvacátého století v carském Rusku, kde se seznamujeme s Rasputinem, výborným mystikem a léčitelem, který se snadno a rychle dostává do přízně samotného cara i carevny.

Brzy se dozvídáme, že za jeho nadpřirozenými schopnostmi stojí především záhadný přístroj, který sestrojil právě Míša Šišlenka a který v nepravých rukou může nadělat hotovou paseku. Jenže, Rasputin je kromě skvělého myslitele a řečníka také velký prostopášník a ve jménu očisty navštěvuje všechny ženy v okolí, údajně dokonce i samotnou carevnu. To se samozřejmě znelíbí velké řadě osob ve vysokém postavení a rozhodnou se ho potrestat. Kam zmizel tajný a nebezpečný přístroj? Kam zmizel Sokolov? A jak s tím vším souvisí záhadný muž, který je vždy o krok před agenty a má zatraceně dobrou mušku?

Kniha se rozděluje na dvě základní dějové linie. Ačkoliv jsem se trošku bála tematiky ruského období, věřila jsem, že mě autor svým čtivým stylem přesvědčí, že obavy nebyly na místě. Přesvědčil. Vzpomínky na minulost v podobě deníkových záznamů byly tak zajímavé, že jsem se vždy těšila, kdy se zase objeví. V přítomnosti jsem se zase těšila na agenta Reillyho, který mi přirostl k srdci již od Posledního templáře. Ani v této části nám to Raymond neudělal vůbec jednoduché. Skáče ze scény na scénu, střídá ich formu agenta Reilly i er formu u ostatních postav. Rozehrává děj plný tajných informací, konspirací, mafiánských drsných hochů i krutých zabijáků z tajné ruské rozvědky. Akce střídá akci, případ se čím dál víc zamotává, mrtvol přibývá, zato indicií je žalostně málo. Autor se opírá o historické informace, ačkoliv zrovna v případě Rasputina jsou přímo záhada sama, i přesto tím autor vytváří dojem jakési opravdovosti. Zajímá Vás třeba, proč Rasputin stále chodil v kabátě? I na tohle Vám dá Khoury celkem překvapivou, ale ne nelogickou odpověď. Jediná škoda je, že autor neukončil román o kousek dřív, takhle mi to přišlo ve výsledku na můj vkus až příliš akční a překombinované.

I přes tyto drobné detaily mě autor nezklamal. První dojem z Posledního templáře už asi nikdy nepřekoná, přesto si myslím, že si tato i jeho další knihy zaslouží pozornost a především z řad fanoušků thrillerů ve stylu Dana Browna. Raymond Khoury Vám proti němu může nabídnout o něco více akce a napětí.

Píše se rok 1916. Horníky v dole na Urale náhle zachvátí podivné šílenství a navzájem se povraždí. Nikdy se bohužel nepodaří zjistit, co bylo příčinou děsivého krveprolití: než totiž stačí mrtvá těla vychladnout, neblaze proslulý ... více

Komentáře (0)